Praha - Buldozer. To byla nejastější přezdívka Ariela Šarona. Pro zarputilost, s jakou prosazoval své cíle ve válkách i v politice. Začínal jako voják v první izraelsko-arabské válce, osmapadesát let poté ho zdraví zradilo v době, kdy se chystal obhajovat ve volbách premiérský post.
Zde je v datech jeho životopis, zachycující nejdůležitější události jeho kariéry.
1928 - Narozen v únoru ve vesnici Kafar Malal, necelých třicet kilometrů severovýchodně od Tel Avivu. Na území tehdejsí Palestiny, spravované na základě mandátu OSN Velkou Británií. Šaronovi rodiče přišli do Palestiny z území dnešního Běloruska.
1948 -Zraněn během izraelsko-arabské války, kdy židovský stát bojoval o svoji existenci. Po válce zůstává a armádě.
1953 -Velí speciální jednotce 101, která má za úkol podnikat výpady proti palestinským ozbrojencům v okolních arabských zemích. Při jedné z akcí jeho muži připravili o život v jordánské vesnici Kibíja přes šedsát civilistů. Premiér Ben Gurion odmítl zahraniční kritiku a vyjádřil Šaronovi podporu.
1956 - Šaronův první syn Gur umírá tři dny po narození.
1962 -Při autonehodě umírá Šaronova žena Margalit. Rok na to se oženil s její sestrou Lily.
1967 - V tazvané šestidenní válce, kdy se Izrael střetl s armádami Egypta, Jordánska a Sýrie, se zúčastnil jako generál pozemní ofenzivy do Egypta. Izrael po válce okupoval Sinajský poloostrov.
Začátek 70.let - Jmenován velitelem izraelských jednotek v Gaze. Pomocí tanků a buldozerů likviduje palestinský ozbrojený odpor.
1972 - Za 600 tisíc dolarů kupuje rozsáhlou farmu Sycamore v Negevské poušti, kde tráví hodně volného času a později i přijímá státníky.
1973 - Vstupuje do politiky v barvách pravicového bloku Likud. Stává se poslancem izraelského parlamentu (Knesetu).
1973 - Vrací se na Sinaj v době "jomkippurové války," kdy Egypt a Sýrie nečekaně zaútočily na židovský stát. V rozporu s rozkazy nadřízených překročil Suezský průplav. Armádní komise ho zprostila viny, protože jeho rozhodnutí zpětně označila za strategicky správné.
1977 - Jeho pravicový blok Likud poprvé vyhrává volby, konec nadvlády levice. Šaron se ve vládě Menachema Begina stává ministrem zemědělství a podporuje výsavbu židovských osad v Gaze a na západním břehu Jordánu. Neuznává nárok Palestinců na nezávislý stát a zastává názor, že jejich vlastí je Jordánsko.
1981 - Stává se ministrem obrany. O rok později podniká armáda pod jeho vedením invazi do Libanonu s cílem vypudit odtud Arafatovu organizaci pro osvobození Palestiny.
1982 - Šaron je v Evropě, USA i samotném Izraeli terčem kritiky za těžké bombardování Bejrútu, ostře protestuje i americký prezident Ronald Reagan. Jeden z Šaronových cílů - zabít Jásira Arafata - se mu nepodařilo dosáhnout.
1983 - Těžký a kritický rok pro Šarona. Masakr neozbrojených palestincůl v uprchlických táborech Sabra a Šatíla. Několik tovek lidí povraždili libanonské křesťanské milice, tehdejší izraelský spojenec.
K události došlo v sektoru, kontrolovaném izraelskou armádou. Zvláštní izraelská komise dává Šaronovi za masakr nepřímou vinu, ten především kvůli tlaku veřejného mínění odstupuje z funkce ministra obrany.
1984 až 1992 - V několika vládách zastává různé ministerské funkce.
1993 - Zařadil se mezi rozhodné odpůrce izraelsko-palestinské mírové dohody, podepsané Arafatem a Jicchakem Rabinem ve Washingtonu.
1998 - V pravicové vládě Benjamina Netanjahua se stává ministrem zahraničí. Veřejně slibuje, že si nepodá ruku s Arafatem.
2000 - Jeho procházka po jeruzalémské Chrámové hoře vyústí v protesty Palestinců, začíná "druhá intifáda." Mírové rozhovory krachují.
2001 - Ve volbách Šaron vítězí a poprvé se stává premiérem. O dva roky později volební vítězství zopakoval. v roce 2001 zemřela jeho druhá manželka Lily, s níž měl dva syny.
2003 - Po sérii palestinských atentátů Šaron nařizuje rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze a na západním břehu Jordánu. Arafata izoluje v jeho sídle v Ramalláhu.
2004 - Šaronův úhlavní nepřítel Arafat v listopadu umírá.
2005 - Premiér prosazuje stažení židovských osad z pásma Gazy.
2006 - Bojuje o život po těžké mrtvici, zůstává v komatu v jeruzalémské nemocnici.
