Město s 1300 obyvateli, které leží skoro 5000 kilometrů na východ od Moskvy, je na extrémní výkyvy zvyklé, ale nynější hodnoty překvapily místní i vědce. V lednu tu obvykle panují mrazy až minus 42 stupňů Celsia, zatímco v červnu se teploty pohybují okolo 20 stupňů nad nulou.

"Dnes ráno jsme viděli satelitní snímky a je to jedna velká červená masa. Je to zarážející a znepokojivé," uvedla mluvčí Světové meteorologické organizace (WMO) Clare Nullisová.

"Oblast východní Sibiře zjevně zažívá velmi, velmi chladné extrémy v zimě, ale je také známá svými letními extrémy, takže v červenci nejsou neobvyklé teploty nad 30 stupňů Celsia," řekla Nullisová. "Samozřejmě ale 38 stupňů Celsia, to je výjimečné," doplnila.

Předchozí rekord z Verchojansku pochází z 25. července 1988, kdy místní meteorologická stanice naměřila 37,3 stupně Celsia. Stanice funguje od roku 1885.

WMO ověřuje naměřené hodnoty přes ruské úřady, následně provede vlastní měření. Předběžně ale vědci považují data za legitimní, protože jsou v souladu s trendem oteplování i konkrétními daty nasbíranými v oblasti.

Mírná zima a brzké jaro

I když je horko v letních měsících za polárním kruhem běžné, vysoké teploty z poslední doby jsou neobvyklé. Poslední zima byla mírnější než dříve a jaro - provázené táním sněhové pokrývky a praskáním ledu na sibiřských řekách - dorazilo extrémně brzy.

"Jaro bylo na Sibiři neobvykle horké. Odpovídající nedostatek spodního sněhu v regionu v kombinaci s celkovým zvyšováním globálních teplot nepochybně mohl hrát rozhodující roli, která vedla k těmto extrémním hodnotám," cituje WMO na svých stránkách profesora Randalla Cervenyho z Arizonské státní univerzity.

Květnový rekord 25,4 stupně Celsia padl v ruské Chatanze na nejsevernějším výběžku asijského kontinentu, poloostrovu Tajmyr. Třicetistupňové rekordy pak v červnu vykazovala měření v různých částech Sibiře.

Podle služby Copernicus Climate Change, spadající pod program Copernicus Evropské unie, zažívala v posledních třech měsících Arktida teploty v průměru o deset stupňů vyšší, než je obvyklé.

Arktida se otepluje dvakrát rychleji

Arktida se za posledních třicet let oteplila asi dvakrát rychleji, než je světový průměr. A zatímco ve světě se teplota vzduchu mezi lety 1960 a 2019 průměrně zvýšila zhruba o jeden stupeň Celsia, na severním pólu to bylo až o čtyři stupně, uvádí meteorolog britské stanice BBC Simon King.

"Přestože se planeta jako celek zahřívá, neděje se to rovnoměrně. Například západní Sibiř vyniká jako region, který se otepluje rychleji, než jaký je průměr. Kolísání teploty z měsíce na měsíc a z roku na rok tu bývá velké. To znamená, že do jisté míry nejsou velké teplotní anomálie překvapením. V tomto případě je však neobvyklé, jak dlouho anomálie s nadprůměrnými teplotami přetrvávají," píše na svých stránkách meteorologická služba Copernicus.

Související

Sibiř zachvátily "zombie požáry" z loňska. Rusové očekávají katastroficky ohnivé léto

Přestože jde o málo osídlený region, oteplování v oblasti Arktidy může způsobit řadu problémů. Vyšší teploty a silný vítr vedly loni k rozsáhlým požárům. Ty oblast sužují i letos, navíc se objevily dříve a ve větším rozsahu než obvykle.

Vědci se také obávají roztání trvale zmrzlého permafrostu, zpod kterého by se uvolnily zadržované skleníkové plyny oxid uhličitý a metan. Jejich uvolnění může vést k dalšímu oteplování v oblasti.

Oteplování v Arktidě způsobuje rychlejší tání ledovců, které následně vede i ke zvyšování hladiny oceánu. K dalšímu oteplování přispívá obnažená a snadněji se zahřívající země, kterou dosud pokrýval led, odrážející sluneční paprsky.

Rekordy na jaře zaznamenal i nejjižnější kontinent. Výzkumná stanice na Antarktidě podle WMO v únoru hlásila nejvyšší teploty v historii záznamů.

Video: Boj o klima? Vymýváme kelímky od jogurtů a pak letíme přes půl světa, říká psycholog

21:33

Hodně prudy bychom si ušetřili tím, kdybychom šli po tom důležitém. Nemůžeme být dokonalí v nedokonalém světě, míní Jan Krajhanzl. | Video: Daniela Drtinová