Ruský agent MI6 a jeho dcera bojují po otravě o život. Do případu se vložili britští lovci teroristů

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
Aktualizováno 6. 3. 2018 17:00
Sergej Skripal a jeho dcera Julia leží v kritickém stavu v nemocnici ve Velké Británii po otravě neznámou látkou.
Sergej Skripal na archivní fotografii při zatýkání členy bezpečnostní služby.
Sergej Skripal na archivní fotografii při zatýkání členy bezpečnostní služby. | Foto: Reuters

Londýn - V nemocnici v Salisbury bojuje o život bývalý ruský agent Sergej Skripal. V kritickém stavu je od neděle, kdy pozřel neznámou životu nebezpečnou látku. 

Muž upadl do bezvědomí v nákupním středisku spolu se svou třiatřicetiletou dcerou Juliou, která za ním přijela na návštěvu z Ruska. I ta nyní leží v kritickém stavu na nemocničním lůžku. 

"Na lavičce seděl postarší muž a mladší dívka. Ona o něj byla opřená a vypadalo to, že možná omdlela. Zneklidnilo mě to, říkala jsem si, že bych měla asi nějak zasáhnout, ale působili hodně zdrogovaně. Vypadalo to, že si dali něco docela silného," popsala pro BBC jedna ze svědkyň, která dvojici v nákupním centru zahlédla. 

Za nedělním incidentem ale nestály drogy. Dvojici chtěl pravděpodobně někdo úmyslně otrávit. Pokud vyšetřování tuto verzi prokáže, policie může hledat viníka až v Rusku. Pro režim tamního prezidenta Vladimira Putina představoval 66letý Skripal nepohodlnou osobu.

Vyšetřování v úterý přešlo do gesce protiteroristické složky britské policie. Policie to zdůvodnila odbornými znalostmi, kterými protiteroristické oddělení disponuje. Zároveň ale zdůraznila, že incident nebyl vyhodnocen jako teroristický čin.

Výměna skupiny špionů 

Podle Ruska měl Skripal v 90. letech jako pracovník ruské vojenské rozvědky GRU donášet informace britské zpravodajské službě MI6. Britům měl prozrazovat zprávy o ruských agentech, kteří tajně působili v Evropě. Skripal pracoval v GRU do roku 1999 a získal tu hodnost plukovníka. Poté působil čtyři roky na ruském ministerstvu zahraničí v Moskvě. 

V roce 2004 ho ale zadržela ruská bezpečnostní služba FSB a o dva roky později ho soud v Moskvě odsoudil ke třinácti letům vězení za špionáž ve prospěch Británie. Informace o ruských rozvědčících měl Skripal donášet údajně za odměnu 72 000 liber (přes 2 miliony korun), tvrdila moskevská prokuratura. Soud probíhal v utajení, podle tehdejších zpráv ruských médií se ale Skripal k činu přiznal.

Bývalý agent si ale nakonec neodpykal ani polovinu trestu, v roce 2010 ho tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv omilostnil. Avšak ne zadarmo. Moskva ho spolu s dalšími třemi osobami vyměnila za deset svých špionů zadržených ve Spojených státech. Šlo o jednu z největších špionážních výměn po skončení studené války. Celá akce se uskutečnila na vídeňském letišti. 

Druhý Litviněnko? 

Krátce nato se Skripal dostal do Británie, kde mu podle deníku The Guardian úřady měly přidělit novou identitu, bydliště a důchod. The Guardian ale poukazuje na to, že katastr nemovitostí eviduje Skripalův dům v Salisbury na jihu Anglie pod jeho skutečným jménem. 

Agentura Reuters tvrdí, že se Skripal od přestěhování do Británie držel v ústraní. Podle bulvárního deníku The Sun tu měl ale krátce nato při autonehodě přijít o manželku. Podle The Sun přišel v minulosti také o syna, i ten údajně zemřel při dopravním neštěstí. 

Podle někdejšího ruského agenta Igora Sutjagina, který byl součástí stejné výměny v roce 2010, je příliš brzo na to, říct, co nebo kdo stojí za otravou Skripala. "Všechno to jsou jen domněnky," řekl pro list The Guardian. Sutjagin ale zároveň zdůraznil, že postoj Kremlu k agentům, kteří přeběhnou na druhou stranu, je jasný. 

Sutjagin tím narážel i na případ Alexandra Litviněnka, který je tomu nynějšímu v mnohém podobný. Bývalý ruský agent Litviněnko zemřel v Británii v roce 2006 na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před svou smrtí obvinil ze své vraždy Putina. Litviněnko v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tamější tajnou službu.

Britští vyšetřovatelé tvrdí, že za jeho otravou stáli ruští agenti Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj. Látku mu měli zamíchat do čaje během společné schůzky, která v roce 2006 proběhla v londýnském hotelu Millennium. Kreml to popírá.

"Je zřejmé, že jde o neobvyklý případ," komentoval situaci v úterý policejní mluvčí Mark Rowley. Podle něj je nyní hlavně důležité zjistit, jakou látkou byli Skripal a jeho dcera otráveni a jak se k nim dostala. 

Britský ministr zahraničí Boris Johnson zase varoval před ukvapenými závěry, dokud nepřijde policie s jasnými důkazy. V úterý tak v parlamentu odmítl obvinit Rusko z odpovědnosti na události. Pokud se ale vina této země prokáže, Londýn bude podle něj rázně reagovat. "Pokud se tato podezření ukážou jako opodstatněná, přijme naše vláda veškerá opatření, která považujeme za nezbytná k ochraně života lidí v této zemi a jejich svobod," prohlásil Johnson.

Událost označil za "znepokojivý incident". Zároveň ale dodal, že ji nemůže více komentovat, aby nenarušil vyšetřování.

Kreml se nechal slyšet, že je ochotný pomoci při vyšetřování, pokud o to Velká Británie požádá. Zatím se ale podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nic takového nestalo. Nedělní incident označil Peskov za "tragickou událost". 

Video: Musíme a budeme si sami určovat naši budoucnost, prohlásil Vladimir Putin

Vladimir Putin: Musíme a budeme si sami určovat naši budoucnost | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy