Vzhledem k eskalaci napětí ve středu vůdce neuznávané karabašské republiky Arajik Harutjunjan vyhlásil částečnou vojenskou mobilizaci.
Náhorní Karabach ovládli na přelomu 80. a 90. let arménští separatisté. Boje si tehdy vyžádaly na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Další z kol otevřeného konfliktu mezi oběma znesvářenými stranami vypuklo na podzim roku 2020. Během šestitýdenní války Arménie utrpěla porážku a územní ztráty, ale i díky zprostředkování Ruska si podržela kontrolu nad většinou enklávy. Počet obětí předloňského konfliktu se odhaduje na 5600.
Na základě dohody o příměří, kterou zprostředkovala Moskva, zamířily na zbývající části území ovládaného separatisty ruské mírové jednotky.
Představitelé obou zemí se ve středu z obnovení střetů obvinily navzájem. Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax uvedlo, že situace v Náhorním Karabachu se zhoršila a obvinilo z jednoho porušení příměří Ázerbájdžán. Moskva podotkla, že její jednotky se společně se zástupci obou zemí snaží situaci stabilizovat.
Evropská unie vyzvala obě strany k okamžitému zastavení nepřátelských akcí na Náhorním Karabachu a mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borella vyzval zúčastněné, aby respektovali příměří a vrátili se k jednacímu stolu. K porušování příměří v regionu dochází poměrně pravidelně, poznamenala agentura Reuters.