S medailí od Putina: Co víme o agentech podezřelých z útoku v Salisbury a Vrběticích

ČTK ČTK
18. 4. 2021 16:37
Za výbuchem ve Vrběticích před sedmi lety zřejmě stála dvojice ruských agentů - Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga. Oba muži jsou také podezřelí z otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii. Česká policie po nich vyhlásila pátrání a ČR chce podle ministra vnitra Jana Hamáčka (za ČSSD) také požádat Rusko o jejich výslech. Podívejte se, co o dvou ruských agentech víme.
Pasy dvou agentů ruské rozvědky GRU, kterými se prokázali ke vstupu do vrbětického skladového areálu.
Pasy dvou agentů ruské rozvědky GRU, kterými se prokázali ke vstupu do vrbětického skladového areálu. | Foto: NCOZ

Média tyto muže již dříve identifikovala jako agenty vojenské tajné služby GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotu večer s odvoláním na bezpečnostní složky hovořil o důvodném podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, který si vyžádal dvě oběti, byli zapojeni právě příslušníci GRU. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) také oznámila, že pátrá po Miškinovi a Čepigovi. 

Oba muži s ruskými pasy se v říjnu 2014 pohybovali v Praze, Moravskoslezském a Zlínském kraji ve stejné době, kdy vybuchla munice ve Vrběticích. Podle fotografií i jmen z pasů šlo o stejné dva muže, kteří jsou podezřelí z otravy někdejšího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury z roku 2018. Rusko tvrdí, že jde o civilisty.

Jedenačtyřicetiletý Miškin se podle různých médií narodil 13. července 1979 v zapadlé obci Lojga na severu Ruska a až do konce 90. let žil s babičkou v rodné vesnici. Na počátku nového tisíciletí nastoupil na lékařskou vojenskou akademii pro námořnictvo v Petrohradě. Studoval na 4. lékařské fakultě a školu dokončil v roce 2003 nebo 2004. K rozvědce GRU se dostal možná již na studiích, nejpozději však v roce 2010, kdy se přestěhoval do Moskvy a získal tajnou identitu.

Miškin podle investigativního webu Bellingcat v období 2011 až 2018 hodně cestoval pod falešným jménem, a to především na Ukrajinu a do moldavského separatistického regionu Podněstří. Na Ukrajině byl i v roce 2013 během protestů, které vedly k pádu proruské vlády v Kyjevě.

Plukovník rozvědky GRU Čepiga, který se narodil 5. dubna 1979, pochází z obce Nikolajevka z Amurské oblasti na Dálném východě. Podle médií bojoval v konfliktech v Čečensku a na Ukrajině.

V Salisbury jako turisté

Oba muži se na území ČR podle NCOZ pohybovali nejméně od 11. do 16. října 2014. K prvnímu výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku přitom došlo 16. října 2014. Oba muži se tehdy prokazovali ruskými pasy se jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov, následně pasem Moldavska na jméno Nicolai Popa a pasem Tádžikistánu na jméno Ruslan Tabarov.

Nejmenovaný zdroj v sobotu agentuře Interfax řekl, že Rusko své občany Alexandra Petrova a Ruslana Boširova vydat nemůže, neboť by to bylo v rozporu s ruskou ústavou.

Mužům stejného vzezření s pasy na jméno Alexandr Petrov a Ruslan Boširov připisuje Británie útok jedem novičok na Skripala a jeho dceru Juliji. Rusko podíl na útoku na Skripala odmítlo. Prezident Vladimir Putin v září 2018 řekl, že ruské úřady oba muže znají, jsou to civilisté a nejsou to žádní zločinci. Oba muži tehdy připustili, že byli v osudné dny v Salisbury, ale jako turisté.

V říjnu 2018 web Bellingcat za přispění ruského serveru The Insider tyto muže identifikoval jako agenty vojenské tajné služby GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. O Miškinově identitě psala i skupina ruských blogerů Conflict Intelligence Team. Ke zjištění je přivedly veřejně dostupné dokumenty o převodu osobního automobilu v roce 2017. Prodejcem byl Anatolij Čepiga, kupcem Alexandr Miškin.

Již v říjnu 2018 řekl Radiožurnálu zdroj z českých zpravodajských služeb, že dva Rusové, které Británie vinila ze Skripalovy otravy, byli v říjnu 2014 pod falešnou identitou v Česku. Podle stejného zdroje byl v Česku ve druhé polovině října 2014 i později otrávený Skripal. Oba agenti měli v Česku podle britských médií sledovat Skripala, který údajně předával informace českým tajným službám.

Vyznamenání od Putina

Podle zdrojů ruského serveru Fontanka.ru z října 2018 figuruje v případu otravy Sergeje Skripala a jeho dcery ještě další Rus, který vystupoval jako Sergej Fedotov a navštívil v lednu a únoru 2014 Česko společně s dalším podezřelým Rusem, Alexandrem Petrovem alias Miškinem.

Fedotovovo skutečné jméno je podle skupiny Bellingcat Denis Sergejev. The Insider a Bellingcat v roce 2019 napsaly, že Fedotov navštívil v dubnu 2015 také Bulharsko. Stalo se tak ve stejnou dobu, kdy byl otráven místní obchodník se zbraněmi Emilian Gebrev. Podobně jako Skripal i on útok přežil. V obou případech byla podle Bellingcat použita nervově paralytická látka typu novičok, která se v 70. a 80. letech minulého století vyráběla v tehdejším Sovětském svazu.

Již v listopadu 2014 byli Miškin i Čepiga podle Bellingcatu vyznamenáni titulem Hrdina Ruska. O vyznamenání rozhodl zvláštním dekretem Putin. Miškin vyznamenání dostal podle lidí ze svého okolí za "činnost vztahující se k okupaci Krymu nebo ke svrženému ukrajinskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi", uvedl v roce 2018 Bellingcat.

Janukovyč byl na Putinův pokyn během protivládních bouří v Kyjevě v roce 2014 tajně přepraven na Ruskem kontrolovaný Krym. Krátce po vyznamenání se Miškin, stejně jako Čepiga, přestěhoval do bytu v moskevském mrakodrapu za 350 tisíc dolarů (téměř osm milionů korun). Byt nekoupil, byl mu podle oficiálních záznamů přidělen.

Video: Podezřelí z výbuchu ve Vrběticích. Takto se hájili v propagandistickém rozhovoru

Podezřelí z výbuchu ve Vrběticích. Takto se hájili v propagandistickém rozhovoru | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Maďarská policie dopadla českého převaděče, vezl třicet Syřanů

Policejní hlídka ve městě Dunavecse v centrální části Maďarska v nočních hodinách objevila ve vozidle se slovenskou poznávací značkou řízeném českým občanem tři desítky Syřanů bez dokladů, kteří nemohli prokázat, že se v Maďarsku nacházejí legálně. Oznámila to v pátek maďarská policie na svém webu, na kterém zveřejnila také snímky z nitra dodávky plné uprchlíků.

Zatímco Syřany maďarské úřady po výslechu vyhostí, řidiče policie zadržela a chystá se požádat o uvalení vazby, protože je podezřelý z obchodování s lidmi. Za to mu může v případě odsouzení hrozit trest až pěti let vězení za normálních okolností, za přitěžujících až 15 let, dodala policie.

Zdroj: ČTK
před 6 minutami

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. Brabec to řekl novinářům.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy