Kyjev (od našeho zvláštního zpravodaje) - "Jsme jenom pěšáci ve vysoké hře Putina a Trumpa. Na to, co bychom chtěli my, každý zvysoka kašle." Od obyvatel separatistických donbaských republik stále víc zaznívají hlasy zklamání a deziluze. Přitom na nedostatek zájmu si nemohou stěžovat.
Nově zvolený ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj slíbil "mohutnou informační ofenzivu", chce tyto obyvatele přesvědčit k návratu pod správu Kyjeva. Jeho ruský protějšek Vladimir Putin zase těsně před ukrajinskými prezidentskými volbami podepsal dekret umožňující zjednodušené získání ruského občanství pro obyvatele "lidových republik". Ovšem při bližším pohledu je vše podstatně složitější.
"Když Putin vydal ten dekret, tak si na chvíli někteří lidé v Doněcku mysleli, že se konečně splnil jejich sen, Moskva se konečně rozhoupala a Donbas připojí jako to udělala s Krymem," říká čtyřicátník David, který pracuje v IT sektoru. Žije v Kyjevě, kam se přestěhoval z Doněcku ještě několik let před vypuknutím války. Jeho téměř osmdesátiletá matka ale v Doněcku zůstala.
"Má tam domek se zahrádkou, naštěstí na opačném okraji města, než je fronta. Řekla, že nic nepotřebuje a do Kyjeva se za mnou stěhovat nebude," vysvětluje.
Ponižující přechod hranice
O politice se doma snaží nebavit. Matka Davida se na Donbas přestěhovala z Ruska hned po skončení vysoké školy v 70. letech a dodnes ji podle něj mrzí rozpad Sovětského svazu. "V roce 2014 si myslela, že je to začátek obnovení SSSR, a dokonce jednou byla na demonstraci v centru města. Já v té době zase byl párkrát na Majdanu," vzpomíná David.
Separatistické republiky na východní Ukrajině
Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika byly vyhlášeny proruskými separatisty v dubnu 2014. Ozbrojenci za podpory ruské armády nakonec obsadili větší část doněcké a luhanské oblasti, od února 2015 se fronta již prakticky nepohybuje. Odhaduje se, že kvůli konfliktu opustilo své domovy na dva miliony lidí, z nichž část se později vrátila.
Matku pravidelně navštěvuje, i když to znamená časově náročnou a ponižující proceduru přechodu přes linii příměří. "Ukrajinští vojáci se na nás dívají jako na separatisty a separatističtí vojáci jako na možné agenty Kyjeva nebo přinejmenším na lidi, kteří utekli za lepším. Přejít z jedné strany na druhou trvá nejméně tři hodiny, můj průměr je necelých pět," pokračuje David.
Přechodů je totiž málo a lidé čekají ve frontách v zimě pod širým nebem. V lednu na přechodu ze strany Doněcku zemřelo osm lidí na infarkt během čekání. Téměř všichni byli důchodci, kteří cestovali na Ukrajinu vyzvednout si své penze. Ukrajinské úřady požadují, aby si důchodci peníze vyzvedávali osobně na území kontrolovaném kyjevskou vládou. Argumentují, že v separatistických oblastech nemohou zajistit, aby se skutečně dostaly adresátům. "Někteří představitelé Penzijního fondu vám také řeknou, že penze má platit země-agresor, tedy Rusko," tvrdí Jevhen Antoňjuk, novinář ze serveru Novosti Donbasa, který nyní sídlí v Kyjevě.
Obyvatelé Doněcku sice dostávají nevelký důchod od separatistické vlády, k přežití podle nich ale rozhodně nestačí. Velká část z nich se snaží získat ještě humanitární pomoc a jezdí na Kyjevem ovládaná území pro ukrajinskou penzi. Davidova matka přivítala možnost získat ruské občanství právě v naději, že bude dostávat ruský důchod.
"Jenže jak se rychle ukázalo, to by se musela přestěhovat do Ruska a ona odmítá opustit Doněck," říká David. Kromě toho je potřeba vlastnit pas Doněcké lidové republiky. Těch bylo zatím vydáno necelých 300 tisíc, i když separatisté tvrdí, že celkem na jimi kontrolovaném území žije přes dva miliony lidí. "Takže místní úřady radostně oznámily, že je možné získat dokumenty ve zrychleném režimu a nasadily cenu 200 dolarů. To je v Doněcku solidní měsíční výplata. Můžete si samozřejmě požádat normálně, ale úředníci vám řeknou, že toho mají hodně a budete čekat nejmíň půl roku," kroutí hlavou David.
Lidé se bojí
Stížnosti na zkorumpované úřady jsou plná místní internetová fóra, stejně tak oblíbené komunikační kanály jako Telegram, který taktéž nabízí anonymitu. Lidé se bojí - v "lidových republikách" oficiálně stále platí válečný stav se zákazem večerního vycházení a skončit za mřížemi je snadné.
"Jednoho našeho známého zatkli a manželce řekli, že spolupracoval s ukrajinskými tajnými službami. Že prý dával na sociální sítě fotky z Doněcku, třeba frontu na humanitární pomoc, a tak pomáhal nepřátelské propagandě. Ale já si myslím, že hlavně chtěli výkupné, rodina nakonec dala dohromady pár tisíc dolarů a souseda pustili. Raději hned odjel do Ruska," vzpomíná David.
Rozčarování panuje i na fórech, sdružující někdejší horlivé podporovatele separatistů. Panují velké obavy, že Kreml nakonec mezinárodně neuznané republiky "vrátí" Ukrajině v rámci nějaké dohody mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem. "Na rozdíl od Krymu nejsou donbaské republiky něčím nedotknutelným. Část kremelských elit od samotného počátku tato území považovala za kartu k vyjednávání. Kromě toho ruská veřejnost a úřady jsou unavené z neustále vznikajících problémů se zločinností. Za určitých podmínek může být likvidace kvazistátů Donbasu prodána veřejnosti jako vítězství ruské diplomacie," napsal na ruském serveru Republic ekonom Dmitrij Někrasov.
Tento scénář je ale momentálně podle většiny pozorovatelů málo pravděpodobný. "Tohle je velká politika, souvisí to i se Sýrií a dalšími světovými problémy. A lidi na Donbasu uvízli uprostřed tohoto konfliktu. Lidi jsou unavení, ale není z toho východiska. My o tom nerozhodujeme," shrnuje častý názor lidí z Doněcka David.
