reklama
 
 

Zdravotní sestra s ebolou cestovala letadlem po USA

Aktualizováno 16. 10. 2014 12:09
Amerika zuří. Systém, který má zabránit katastrofě, už potřetí během krátké doby selhal. Nakažená sestra letěla, přitom hlásila teplotu.

Washington - Zdravotní sestra, která se v Dallasu starala o pacienta nakaženého ebolou a později sama onemocněla, letěla před hospitalizací komerčním letem napříč Spojenými státy.

V tom, aby nastoupila do letadla, devětadvacetileté Amber Vinsonové nikdo nebránil. Přestože byl vzhledem k tomu, že se starala o pacienta s ebolou, její zdravotní stav bedlivě sledován.

Ředitel CDC Tom Frieden v rozhovoru pro televizi CNN přiznal, že nakažená sestra nikdy neměla nastoupit do letadla, a přislíbil nápravu.

Zdravotnice dokonce před odbavením telefonovala do Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a nahlásila, že má zvýšenou teplotu 37,5 stupně Celsia. CDC ale považuje za rizikovou až horečku 38 stupňů, a tak sestru nechalo letět.

"Zdůrazňujeme, že je třeba zavést takzvaný systém kontrolovaného pohybu. Ten zahrnuje cestování autem, charterovými lety, ale ne veřejnou dopravou. Postaráme se o to, aby už se nikdo další, kdo byl vystaven riziku nákazy, nepřepravoval jinak než v rámci režimu kontrolovaného pohybu," slíbil Frieden.

Už třetí fatální chyba systému

Vinsonová tak strávila několik hodin na palubě spolu se 134 dalšími lidmi, kteří teď budou muset do karantény. Riziko, že by mohli onemocnět, je ale podle šéfa CDC "extrémně nízké".

Od prvního nemocného pacienta Erica Duncana se nakazily nejméně dvě zdravotní sestry. Amerika teď řeší, jak je možné, že se personál specializované nemocnice vůbec infikoval. A když už se tak stalo, jak to, že ho úřady nebyly schopny umístit do izolace.

Systém, o němž prezident Obama donedávna tvrdil, že je nejlepší na světě, přitom neselhal poprvé. Již zmíněný první pacient, jenž do Spojených států přiletěl z epidemií nejhůře postižené Libérie, šel po propuknutí prvních příznaků sám do nemocnice, byl ale poslán domů s tím, že má běžnou chřipku.

Stav nakažené sestry je podle vyjádření personálu nemocnice Emory University Hospital v Atlantě, "klinicky stabilní". Od propuknutí už v Emory Hospital vyléčili dva pacienty a nyní svádějí nerovný boj o život ještě o dalšího nakaženého zdravotníka ze Siery Leone.

Screening cestujících k ničemu?

Informace o cestující nakažené zdravotní sestře přichází v době, kdy se k letišti JFK v New Yorku přidaly vzdušné přístavy ve Washingtonu, Newarku, Chicagu a Atlantě. Právě tam přilétá 94 procent lidí, kteří míří do Spojených států z rizikových oblastí v západní Africe.

Problém je v tom, že je podle odborníků měření teploty v podstatě k ničemu, protože šíření eboly nezabrání.

Argument je prostý - inkubační doba krvácivé horečky je jednadvacet dní, a cestující tak mohou onemocnět dávno poté, co kontrolou projdou. Ukázal to ostatně už první pacient, jenž onemocněl na území Spojených států.

Liberijec Thomas Duncan byl při příletu do Dallasu zcela zdráv. V době epidemie respiračního onemocnění SARS, kdy byl screening na letištích také zaváděn, mnozí nakažení užívali léky na snížení teploty a něco podobného by mohli - například v naději, že se jim ve vyspělých zemích dostane lepší péče - začít dělat i nakažení ebolou.

Asi největším přínosem letištních screeningů tak zůstává fakt, že to do jisté míry uklidňuje samotné cestující. Jediné, co epidemii zastaví, je ale její vymýcení v ohniscích nákazy - tedy v Libérii, Sieře Leone a Guineji.

To je to, na co by se mělo mezinárodní společenství zaměřit nejvíce, a také to, co se mu zatím nedaří, shodují se odborníci z postižených zemí i Světová zdravotnická organizace.

autor: Petr Jemelka | 16. 10. 2014 10:12

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama