Televizní stanice HBO v těchto dnech vysílá kritiky příznivě přijatý špionážní seriál Bez vědomí, který líčí příběh zmizelého disidenta Viktora Skály (v hlavní roli Martin Myšička). Šestidílná série, ve které není nouze o vydírání ani vraždy, bez příkras zobrazuje vliv sovětských a západních tajných služeb v překotné době sametové revoluce v roce 1989. Nakolik je seriál historicky věrný a jak probíhala špionáž před třiceti lety, v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz popisuje Karel Pacner, novinář, spisovatel a expert na operace tajných služeb v Československu.
Upozornění: Rozhovor může vyzrazovat zápletku nebo rozuzlení seriálu.
Seriál Bez vědomí se odehrává těsně před pádem komunistického režimu v roce 1989 a vrcholí několik týdnů po revoluci. Nakolik bylo tehdejší Československo důležité pro špiony zahraničních tajných služeb?
Špionáž je záležitost globální. To znamená, že velmoci - pokud chtějí uspět - musí mít špiony ve všech zemích. V Československu pracovala řada západních špionů - většinou lidé, kteří se jim sami nabídli. Byli tu ale i další, které zpravodajské služby naverbovaly. Mezi vyzvědače CIA například údajně patřil člen politbyra KSČ Antonín Kapek (Jeden z autorů takzvaného zvacího dopisu z roku 1968, v roce 1990 spáchal sebevraždu, pozn. red.). Američané ho získali tak, že když byl na služební cestě, pravděpodobně v Alžíru, měli na něj kompromitující materiály, že má tajné konto ve Švýcarsku. Na záchodě se k němu přitočil člověk, který mu česky řekl, že o tom ví, a že pokud nechce, aby se to prozradilo, musí pro ně pracovat. Zároveň mu řekl znění hesla, které mu sdělí muž, který si za několik měsíců přijde pro informace.
O jaké informace z Československa měly západní tajné služby zájem?
Šlo jim zejména o ty, které se týkaly politiky, hospodářství a vědy. Odhaduje se, že mezi pracovníky československých bezpečnostních služeb bylo deset západních špionů, další byli mezi stranickými a vládními funkcionáři. Víme ale stoprocentně jen o těch, které kontrašpionáž chytila a poslala do vězení. Tyto materiály jsou zcela otevřené a kdokoliv si je může vypůjčit v Archivu bezpečnostních složek. O dalších se asi nikdy nedozvíme.
Působili v StB dvojití agenti cizích západních rozvědek?
Jednoznačně. Po roce 1968 uteklo skoro deset lidí z I. správy SNB, tedy z civilní rozvědky. Později se ukázalo, že jeden z nich - možná dva nebo tři - už předtím pracoval pro americkou CIA. Musíme navíc počítat s tím, že další západní vyzvědači pracovali v bezpečnostních složkách i v 70. a 80. letech, aniž byli odhaleni. Například v 70. letech na infarkt v tramvaji zemřel major StB, který byl vedoucím britského úseku kontrašpionáže. A ukázalo se, že to byl britský špion.
Kdo je Karel Pacner
Karel Pacner (1936) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, místo kariéry inženýra ekonomie ale zvolil novinářskou dráhu. V roce 1959 nastoupil do deníku Mladá fronta, kde se věnoval popularizaci vědy, především kosmonautiky. V červenci například 1969 odjel do USA, odkud reportoval o historickém americkém dobytí Měsíce. Své reportáže následně shrnul v knize s názvem … velký skok pro lidstvo. Vyprávění o letu Apolla 11.
Pacner je autorem šedesátky titulů literatury faktu, do roku 1989 to byly výhradně knihy o vesmíru. Poté se věnoval historii zpravodajských služeb a tajných operací, o nichž napsal několik knih. V současnosti dokončuje třídílné dějiny československé špionáže mezi lety 1918 a 1989, které vyjdou příští rok v květnu.
Popsal jste působení západních tajných služeb v Československu. Obrovský vliv tu ale měla také sovětská KGB.
Ano. Je třeba si uvědomit, že všichni vedoucí funkcionáři StB předtím, než byli povýšeni do vyšších funkcí a hodností, absolvovali několikaměsíční kurzy KGB v Moskvě. Tam se mnoho z nich snažili Sověti naverbovat jako svoje agenty. Podezření, kteří důstojníci StB byli sovětskými špiony, existuje, ale nikdo jim to nedokázal.
StB byla před rokem 1989 napojená na KGB, informace se běžně předávaly do Moskvy. Lze ale říci, že byla v nějakém ohledu autonomní, samostatná?
Autonomie v podstatě neexistovala. Na rozvědce sedělo několik důstojníků KGB, kteří tam působili jako poradci. Překládaly se pro ně všechny zprávy, které přicházely z venku. Tito poradci se zároveň účastnili rozhodování o všech akcích tajné služby, které mají začít nebo už probíhají. Bez jejich souhlasu se v podstatě nic nesmělo udělat.
Rezidenti československých tajných služeb v zahraničí navíc jednou dvakrát za týden diskutovali o tom, co dělají, se sovětskými kolegy. Když byl například některý československý špion velmi úspěšný, Sověti si ho od Prahy vyžádali a v podstatě převerbovali do služeb Ruska.
Provázanost StB a KGB dobře ilustruje případ jedné československé špionky, která nainstalovala odposlech v pracovně kardinála Casaroliho, státního tajemníka Vatikánu, což byl de facto ministr zahraničí. Zvuk ze štěnice pak zaznamenávali Sověti v bytě, který měli pár set metrů od místnosti.
V seriálu Bez vědomí je zobrazená i vražda vysoce postaveného pracovníka ministerstva vnitra, kterou spáchal agent KGB. Je možné, že se na našem území podobné zločiny děly? Jsou nějaké zdokumentované?
V Československu takové vraždy popsané nejsou. Nicméně existují případy, kdy vysocí důstojníci StB podezřelí ze spolupráce s KGB později spáchali sebevraždu. Například Viliam Šalgovič (jeden z hlavních představitelů konzervativního proudu v KSČ a člen kolaborantského prosovětského křídla ve straně v době invaze v roce 1968, pozn. red.).
Špion v seriálu nepohodlného člověka zavraždil na ulici injekční stříkačkou, když do něj zdánlivě náhodně vrazil. To je reálné?
Naprosto. V roce 1978 podobným způsobem agent v Londýně zavraždil bulharského disidenta Georgiho Markova. Jed měl ve špičce deštníku a na ulici o něj zavadil. Markov po několika dnech zemřel na otravu.
Divák Bez vědomí postupně zjišťuje, že vysoce postavení pracovníci StB hrají své vlastní hry. Nakolik to bylo ve skutečnosti na sklonku režimu možné?
Bylo to velice obtížné, protože činnost všech lidí v StB byla úzce provázaná a propojená. Nemohli dělat nic, o čem by nadřízení nevěděli. Hraní si svých vlastních her je v podstatě vyloučené.
Z hlavního hrdiny seriálu, disidenta Viktora Skály, se nakonec vyklube agent KGB. Je možné, že měl Sovětský svaz před rokem 1989 špiony v řadách československých odpůrců komunistického režimu?
To se nedá vyloučit. Svoje lidi ale mezi disidenty prokazatelně měla StB. Tajná služba je mohla získat například tak, že když byli pro svůj odpor vůči režimu zatčeni a hrozil jim těžký žalář, po nějaké době je režim propustil s tím, že budou pracovat pro StB a současně budou dostávat finanční odměny nebo různé další výhody. Informace z disentu, které Státní bezpečnost získávala, ale byly spíš kusé. Co se týká sametové revoluce a jejího průběhu, na to StB vliv neměla.
