Barcelona - Když před dvěma měsíci utekl sesazený předseda vlády Katalánska Carles Puigdemont do Belgie, aby "přenesl katalánský problém do srdce Evropy", mnozí ho považovali za téměř odepsaného politika. Puigdemontových potíží využili jeho odpůrci, kteří se mu vysmívali. Současně přibyly i konflikty s táborem "jeho" separatistů.
Jenže Puigdemontovi se povedl husarský kousek. Svého "exilu" v Bruselu dovedl využít a vést na dálku zdařilou předvolební kampaň.
Ze čtvrtečních předčasných regionálních voleb vyšla jeho koaliční kandidátka Junts per Catalunya (Společně pro Katalánsko) jako nová nejsilnější separatistická strana. A to navzdory průzkumům veřejného mínění.
Puigdemont má tak šanci, že se vrátí zpět do svého úřadu. Současně si může připsat jedno velké vítězství nad španělským lidoveckým premiérem Marianem Rajoyem. Ten zhruba před dvěma měsíci coby první premiér ve Španělsku použil článek 155 španělské ústavy, na jehož základě zmrazil autonomii Katalánska, sesadil tamní vládu a vypsal nové regionální volby.
"Tento výsledek nemůže nikdo zpochybnit. Rajoy a jeho spojenci byli poraženi," prohlásil v Bruselu Puigdemont ke svým příznivcům. Označil to za vítězství pro "katalánskou republiku".
"Španělský stát prohrál," dodal.
Separatisté mají většinu
Vůbec nejvíce hlasů získala ve volbách středopravicová strana Cuidadanos (Občané), kterou v Katalánsku vede šestatřicetiletá Inés Arrimadasová. Ti obdrželi 25,4 procenta hlasů.
Jenže v regionu nebylo důležité, kdo volby vyhraje, ale komu se podaří zajistit si většinu ve 135členném parlamentu. Tedy alespoň 68 křesel.
A to se povedlo třem separatistickým stranám. Vedle Puigdemontovy koalice Junts per Catalunya jsou to ještě Republikánská levice Katalánska (ERC) vedená Oriolem Junquerasem, který je nyní ve vazbě, a krajně levicová CUP.
Dohromady jejich poslanci obsadí 70 míst.
Nyní je čeká složitý úkol - musí spolu zformovat vládu. A to nebude tak jednoduché. Mezi separatisty jsou rozpory, které musí překonat.
Vítězství ano, jenže…
Jednání může zkomplikovat program antikapitalistické CUP. Tato malá strana, která se díky svým čtyřem poslancům stane klíčovým hráčem, prosazuje vedle jednostranného vyhlášení nezávislosti Katalánska i odchod z Evropské unie nebo NATO.
Překonat tyto ideologické rozdíly nebude snadné. Například ERC hodlá k otázce nezávislosti zaujmout opatrnější stanovisko než dříve. Raději se chce soustředit na "dialog s Madridem".
Otázkou také je, zda se tyto tři strany shodnou na tom, zda by Puigdemont měl opět zasednout do křesla předsedy regionální vlády.
Katalánští separatisté sice slaví úspěch v regionálních volbách, je to ale vítězství neúplné. Dohromady v hlasování dostali "jen" 47,5 procenta hlasů. Nepodařilo se jim tak pokořit psychologickou hranici 50 procent hlasů, což by jim zajistilo mnohem silnější pozici pro vyjednávání s Madridem.
"Strany prosazující nezávislosti nemohou už nikdy více tvrdit, že mluví za celé Katalánsko. Budeme bojovat za mírové soužití pro všechny Katalánce," uvedla k tomu Arrimadasová, šéfka vítězného Ciudadanos.
Poraženým je Rajoy
Velkým poraženým je ale zmíněný španělský premiér Rajoy. Ten doufal, že předčasné volby doprovázené vysokou účastí povedou k oslabení separatistů. Jenže jeho sázka nevyšla.
Nyní se Španělsko dostává do neprobádaného území. Rajoy se domníval, že volby pomohou katalánskou hádanku vyřešit, pro španělskou vládu ji ale ještě více zkomplikují.
Například není vůbec jasné, kdo jako první dostane právo sestavit vládu - z voleb vyšli nejsilnější Ciudadanos. Ti ale nemají šanci zajistit si většinu.
Ani se neví, co se bude dít, pokud by se zpět do země vrátil katalánský expremiér Puigdemont. Tomu totiž okamžitě po návratu zpět na území Španělska hrozí vazba. Je obviněn ze vzpoury a ze zneužití veřejných prostředků. Nově zvolený lídr s mandátem od Katalánců za mřížemi není pro španělskou vládu lákavá představa.
A nejen to, separatisté mají v regionálním parlamentu 70 křesel, což jim zajišťuje většinu, jenže osm z nich je buď ve vazbě, nebo v Belgii. Není jasné, zda se mohou účastnit hlasování, tedy zda mohou rozhodovat o důvěře nové regionální vládě, upozorňuje list La Vanguardia.
Premiér Rajoy se nicméně nechal slyšet, že článek zmrazující katalánskou autonomii zůstane v platnosti až do chvíle, než vznikne nová vláda Katalánska. A to může trvat ještě týdny až měsíce.
