Polonium, dioxin, novičok. Jedy jsou oblíbenou zbraní ruských tajných služeb

Hana Vařáková ČTK Hana Vařáková, ČTK
Aktualizováno 26. 3. 2018 20:27
Bývalý ruský agent v britských službách Sergej Skripal a jeho dcera Julija jsou zatím poslední v řadě Rusů, kteří byli otráveni. A stopy i tentokrát vedou do Kremlu. Jedy, jako je polonium, dioxin nebo novičok, patří k výbavě ruských tajných služeb už dlouhá léta. Kdo za jejich praktiky zřejmě v minulosti zaplatil životem? A komu se podařilo vyváznout? Projděte si náš přehled.
Foto: Facebook

Sergej Skripal

Bývalý ruský tajný agent ve službách britské rozvědky MI6 byl společně se svou dcerou Julijí 4. března ve Velké Británii otráven nervovým jedem známým pod názvem novičok. Oba leží v kritickém stavu v nemocnici. Skripal v posledních letech žil ve městě Salisbury.

Šestašedesátiletý exšpion a jeho třiatřicetiletá dcera upadli do bezvědomí na lavičce v parku před nákupním centrem v Salisbury na jihu Anglie. 

Novičok, vyvinutý v někdejším Sovětském svazu v éře studené války, má na rozdíl od známějších nervových otravných látek, jako je sarin nebo VX, formu velmi jemného prášku. Existovat nicméně může i v kapalné nebo plynné formě. Funguje podobně jako jiné nervově paralytické látky: vyřazuje z činnosti nervovou soustavu a u oběti tak dochází k zástavě dýchání a srdeční činnosti. Je přibližně osmkrát účinnější než plyn VX.

Velká Británie z otravy Skripalových viní Rusko a vyhostila 23 ruských diplomatů. V pondělí zareagovala i většina členů Evropské unie, Spojené státy nebo Ukrajina, které taky vyhostily řadu Rusů. Kreml nicméně obvinění rezolutně odmítá.

Skripala zatkla v roce 2004 ruská tajná služba FSB kvůli podezření, že britské zpravodajské službě vyzradil až 300 ruských agentů. V roce 2006 byl v tajném procesu odsouzen na 13 let do vězení. O čtyři roky později jej Moskva spolu s dalšími třemi lidmi vyměnila za deset svých špionů zadržených v USA. Šlo o jednu z největších výměn špionů od dob studené války.

Skripal sloužil v ruské vojenské výzvědné službě GRU, která vznikla v roce 1918. Je řízena generálním štábem ruských ozbrojených sil a kontroluje ji přímo prezident. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy