Konfliktů o vodu přibude. Lidé budou bojovat o život, varuje přední americký expert

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
16. 5. 2020 6:55
Konflikty o vodu jsou už nyní častější než v minulosti, voda ale bývá jen jedním z mnoha faktorů, upozorňuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz přední americký expert na vodu Charles Iceland z World Resources Institute. "Dokud se situace s vodou bude zhoršovat, bude více svárů a část z toho bude násilná. Je to něco, co lidé musí přežít. A pokud to nezvládnou, budou zoufalí," upozorňuje.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Co říkáte na argument, že nemusím zkracovat svých 30 minut ve sprše, protože tím nikomu třeba na Blízkém východě, kde chybí voda, nepomůžu. Je to pravda?

Je to podobné, jako když mi moje matka na začátku 80. let říkala, abych všechno dojedl, protože v Etiopii byl hladomor. Tím, že zkrátíte sprchování nikomu na Blízkém východě nepomůžete.

Ale i v místě, které má dostatek vody a které netrpí suchem, představuje 30minutová sprcha problém se zdroji. Čištění vody vyžaduje hodně energie, horká voda ve sprše ještě více. Je to plýtvání energiemi, které navyšuje měsíční účty.

Jak moc se zvedla v posledních desetiletích poptávka po vodě?

Za posledních 100 nebo 120 let spotřeba vody vzrostla dvojnásobně než populace. Není to tedy tak, že jeden další člověk odpovídá jen jedné jednotce vody navíc.

Zároveň je v některých regionech vody prostě méně. I Česka republika zažívá častější a horší sucha

Na světě jsou místa, která mají kvůli změně klimatu ročně méně vody. Leží zejména ve středních polohách severní a jižní polokoule. Jde o oblast Středozemního moře, Irák, Írán, Libanon, jihozápadní část USA nebo severní část Mexika. Na jižní polokouli je to Chile, Argentina, Jižní Afrika nebo Austrálie.

Dalším problémem jsou sucha v důsledku změny klimatu. Když nastane sucho, je mnohem horší, než bývalo. A někdy mnohem delší.

Jak nedostatek vody ovlivňuje rozvoj zemí a komunit, které na to nebyly zvyklé?

Spotřebu vody dělím do tří hlavních kategorií. Zavlažování zabírá asi 70 procent veškeré spotřeby vody v zemi. Většina vody zavlažuje plodiny, abyste nakrmili lidi. Druhou kategorií je voda pro průmysl a výrobu, to je asi 20 procent. A pak je tu voda pro domácnosti, která zaujímá asi deset procent.

Pokud dojde ke snížení dodávek vody, na jednu nebo více těchto kategorií to má negativní dopad. Buď se musíte vzdát vody na zavlažování, nebo najít účinnější způsob, jak zavlažovat. Jinak pocítíte důsledky na hrubém domácím produktu i zaměstnanosti. V mnoha rozvojových zemích pracuje v zemědělství jedna až dvě třetiny obyvatelstva. Pokud máte problém s vodou na zavlažování, může to ovlivnit živobytí a práci mnoha lidí.

Voda je jen jedním z faktorů konfliktu

Podíváme-li se na konflikty o vodu, je to přímo nedostatek vody, který je může vyvolat, nebo voda slouží jen jako katalyzátor střetu?

Konflikt je obvykle způsoben komplexním souborem faktorů, které jsou pro každý případ jedinečné. Existuje jen velmi málo konfliktů stoprocentně vyvolaných vodu. Příkladem by byl farmář, který by šel k jinému farmáři a ukradl mu jeho vodu a druhý farmář by ho pak vzal něčím po hlavě.

Častěji voda bývá faktorem, který zhoršuje další problémy. Například v Africe může existovat nepřátelství mezi různými etnickými skupinami, kdy jedna se živí zemědělstvím a druhou tvoří pastevci. Tyto skupiny po desetiletí nebo i staletí přicházejí do vzájemných konfliktů. Děje se to i v bohaté části světa, příkladem jsou irští protestanti a irští katolíci.

V mnoha částech subsaharské Afriky, zejména kolem Sahelu, je stále více lidí, kteří se snaží využívat stejné množství vody. Nebo v důsledku sucha i méně vody. Takže spory, k nimž docházelo jen z etnických nebo náboženských důvodů, se nyní dějí také kvůli vzácným vodním zdrojům. Tak vnímám vodu v konfliktech. Voda je obvykle pouze jedním z několika potenciálních katalyzátorů. A samozřejmě mnoho konfliktů vodu neřeší vůbec. Musíme si dát pozor, abychom roli vody v konfliktu nezvyšovali.

Zkusme vysledovat vodu v některém z aktuálních nebo nedávných konfliktů. Například Sýrie. V počátcích revoluce proti prezidentovi Bašárovi Asadovi došlo k incidentu, kdy byli zadrženi mladíci, co dělali grafiti. Byli rozhněvaní na místního guvernéra mimo jiné i kvůli vodě…

V Sýrii panovalo během pěti let před občanskou válkou velmi těžké sucho. Mezi lety 2006 a 2011 Syřané zažívali nejhorší sucho za dobu, kterou reflektují moderní záznamy. Mnoho farmářů muselo opustit svou půdu. Po pěti letech neúspěchu museli opustit venkovské oblasti a pokusit se najít práci ve městech. Mnoho z nich a také spousta dalších lidí, například iráčtí uprchlíci, nemělo práci. Byli frustrovaní. To byl jeden z faktorů občanské války v Sýrii. Samozřejmě existovalo také mnoho "nevodních" faktorů, ale i zde hrála roli voda.

Také v Jemenu je voda velkým problémem. Používají tam příliš mnoho podzemní vody, která se v mnoha městech vyčerpává. I v Afghánistánu mají problémy s nedostatkem vody. Pokud chtějí zavlažovat plodiny na jihozápadě Afghánistánu, lidé na jihovýchodně Íránu si stěžují, že nebudou mít dostatek vody pro sebe. Ve všech těchto případech byla voda velmi vzácná a vedla k politickému napětí. V některých případech i k násilí.

Takže nedostatek vody přidává na frustraci. Lidé jsou zranitelnější a náchylnější třeba k radikalizaci.

Ano. K násilnému konfliktu nedochází v bohatých zemích, protože tyto státy nejsou tak křehké a lidé tak zranitelní. Když zavedete vysokou zranitelnost populace v nestabilních státech, pravděpodobnost, že se potíže s vodou přemění v násilný konflikt, vzroste.

Konfliktů o vodu je více než v minulosti

Budeme v budoucnu svědky většího počtu konfliktů o vodu?

Nejsem si jistý, ale věřím, že už teď jsou častější, než tomu bývalo dřív. Dokud se situace s vodou bude zhoršovat, bude více svárů a část z toho bude násilná. Je to něco, co lidé musí přežít. A pokud to nezvládnou, budou zoufalí. Když budou zoufalí, budou bojovat. Budou bojovat o život, jinak zemřou tak jako tak.

Napadá vás region, kde hrozí nebezpečí, že by se situace mohla vyhrotit ve válku, která by v sobě nesla i ten aspekt boje o vodu?

Války se obvykle o vodu nevedou. Nemůžu si ani vybavit dobrý příklad toho, že by šly dvě země do války o vodu. Velké problémy mezi zeměmi spojené s vodou ale v současnosti existují. Například v povodí řeky Nil, kde Etiopie leží výše na řece a Egypt na jejím konci. Právě teď staví Etiopie největší přehradu v Africe, Velkou etiopskou renesanční přehradu, a Egypt se kvůli tomu cítí velmi zranitelný. Mezi oběma zeměmi panuje obrovské politické napětí. Snaží se vyjednávat společně i se Súdánem, který leží mezi nimi. Zatím neměli v dosažení dohody moc štěstí.

Podobné problémy jsou mezi Tureckem a Irákem v povodí řek Tigris a Eufrat. Stejně tak mezi Čínou a Kambodžou, případně také Laosem a Thajskem. Všechny tyto jihovýchodní asijské země se rozprostírají po proudu kolem řeky Mekong jižně od Číny. Je to narůstající problém. Tyto země zažívají problémy se suchem i v době, kdy v Číně ve skutečnosti prší jako obvykle. Mohou za to přehrady v Číně, které omezují průtok vody.

Problém s vodou, kterým je zasažena i Čína, řeší také Indie a Pákistán. Pokud by vyeskaloval, měli bychom tu konflikt tří jaderných velmocí…

Jde o Himálaj a Tibetskou náhorní plošinu. Pramení tu mnoho velkých asijských řek. Mezi nimi Žlutá řeka, Jang-c’-ťiang, Mekong, Brahmaputra, Ganga nebo řeka Indus a všechny jejich přítoky. Je to asijská vodárna. Nejvýše na proudu leží Čína, pak následuje Indie, Pákistán a Bangladéš, Nepál a Bhútán.

Tyto obrovské řeky jsou doslova ekonomickým záchranným lanem těchto zemí. Je proto cítit hodně nervozity, když země jako Čína nebo Indie začnou stavět přehrady nebo dělat plány, jak využít vodu velmi vysoko na řece. Níže po proudu položené země se oprávněně obávají, že budou mít ještě méně vody než teď.

Zbraní v konfliktu je voda jen zřídka

Voda tedy může patřit mezi katalyzátory konfliktu, stejně tak ale může být použita i jako prostředek pro vedení války. Například turecká vláda zadržovala vodu v přehradách v Eufratu ve snaze oslabit islamisty. Používá se voda jako nástroj vedení války často?

Ve válce může být voda použita jako zbraň, ale neřekl bych, že se to děje často.

Islámský stát použil vodu a hrozbu jejího zadržování, aby tak zrekrutoval víc zemědělců v Iráku a Sýrii. Taky hrozilo, že některé přehrady budou "vyhozeny do vzduchu", což by zabilo tisíce až miliony lidí po proudu. Islámský stát měl v určitém momentu kontrolu nad mosulskou přehradu, takže panovaly velké obavy, že by mohl zaplavit lidi pod ní.

Použil jste příklad nestátního aktéra. Co státy? Například Izrael má de facto pod kontrolou palestinskou vodu. Na druhou stranu tu existuje mezinárodní právo…

Nemyslím si, že se Izrael záměrně snaží připravit lidi o vodu. Byl by to válečný zločin. Napětí mezi Izraelem a Gazou ale způsobilo vážné problémy s vodou. Existuje mnoho příkladů, kdy se voda stala "obětí" války.

Na místech jako Jemen nebo Sýrie, která zažila bombardování, někdy dochází k tomu, že je buď náhodou nebo úmyslně zničena třeba čistička odpadních vod nebo velká přečerpávací stanice, která žene vodu do města. Například kolem Damašku.

Může naopak voda přispět k míru?

Ano. Je to síla pro mír. Zásobování vodou je něco, čemu každý rozumí a je to poměrně neutrální téma. Například ve srovnání s náboženstvím nebo politikou.

Existuje spousta příkladů, kdy země spolupracovaly na nalezení řešení problémů s vodou. A to bezpečnost zvýšilo. Pravděpodobně nejlepším příkladem, který je často citován, je vyjednání tzv. induské smlouvy o vodě mezi Pákistánem a Indií. Jednání zprostředkovala Světová banka a smlouva byla podepsána v roce 1960. Jsou to dvě země, které si šly vzájemně po krku a obě vědí, že jsou v jaderné patové situaci.

Evropu trápí sucho i příliš mnoho vody

Když se podíváme na Evropu: tady se asi nedá očekávat v blízké budoucnosti válčení o vodu. Důsledky nedostatku vody, třeba i nepřímé, ale pocítíme. Čeho se mohou dočkat Evropané?

Společná shoda byla, že uprchlická krize z roku 2015, kdy se do Evropy valili migranti z Blízkého východu a Afriky, měla hlubší kořeny, mezi které spadaly i nedostatek vody a změna klimatu. Takže voda byla jedním z mnoha faktorů stojícím za migrací.

Problémy ale existují i přímo v Evropě. Zatím jsme nemluvili o nadbytku vody. Evropa, například Anglie, zažívá povodně kvůli probíhajícím změnám v počasí. Nebezpečí záplav podél evropského pobřeží kvůli zvedající se hladině moře roste.

V jižní Evropě, ve Španělsku, Itálii, Bulharsku, Řecku i dalších státech zažívají velká sucha.

A chudé východoevropské země nezacházejí správně s odpadní vodou, takže jejich voda je příliš znečištěná pro používání, pro pití nebo i pro sprchu. Je to problém například Ukrajiny nebo Moldávie.

Někdy stát trpí všemi třemi problémy. Jeden rok je hrozné sucho, a příští rok přijde velká povodeň. Ta voda může být zároveň příliš špinavá. To je příklad Indie, děje se to tam neustále.

Existuje konflikt mezi státy kvůli špinavé vodě?

Z východního Konga poblíž hranice s Rwandou přicházely zprávy, že lidé žijící ve městech na jezeře na hranici demonstrují kvůli nedostatku čisté vody.

Příkladem je taky jižní Irák, zejména město Basra. Z kombinace slané vody přicházející z Perského zálivu a neupravované odpadní vody sestupující z Tigridu a Eufratu se lidem dělalo špatně. V roce 2018 bylo v Basře hospitalizováno okolo 120 tisíc lidí. Byl to jeden z důvodů k násilným protestům, které v Iráku v roce 2019 kulminovaly rezignací premiéra. Ale opět - nešlo jen o vodu. Byl to problém špatných služeb, nedostatku čisté vody i elektřiny. Dále korupce, kdy vládnoucí bohatli, zatímco panoval nedostatek ekonomických příležitostí pro chudé a zvláště mladé lidi.

Jak můžeme vodu pro příští generace zachránit?

Teoreticky víme, jak tyto problémy vyřešit, ať už se jedná o technické provedení, nebo třeba záležitosti správy či vlády. Problém je spíše v politické vůli. Potřebujete také kolektivní akci. Na místě, kde je nedostatek vody, potřebujete, aby se všichni shodli, že 30minutová sprcha je problém, a zavázali, že se nebudou 30 minut sprchovat.

Dalším příkladem je cukrová třtina, její zavlažování je velmi neefektivní. Bylo by lepší, kdyby suchá země nepěstovala cukr. Musíte všechny pěstitele cukrové třtiny přimět, aby nepěstovali cukrovou třtiny a namísto toho pěstovali něco jiného, co potřebuje mnohem méně vody.

Třetím problémem je korupce. Odvětví vod a odpadních vod se věnují budování drahé infrastruktury. Kde je spousta peněz, bývá spousta korupce. Političtí činitelé berou, ale elektrárna se nevybuduje, protože peníze byly zpronevěřeny.

Video: Voda odtéká z Česka příliš rychle. Řeky a potoky se musejí začít znovu kroutit

V Česku se projevuje víc než sto let snahy napřímit toky řek a potoků a odvodnit krajinu. Voda nyní v době sucha odteče rychle pryč a nepomáhá. | Video: Martin Biben, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Policisté v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po demonstraci proti rasové nespravedlnosti

Policejní těžkooděnci v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po poklidné, ale nepovolené demonstraci proti násilí bezpečnostních složek a rasové nespravedlnosti. Napsala to agentura AP poté, co se u jednoho z pařížských soudů sešly tisíce lidí v reakci na vlnu protestů v USA. Úřady předtím manifestaci zakázaly, protože kvůli epidemii covidu-19 ve Francii stále nejsou povolené akce o více než deseti lidech.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Květnová nehoda dopravního letadla v Pákistánu má další oběť, zraněním v nemocnici podlehla dvanáctiletá dívka

Květnová nehoda dopravního letadla Airbus A-320 v pákistánském velkoměstě Karáčí má další oběť. Tou je dvanáctiletá dívka, která spolu s dalšími třemi lidmi utrpěla zranění na zemi při zřícení letadla na hustě osídlenou čtvrť v blízkosti letiště. Dívka v pondělí následkům zranění podlehla.

Při pádu letadla zahynulo 97 cestujících a členů posádky, dva pasažéři nehodu přežili. Airbus narazil do několika domů ve čtvrti Model Colony blízko letiště, čtyři její obyvatelé utrpěli zranění, mezi nimi i dvanáctiletá dívka, která v pondělí zemřela na následky popálenin. Další tři zranění jsou stále hospitalizovaní. Letadlo při svém pádu zničilo nebo poškodilo nejméně 18 domů.

Další zprávy