Drážďany (od naší zpravodajky) - Necelý týden před volbami do zemského parlamentu pokrývá reklama řady politických stran prakticky každý sloup pouličního osvětlení. Na náměstí Neumarkt střídají zahrádky luxusních restaurací a kaváren stánky s klobásami a pivem. Své poslední předvolební setkání s obyvateli Drážďan tu pořádá právě Alternativa pro Německo.
"Věřím, že s AfD se do země vrátí pořádek," říká Holger, asi šedesátiletý muž, který na lavičce před zatím prázdným pódiem zaujatě pozoruje dění kolem sebe. "Německé hranice jsou dokořán, každý pochoduje dovnitř, jak se mu chce, to přece nejde," rozčiluje se.
Uvědomuje si nicméně, že podobu státní hranice nemůže žádná politická strana na úrovni jednotlivých spolkových zemí ovlivnit. "I to se musí změnit. Víte, já se o to hodně zajímám, sleduju to na internetu a tady se každý den něco špatného přihodí," vysvětluje.
Vadí mu i sociální nerovnosti, které jako občan bývalé Německé demokratické republiky (NDR) stále pociťuje. Rád by měl důchod jako jeho vrstevníci na západě. "Těšil jsem se na to už po sjednocení před skoro 30 lety," říká Holger, než převede řeč zpátky na migraci.
Důchody na východě Německa by měly dohnat západní úroveň zhruba do roku 2025. Výrazný rozdíl ale zůstává i mezi platy. Průměrná měsíční hrubá mzda byla v roce 2018 na západě Německa vyšší o asi 500 eur (13 tisíc korun). I proto se Holger rozčiluje, že stát místo jemu dává peníze jinam.
"Přicházejí sem silní mladí muži, migranti, berou peníze od státu a pak celý den sedí v kavárnách. To nejde, ti musí zpátky domů," dodává.
Vzestup AfD
V tom, že dá svůj hlas AfD, má Holger jasno. Stejně jako řada dalších účastníků happeningu. Nevadí jim, že strana, ačkoliv se v průzkumech umisťuje na prvním nebo druhém místě, má jen malou šanci se skutečně dostat k moci. Podle posledních průzkumů by měla získat asi 25 procent hlasů, což na jednobarevnou vládu nestačí. A všechny ostatní strany už vyloučily, že by s pravicovými populisty spolupracovaly.
Je nicméně pravděpodobné, že Sasko čeká po volbách složité sestavování koalice. Momentálně nejsilnější křesťanští demokraté (CDU) totiž zároveň vyloučili spolupráci s postkomunistickou stranou Levice, což ponechává jako reálnou v podstatě jedinou variantu: spojenectví CDU se sociálními demokraty (SPD) a Zelenými.
Ke stejnému závěru dospěl také třiadvacetiletý Sascha Kodytek, student práv a ekonomie na Univerzitě v Halle. S asi desítkou přátel založil iniciativu Budoucnost Saska.
"Naše poselství je jednoduché. Říkáme lidem, jak volit co nejtaktičtěji, pokud chtějí zabránit vzestupu AfD," vysvětluje mladý muž v Lipsku, největším saském městě.
V mladém a rychle rostoucím univerzitním městě lidé tradičně hlasují spíš pro socialistickou Levici, přesto i tady AfD získala v posledních volbách do městského zastupitelstva asi 15 procent hlasů. "Voliči AfD nás nezajímají, nechceme nikoho přesvědčovat. I proto je naše kampaň záměrně suchá a pragmatická," vysvětluje Kodytek přístup, jakým oslovují obyvatele Saska na sociálních sítích i v ulicích.
#AfD přesně týden před volbami do zemského parlamentu končí kampaň v Drážďanech. Chtějí pro #Sasko víc pravovomocí, hlavně v azylové politice. Proti shromáždění demonstruje několik desítek lidí, narušují ho hlasitým pískotem. @Aktualnecz @za_hranici @Hospodarky pic.twitter.com/uY6eIyXPdx
— Helena Truchla (@helena_truchla) August 25, 2019
Kodytek kvůli Budoucnosti Saska ukončil své členství v SPD, hnutí totiž považuje za přísně nadstranické. "Nepropagujeme ani CDU, ani Zelené, ani SPD," tvrdí.
"Nejde o ideologii, ale prostou matematiku," zdůvodňuje, proč lobbuje zrovna za takzvanou "keňskou koalici", přezdívanou podle vlajky africké země, která sestává z barev reprezentujících zmíněné tři strany. "Liberály z FDP neřešíme, protože není jisté, jestli se do parlamentu vůbec dostanou. A Levice stejně jako AfD nemá koaliční potenciál," popisuje.
Jak bojovat s kvalitním PR?
Konkrétní plán, jak by se hnutí mohlo angažovat i po volbách nebo kam by největší spolková země bývalé NDR měla do budoucna směřovat, nemá. Ví ale jistě, že nechce budoucnost pod vedením AfD.
"To bych považoval za morální selhání. Ta strana stojí mimo demokratické spektrum, navíc je neschopná vládnout. Jejich program je finančně naprosto nerealistický, nezvládají ani dodržovat formální pravidla pro hlasování," hodnotí dosavadní činnost poslanců Alternativy v celoněmeckém parlamentu i zemských shromážděních. V tom saském má AfD od roku 2014 devět křesel.
"Jediné, co umí skutečně dobře, je PR. Mají extrémně talentovaný tým, který jim spravuje sociální sítě, a vědí přesně, co jejich voliči chtějí slyšet," říká Kodytek. "Z hlediska toho, co chtějí provést s touhle zemí, ale nenacházím nic pozitivního," uzavírá.
Hnutí Budoucnost Saska proslavila petice z letošního srpna, kdy se konaly volby starosty ve východosaském městě Zhořelec (Görlitz) na polské hranici. Do druhého kola tu tehdy postoupili kandidáti za CDU a právě AfD. Kodytek a jeho kolegové tehdy rozeslali místním lidem otevřený dopis, který podepsaly bezmála tři desítky nejznámějších německých herců, včetně držitelky Oscara Brigitte Brochové nebo spisovatele Bernharda Schlinka, autora románové předlohy slavného filmu Předčítač.
Aktivisté se rozhodli oslovit právě filmaře a herce, protože ve Zhořelci se natáčela řada hollywoodských filmů, například Hanebný pancharti nebo Grandhotel Budapešť. Kandidát za AfD se starostou nakonec skutečně nestal.
Nejnapínavější volby
Volby se kromě Saska konají také v Braniborsku a na konci října půjdou hlasovat lidé v Durynsku. Zatímco podle posledních průzkumů by měla v Sasku nakonec přece jen zvítězit Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, která zde vládla nepřetržitě od roku 1990, v Braniborsku je AfD společně se sociálními demokraty hlavním favoritem.
Pokud se vítězství AfD podaří v Sasku odvrátit, CDU přesto pravděpodobně čeká nejhorší výsledek v historii znovusjednoceného Německa - zisk maximálně 30 procent. V 90. letech zde křesťanské demokraty podporovala více než polovina voličů. Podobně neradostné vyhlídky má před sebou i sociální demokracie v dvouapůlmilionovém Braniborsku, kde může počítat s maximálně 22 procenty.
"AfD na východě Německa nahradila socialistickou Levici v roli protestní strany," vysvětluje změnu politického prostředí v Sasku a Braniborsku politolog Hendrig Träger z Univerzity v Lipsku. "Navíc je stranou velmi různorodou, každý si v ní najde, co zrovna hledá. Od krajní pravice až po konzervativní voliče zklamané hospodářskou politikou CDU," říká.
"Jak moc jsou její předvolební sliby realistické, nemusí AfD vůbec řešit, když se stejně k vládnutí nedostane," upozorňuje na výhody, které mají populisté oproti konkurentům.
"Kdyby AfD měla šanci získat víc než 50 procent a k vládě by se dostalo její krajně pravicové křídlo, bylo by to nebezpečné. Takhle jenom komplikuje situaci ostatním," je přesvědčený Träger. Poukazuje tak na frakci Křídlo, která v posledních měsících ve straně posiluje na úkor umírněného vedení. Podle německých bezpečnostních složek patří právě na východě Německa k radikálům až 40 procent členů strany.
"Sasko čekají nejnapínavější volby v historii," uzavírá Träger.
