Kolín nad Rýnem - Tragické příhody v zoologických zahradách se opakují znovu a znovu, mají stejné příčiny a sdružení na ochranu zvířat tvrdí, že se jim nelze vyhnout.
V říjnu 2001 ušlapali v londýnské zoo sloni před zraky návštěvníků ošetřovatele, jenž měl s péčí o chobotnatce šestnáctileté zkušenosti. V březnu 2002 zakousli ve Vídni tři jaguáři rovněž přímo před diváky jedenadvacetiletou ženu, která se o ně starala.
V únoru 2005 probodl v téže zoologické zahradě jednoho ze zaměstnanců klem čtyřletý slon. Tuto sobotu pak zabil v zoo v Kolíně nad Rýnem, v jedné z nejstarších v Německu, třiačtyřicetiletou ženu tygr, který využil toho, že ošetřovatelka zapomněla zavřít závoru v jednom z průlezů.
Ve všech případech stálo za smrtí člověka selhání lidského faktoru, protože ošetřovatelé umožnili zvířatům, aby se k nim bez problémů dostala a napadla je.
Sdružení PETA Deutschland a Vier Pfoten (Čtyři packy) sobotního incidentu využila k tomu, aby spolkovou ministryni pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele Ilse Aignerovou vyzvala k vyhlášení zákazu chovu velkých kočkovitých šelem.
"Podobným tragédiím je možné v budoucnosti zabránit jen tehdy, pokud lidé nebudou moci jen tak pro vlastní potěchu sledovat, jak jsou divoká zvířata s jejich obrovskou touhou po svobodě uzavřena v těsných výbězích," říká zoolog Peter Höffken z organizace PETA.
Ze zoo na svobodu:
"Divoká zvířata, jako jsou velké šelmy, sloni a lidoopi, vykazující vysoké nároky na chov, jsou extrémně nebezpečná nejenom pro ošetřovatele, ale také pro návštěvníky," dodává ve stejném tónu Thomas Pietsch z Vier Pfoten. "Ze zoo musejí proto zmizet!"
Policejní zbraně by nestačily
Lavina kritiky se na internetové stránce kolínské zoo snesla také na ředitele zařízení Thea Pagela, který tygra - jenž poté, co napadl ošetřovatelku, utekl z výběhu a pronikl do sousední budovy - zastřelil velkorážní puškou. Ochranáři i návštěvníci zoologické zahrady mu vytýkají, že šelmu neměl zabíjet a měl se ji naopak pokusit uspat střelou s injekcí s uspávacím prostředkem.
Podle Pagela ale vedení zoo nemělo jinou možnost, jak se okamžitě dostat ke smrtelně zraněné ženě, protože droga zapůsobí u zvířete vážícího přes dvě stě kilogramů až po určité době.
S odstřelem navíc souhlasili i na místo bleskurychle přivolaní policisté, kteří pracovníky zoo upozornili, že jejich zbraně by na zneškodnění zvířete nestačily.
"Tygrovi by nezpůsobily ani škrábnutí," zdůraznil mluvčí kolínské zoo, citovaný listem Süddeutsche Zeitung.
Policie případ vyšetřuje, podle všeho ale zkušená ošetřovatelka, která v zoo pracovala od roku 1990 a v posledních letech byla dokonce vedoucí pracovnicí pavilonu šelem, skutečně zapomněla zavřít dvířka výběhu, který právě čistila. Již v roce 2005 ji přitom vážně zranil gepard, který se jí podobně jako v sobotu tygr Altaj zakousl do krku.
Kolínská zoo nyní zvažuje dodatečná bezpečností opatření, aby se podobné případy neopakovaly. Výběhy by mohly být kupříkladu opatřeny akustickým signálem, který by ošetřovatele upozornil, že zapomněl zavřít závoru.
PETA Deutschland přesto tvrdí, že další incidenty jsou "naprogramovány dopředu", protože selhání lidského faktoru nelze vyloučit ani při použití nejmodernější techniky. A upozorňuje na to, že letos v únoru přeskočil zeď svého výběhu v Kolíně gepard, který následně skončil u plameňáků, kde byl naštěstí odchycen, aniž někoho zranil.
Smutek v pražské ZOO:
Iluze života ve volné přírodě
Pod palbu kritiky se ale dostaly i ochranářské spolky, které ignorují pozitiva chovu divokých zvířat, především to, že se podmínky, v nichž v zajetí žijí, v posledních desetiletích nepoměrně zlepšily.
Řada zoologických zahrad totiž vyslyšela volání ochranářů i expertů a začala pro zvířata budovat velké výběhy a umisťovat ty zvířecí druhy, které navzájem nejsou predátory, do společných prostor. Umožnila tak navíc návštěvníkům, aby si vytvořili iluzi toho, jak sloni, žirafy, nosorožci či antilopy žijí ve volné přírodě.
Nicméně: Jedná se právě jen o iluzi, protože ani sebevětší výběh nemůže divoké zvěři nahradit to, co jí nabízí africká savana či prales. Nejmenší lovecký revír lví tlupy má rozlohu dvaceti čtverečních kilometrů, sloni putují za potravou i desítky kilometrů.
Dlouholetý ředitel frankfurtské zoo a světově proslulý badatel v oblasti chování divokých zvířat Bernhard Grzimek se ve svých televizních vystoupeních již v 60. a 70. letech minulého století snažil ukázat, jak dalece je život za mřížemi zooparků vzdálen přirozeným podmínkám v buši černého kontinentu.
Nic na tom nezmění ani safari budovaná v řadě zoologických zahrad, v nichž mají zejména žirafy a antilopy k dispozici prostory o rozloze několika stovek čtverečních metrů.
Zejména kočkovité šelmy využijí podle PETA Deutschland každou příležitost k tomu, aby se ze zajetí pokusily uniknout a hledaly si potravu jinde.
Zoo zvířatům na druhé straně poskytuje několik nesporných výhod: pravidelný přísun potravy, které se jim nedostává v období sucha, a ochranu před pytláky bažícími po jejich kožešině, rozích či klech.
A pro nejvíce ohrožené druhy představuje v podstatě jedinou možnost, jak oddálit okamžik jejich vyhynutí, zachránit je pro další generace nebo dokonce umožnit jejich návrat do volné přírody, jak ukazuje případ kozoroha alpského, gazely damy či koně Przewalského.
