Na popud Africké unie přistoupilo jedenáct zemí rozprostírajících se od Senegalu na západě až k Džibutsku na východě kontinentu na ambiciózní projekt. Jeho cílem byla 15 kilometrů široká a osm tisíc kilometrů dlouhá zeď, kterou měly tvořit miliony stromů.
Projekt, který měl být hotový do roku 2030, by tak zastavil další rozšiřování pouště. Právě 17. června si svět každoročně připomíná Mezinárodní den boje proti suchu.
Pokud by se povedlo tento cíl splnit, vznikl by největší souvislý ekosystém na světě, který by byl až třikrát větší než Velký bariérový útes, píše se na oficiálních stránkách projektu.
The Great Green Wall : an effort by African countries in the... https://t.co/RYqyEiZW9T #maps pic.twitter.com/VbCosAOHMB
— OnlMaps (@onlmaps) December 13, 2017
Celkem dvacet zemí vyjádřilo podporu oblasti sahelu. Evropská unie do projektu vložila více než sedm milionů eur (v přepočtu 186 milionů korun). Jenže ne vše dopadlo podle plánu.
Podle OSN iniciativa zatím dosáhla jen zhruba 15 procent ze svého cíle. "Postupujeme pomalu, ale během této doby jsme se leccos naučili," uvedla pro německý server Deutsche Welle klimatická konzultantka Janani Vivekanandaová.
Místo zdi spíš mozaika nápadů
Během let se například ukázalo, že vytvořit jednolitou "zeď" ze stromů není dobrý nápad. Stromy by tak rostly i v oblasti, kam se lidé jen těžko dostanou, a tak by se o ně nemohli starat.
Místní organizace a vlády se proto postupně zaměřily spíše na ochranu už vzrostlých stromů. Lidem radily, jak se vrátit k tradičním metodám zadržování vody v krajině.
"Přesunuli jsme se z vidiny Velké zelené zdi, která nebyla praktická, k té, která praktická je," říká environmentalista Mohamed Bakarr z fondu Global Environment Facility. "Nemusí to nutně být fyzická zeď, ale spíš mozaika praktik využití krajiny, která nakonec splní požadavky zdi. Proměnilo se to v metaforickou věc," dodává pro odborný časopis Smithsonian Magazine.
Velká zelená zeď měla hlavně dva cíle: zabránit rozšiřování pouště a vrátit do oblasti úrodnou půdu. "Nejde jen o sázení stromů v sahelském regionu, ale také o problémy spojené s klimatickou změnou, suchem, hladem, konflikty, migrací a degradací půdy," doplňuje Vivekanandaová.
Už nyní některé přidružené vládní programy hlásí pozitivní výsledky. "Lidem to skutečně pomohlo. Nyní má práci 200 žen, které jsou dobře placeny," popisuje například Absaman Moudouba z vesnice v Senegalu, kde se od roku 2007 zasadilo v rámci projektu jedenáct milionů stromů. Zhruba 25 tisíc hektarů půdy jde nově obdělávat.
Díky tomu stoupl i počet dětí, které zde začaly chodit do školy, informuje britská stanice BBC.
"Vytváření pracovních příležitostí a příjmů je jedno z nejdůležitějších opatření boje s masovou migrací v regionu," dodává Hans-Josef Fell, klimatický expert a ředitel neziskové organizace Energy Watch Group.
Problémy s korupcí a terorismem
Úspěch hlásí i Nigérie, kde se podařilo oživit pět milionů hektarů vyschlé půdy a vzniklo 20 tisíc nových pracovních pozic. V jiných zemích byl ale projekt méně úspěšný, což opět podrývá plán na vybudování jedné zelené zdi.
Problém mají především země střední Afriky. "Je zde velmi rozšířený terorismus, který paralyzuje snahy lidí a různých organizací. Roli hraje i korupce, kdy jdou peníze spíš do kapes politiků než do projektů," míní Fell.
Přesto zhruba 120 místních samospráv v Burkina Fasu, Mali a Nigeru se také snaží do projektu zapojit. Během let se jim podařilo vysázet celkem dva miliony semen, díky nimž vznikl zelený pás o ploše zhruba 2500 hektarů.
V projektu na Velkou zelenou zeď nyní chybí finance a neplní se časový plán. Peníze například přestaly plynout do Burkina Fasa kvůli současné nestabilní situaci v zemi.
Fell přesto věří, že africký "zelený sen" bude jednou realitou. I když možná v jiné podobě. "Stejně jako peníze bude potřeba na prvním místě vzdělávání obyvatel o tématech, jako je zavlažování. Dále se musí bojovat s korupcí a terorismem. Protože právě to velmi poškozuje práci místních lidí," dodává.
