Elitní filozof současnosti Michael Ignatieff upozorňuje, že s blížícím se koncem prezidentského období Joea Bidena přichází rovněž konec jedné dlouhé éry. "Biden odchází a my se loučíme s posledním prezidentem z generace, kterou ovlivnila politika Franklina D. Roosevelta," říká a tento moment označuje za přechod k nové generaci liberálních politiků, kteří se budou muset vypořádat s úplně jinými problémy, než jakým čelili jejich předchůdci.
Po nástupu Donalda Trumpa na politickou scénu v roce 2016 přešla podle Ignatieffa republikánská strana k tvrdšímu, nacionalistickému a populistickému tónu. To vytvořilo silnou opozici vůči liberálním ideálům, které dlouho definovaly americkou politiku. Otázky jako imigrace, práva menšin a sociální spravedlnost jsou dnes vnímány jako témata, která dělí společnost na dva nesmiřitelné tábory.
Kanadský historik v Centru evropských studií Minda de Gunzburg na Harvardské univerzitě propojil nynější směřování liberalismu s osobností Václava Havla. Právě myšlenky někdejšího českého prezidenta jsou ústředním motivem přednášek pořádaných v USA nadací Sekyra Foundation.
Havlova filozofie, která staví na občanských svobodách a respektu k druhému, je podle Ignatieffa v současné situaci důležitější více než kdy dříve. Ignatieff zdůrazňuje, že liberální hodnoty se musí přizpůsobit výzvám 21. století, ale nesmí se jich vzdát. Havel chápal, že politika je vždy nejistá, že neexistuje záruka úspěchu, ale to by nemělo vést k rezignaci. "Naděje bez závazku jednat je prázdná rétorika," říká akademik, který je rovněž autorem knihy O útěše: Jak žít s nadějí v době temna, v níž se objevil i příběh Václava Havla.
Havel věřil, že i v těch nejtěžších dobách je nutné držet se morálních hodnot a naděje. V jeho životním postoji nachází Ignatieff inspiraci i pro dnešní Spojené státy. V době, kdy se zdá, že krátkodobé politické zisky a populismus vítězí nad dlouhodobými hodnotami, je podle něj důležité vrátit se k základním principům.
"Václav Havel pochopil, že naděje je nezávislá na předpovědi, prognóze nebo výpočtu. Země, v níž žil, prožila příliš mnoho radikálních změn na to, aby mohl věřit, že politika může být někdy něčím jiným než sázkou na naději," dodal mimo jiné.
Ignatieff podle svých slov chová k bývalému prezidentovi velkou úctu. A vzpomíná, že po roce 1969, když si utvářel názory, byl pro něj Václav Havel jakýmsi "referenčním bodem".
Odkaz českého prezidenta se tak vrátil na Harvard po téměř třiceti letech od chvíle, kdy zde v památném projevu oslovil čerstvé absolventy. "Jeho přetrvávající věhlas dokazuje trvalou platnost morálního a myšlenkového odkazu této světové osobnosti," poznamenal Michael Žantovský, Havlův blízký přítel a dlouhodobý spolupracovník, bývalý diplomat a exředitel Knihovny Václava Havla.
"V době, kdy je demokracie v Evropě i ve Spojených státech ohrožena, bylo namístě uspořádat přednášku Václava Havla o lidských právech, občanské společnosti a demokracii. Centrum je střediskem evropských věd na Harvardu a neustále se snaží podporovat intelektuální zvídavost, interdisciplinární výzkum a otevřenou diskusi," doplnil ředitel Centra evropských studií Minda de Gunzburg Daniel Ziblatt.
