Prigožin ušel dlouhou cestu od kriminálníka přes prodavače párků až po miliardáře a restauratéra, který dříve býval pokorným sluhou Vladimira Putina. Nasazení jeho žoldnéřů do invaze a kritika ruského velení, zejména ministerstva obrany pod vedením Sergeje Šojgua, ho vyšvihly do významných mocenských pozic. V červenci se svými muži zahájil tažení na Moskvu a obsadil Rostov na Donu nebo Voroněž. Putin pak wagnerovce označil za "zrádce" a podle dohody se přesunuli do Běloruska.
"Podle signálů z Kremlu už Prigožin vystoupal tak vysoko, až začíná vadit špičkám armády a tajné služby FSB. Dokud sloužil a plnil úkoly, těšil se značné popularitě. Míchání se do politických záležitostí ale také může brzy vyústit v jeho konec," vysvětlil loni v prosinci deníku Aktuálně.cz znalec Ruska a bývalý český generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek.
Rostoucí význam zakladatele Wagnerovy skupiny Votápek spojuje především s porážkami ruské armády na Ukrajině. "Prigožin velí jednotkám, ve kterých jsou převážně profesionálové, kteří umí bojovat. Jejich ztráty se nezapočítávají do ruských oficiálních statistik, navíc jim to umožňuje verbovat do jejich řad vězně odsouzené za těžké zločiny," dodal.
Prigožin přistoupil k otevřené kritice vedení války poté, co ukrajinské síly na začátku října dobyly strategický uzel Lyman v Doněcké oblasti. Spory mezi ním a ministerstev obrany pod vedením Sergeje Šojgua poté vyvrcholily.
Vladimír Votápek v té souvislosti upozornil, že zatímco běžní lidé kvůli kritice "speciální vojenské operace" mají problémy se zákonem, Prigožinovi se odpouštělo. V pátek, kdy vyzval ke vzpouře, se ale situace otočila a Putinova šéfkuchaře nyní vyšetřuje tajná služba FSB. K jeho potrestání v projevu k národu vyzval i ruský prezident.
Od pouličního kriminálníka k miliardáři
Jevgenij Prigožin přitom prošel pozoruhodnou cestou k moci. V osmnácti letech byl podmínečně odsouzený za pouliční krádež. O dva roky později si odseděl devět let v sovětském vězení za loupeže, podvody a zapojení nezletilých do prostituce.
Po propuštění v roce 1990 se vrhl do podnikání, otevřel prodejnu hotdogů, poté i síť supermarketů. Následně v centru Petrohradu luxusní restauraci, kterou si oblíbil sám Vladimir Putin (odtud přezdívka Putinův šéfkuchař). Ten zde už jako prezident večeřel se svým francouzským protějškem Jacquesem Chiracem a oslavil tu také své narozeniny. Netrvalo dlouho a Prigožin začal zajišťovat catering pro Kremlem pořádané akce.
Jeho stravovací podnik Concord Catering získal lukrativní zakázku na zásobování ruských ozbrojených sil. Nadace pro boj s korupcí vedená vězněným kritikem Kremlu Alexejem Navalným spočítala, že Prigožin získal během pěti let zakázky v celkové hodnotě 3,1 miliardy dolarů (v přepočtu tehdy asi 75 miliard korun).
"Neviditelná" armáda
V roce 2014, kdy začala válka na Donbase, Prigožin založil Wagnerovu skupinu. Každý její člen má údajně své vlastní identifikační číslo začínající písmenem M. Žoldnéři od té doby nechvalně prosluli brutalitou, bezcitností i nespolehlivostí a opouštěním dohodnutých závazků. Ačkoliv Kreml rád jejich služeb využívá, oficiálně s nimi nemá nic společného.
Kolik mužů v řadách wagnerovců nyní bojuje, není známé. Před ruskou invazí se odhady pohybovaly okolo pěti tisíc. Žoldnéři kromě Ukrajiny působili nebo působí v několika zemích po celém světě včetně Súdánu, Sýrie, Středoafrické republiky, Madagaskaru nebo Mosambiku. Většinu z nich tvoří Rusové, například bývalí příslušníci elitních speciálních sil Specnaz, důstojníci vojenské rozvědky GRU či bývalí zločinci.
Jednotky čelí obviněním z válečných zločinů a porušování lidských práv. Podle OSN se žoldnéři ve Středoafrické republice dopouštěli loupeží a znásilňování. Americká armáda wagnerovce vinila i z rozmístění nášlapných min a jiných výbušných zařízení v okolí libyjského hlavního města Tripolis.
Prigožinovy jednotky hrály důležitou roli při dobytí několika východoukrajinských měst během invaze a kompenzovaly počáteční nedostatek vojáků na frontě. Podle odhadů britského experta na Rusko Marka Galeottiho Wagnerova skupina poskytla ruské armádě deset tisíc mužů. Jevgenij Prigožin ještě nedávno přitom jakékoliv vazby na žoldnéře vehementně popíral a novináře, kteří o nich hovořili, žaloval. Až na konci září se přiznal, že tuto soukromou armádu založil a stojí v jejím čele.
"Je čas na upřímnost. (…) Sám jsem čistil staré zbraně, sám jsem třídil neprůstřelné vesty a našel specialisty, kteří mi s tím mohli pomoci. Prvního května 2014 se zrodila skupina patriotů, která později přijala jméno Wagnerovo," uvedl Prigožin na ruské sociální síti Vkontakte.
