Bývalý izraelský premiér prodělal loni 4. ledna vážnou mozkovou příhodu, po níž už nenabyl vědomí. Už rok tak zůstává v kómatu.
Titulní strany nejen izraelského tisku mezitím zaplnily zprávy o jeho selhávajících ledvinách, mozku a beznadějnosti Šaronova stavu.
Ariel Šaron, přezdívaný Buldozer, přesto zůstává i nadále napojen na přístroje. O odpojení a ukončení života se ani nediskutuje.
Buldozer byl nejlepší...
Pro většinu Izraelců byl totiž právě on politikem číslo jedna a v zemi nadále převládá názor, že nikdo není schopen nemocného politika nahradit. Ani jeho nástupce v čele strany Vpřed a současný premiér Ehud Olmert.
Šaronův zdravotní stav
- Šaron měl mrtvici, jeho stav se zlepšuje
- Po třetí operaci Šaronův stav kritický
- Šaronovo oživování pokračuje, krize trvá
- Izraelská televize: Šarona léčili špatně
- Šaronův stav se horší, selhávají ledviny
- Šaronovi selhává mozek
Izrael bez Šarona
- Kadima by vyhrála volby i bez Šarona
- Izraelskou vládu opouští ministři Likudu
- Olmert: Korunní princ odvážnější krále
- Šaron je historií, Kadima novou šancí
Kdo je Ariel Šaron
Mezi poslední kroky vojáka a politika Šaron patří jednostranné stažení izraelských osadníků a vojáků z pásma Gazy, kterým ukončil osmatřicetiletou okupaci tohoto území.
Už loni v červnu však armáda začala v pásmu znovu operovat. Důvodem byl únos izraelského vojáka Gilata Šalita.
I po více než půl roce je voják stále v rukou únosců a Izrael ukončil boje příměřím, které zatím dodržuje, avšak nikdo neví jak dlouho, protože raketové útoky sporadicky pokračují.
Odsun z Gazy navíc oslabil palestinské umírněné kruhy, protože nebyl důsledkem politických jednání. Zřejmě také kvůli tomu pak v lednových volbách na palestinských územích zvítězil radikální Hamas.
...do Libanonu by nešel
Téměř všichni Izraelci se shodují v názoru, že by se Šaron zřejmě coby bývalý voják a ministr obrany se zkušeností s boji v Libanonu nepustil do letní války proti libanonskému Hizballáhu, která pro Izrael neskončila přesvědčivým vítězstvím.
Olmertova obliba klesá
Převzetí moci Ehudem Olmertem bylo po Šaronově onemocnění hladké. Šaronova strana Vpřed zvítězila ve volbách, i když s menší převahou, než jakou jí dávaly průzkumy za Šaronova vedení.
Olmert hodlal po sestavení koalice pokračovat v Šaronově politice jednostranných kroků vůči Palestincům a bez politické dohody chtěl vytyčit hranice Izraele a západního břehu Jordánu.
Hovořil o zachování velkých bloků židovských osad na tomto území a zrušení malých a izolovaných vesnic.
Po válce s Hizballáhem ale tyto plány nevzkřísil.
K vojenským neúspěchům se připojily skandály v nejvyšších izraelských politických kruzích, což se projevilo v rázném poklesu přízně veřejnosti vůči Olmertovi a příklonu Izraelců k pravicovému Likudu Benjamina Netanjahua.
