Sibiř zachvátily "zombie požáry" z loňska. Rusové očekávají katastroficky ohnivé léto

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
18. 5. 2020 13:51
Na Sibiři začala sezona lesních požárů. Po loňském létě, kdy během měsíce shořelo přes 30 tisíc kilometrů čtverečních lesů a odborníci mluvili o ekologické katastrofě, letošní jaro začalo ještě divočeji. Oheň v sibiřských rašeliništích nejspíš doutnal přes zimu, a když roztála sněhová pokrývka, znovu se rozhořel.
Loňské požáry na Sibiři.
Loňské požáry na Sibiři. | Foto: ČTK

Sibiřská zima byla suchá a teplá a podobná je i předpověď na letošní léto. Už v dubnu se v ruské tajze začal šířit oheň, který například v Novosibirské oblasti dosáhl až do několika vesnic. Kouř je cítit i ve větších městech. Hasiči a ruské úřady se proto připravují na náročnou sezonu. 

Panuje podezření, že už teď se nejspíš potýkají s loňskými požáry, které přečkaly zimu.

Loňské lesní požáry, které mimo jiné vyprodukovaly obrovské množství oxidu uhličitého, totiž nezachvátily jen lesy. V ruské tajze hořela i rašeliniště, což představuje mnohem závažnější problém. Když hoří les, plameny stromy rychle spálí. V rašeliništích ale oheň doutná podobně jako v zapálené cigaretě. Oheň spaluje rašelinu až ke kořenům a pod zemí dokáže přečkat zimu, aniž by se udusil. Když roztaje sníh, znovu může zachvátit zeleň. 

A přesně to se nejspíš stalo. Vědci si všimli na satelitních snímcích, že požáry teď v dubnu propukly právě v místech, kde oheň doutnal i loni. Geograf Thomas Smith z London School of Economics na svém Twitteru zveřejnil sérii fotografií, na kterých je vidět, že po odtání sněhu se objevila ohniska ohně na místech, která jsou spálená z loňské sezony. Odborníci je nazývají "zombie požáry".

Podle ruských úřadů shořelo v arktické oblasti Ruska k 8. květnu už přes šest tisíc kilometrů čtverečních porostu. V Krasnojarské oblasti zuří požáry, které jsou desetkrát větší než loni touto dobou, na Zabajkalsku třikrát větší, píše americký deník Washington Post.

Začarovaný kruh

Blížící se sezona tak bude nejspíš ještě ničivější než ta loňská, a to hlavně kvůli vysokým teplotám, které meteorologové předpovídají. Ruský ministr životního prostředí už před měsícem varoval, že letošní léto bude v Rusku abnormálně horké, možná nejteplejší v historii.

Arktické oblasti jsou velmi náchylné na klimatickou změnu a oteplují se rychleji než zbytek zeměkoule. Loni ruská meteorologická agentura uváděla, že teploty na Sibiři v roce 2019 překročily průměr až o osm stupňů Celsia.

Navíc na Sibiři kvůli požárům taje permafrost, věčně zmrzlá půda. Ta uchovává velké množství skleníkových plynů, které se dostane do ovzduší, když půda rozmrzne. Také samotné požáry vypouštějí tuny oxidu uhličitého do atmosféry. Pro představu, loni v létě požáry v arktické oblasti vypustily do vzduchu stejné množství emisí jako například Belgie za celý rok. Je to jako začarovaný kruh: kvůli suchu a vysokým teplotám zuří požáry, které pak dál přispívají ke globálnímu oteplování.

"Očekáváme, že na Sibiři letos může dojít ke katastrofickým požárům," cituje americký list Washington Post Alexeje Jarošenka z ekologické organizace Greenpeace. Vrcholu podle něj dosáhnou v červenci nebo v srpnu. "Může to být obzvláště špatné. Očekáváme, že to bude horký rok, takže toho bude hodně."

Zatím jsou požáry pod kontrolou. Na Sibiři hoří každý rok, požáry samy o sobě nejsou nic překvapivého. Jejich loňský rozsah byl ale rekordní. Způsobit je může bouřka v kombinaci se suchem a silnými větry, které plameny rozšíří do okolí. Část z nich ale zažehnou také místní lidé.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy