Jihokorejský Pusan překypuje životem. Ve městě se hemží tři a půl milionu lidí a hluk jejich aut i motorek doplňují dunivé motory rybářských lodí, které sem každý den dováží své úlovky. Jeden z největších přístavů světa je v posledních letech ještě rušnější.
Od začátku války na Ukrajině do Pusanu začala ruská plavidla dovážet tisíce tun ryb. Pluje jich sem tolik, že už mají prakticky vyčleněnou vlastní část přístavu. Úlovky ale nezůstávají v daleké Asii. Pochutnávají si na nich bohatí Evropané nebo Američané v drahých restauracích nebo je jedí namleté v rybích prstech. Netuší přitom, že tím podporují kremelskou válečnou mašinérii.
I když Západ ruskou invazi odsoudil a po 24. únoru 2022 zavedl balíky sankcí, ruské ryby na evropský trh mohou proudit dál. Restrikce se jich netýkají. Do Evropy se dostávají přímo, do Spojených států, které jejich dovoz zakázaly, mořské plody z Ruska často putují právě přes Jižní Koreu nebo Čínu.
Data získaná deníkem Aktuálně.cz od Nadace pro environmentální spravedlnost a na základě vlastního výzkumu ukazují, že v ruské části přístavu v Pusanu je živěji než kdykoli předtím. Čísla jsou ohromující.
Například v předválečném roce 2021 nepřivezla ruská plavidla do Pusanu žádného platýse, vysoce ceněnou bělomasou rybu, která se často loví v ruském a norském Barentsově moři. Po začátku války jich sem doputovalo více než 11 tisíc tun. Část těchto ryb sice může skončit na jihokorejském trhu, ale ve stejném roce se výrazně zvýšil vývoz platýse z Koreje do USA a Číny.
Zatímco v roce 2021 se do Jižní Koreje z Ruska dostalo 317 tisíc tun mořských plodů, o rok později to bylo téměř 440 tisíc. Odpovídajícím způsobem se zvýšil také korejský export ryb do Evropy a USA. Od začátku ruské invaze například vzrostl vývoz mražených sleďů do Německa o 541 procent.
Kam peníze z ruského rybolovu míří, není pochyb. Stephanie Madsenová, ředitelka Asociace zpracovatelů ryb na moři (APA), před americkým Kongresem dosvědčila, že jen v roce 2023 tím režim Vladimira Putina získal bezmála čtyři miliardy dolarů (přes 93 miliard korun), které mohl použít ve válce na Ukrajině.
Ryby za každou cenu
Evropská unie i Spojené státy se přitom od začátku invaze snaží ruskou ekonomiku oslabit. Na jednotlivce i firmy spojené s ruskou agresí uvalily sankce a zmrazily jejich aktiva s cílem ochromit kremelský režim.
"Sankce byly jejími zastánci zpočátku masivně přeceňovány," vysvětluje Mark Galeotti, britský historik a odborník na nadnárodní zločin a ruskou bezpečnost. Zatímco na část ruského průmyslu byly restrikce a zákazy uvaleny okamžitě, na jiná důležitá odvětví nikoli. Do očí bijící je případ ruského rybolovu.
Unie přijala třináct balíčků sankcí proti Rusku. Podle Evropské komise od února 2022 zakázala vývoz zboží do Ruska v hodnotě přes 43,9 miliardy eur (více než 1,1 bilionu korun) a dovoz zboží z Ruska za 91,2 miliardy eur (přes 2,3 bilionu korun).
Evropské sankce se však cíleně vyhnuly většině potravinářských výrobků z Ruska. V obavách z celosvětové potravinové krize, kdy Kreml předloni zablokoval vývoz obilí z Ukrajiny, se evropští lídři dohodli, že nebudou uplatňovat restrikce na potraviny ani zemědělské produkty, což se týkalo všech ryb s výjimkou luxusního kaviáru.
Ruské tresky a další druhy ryb tak dál zaplavují evropské restaurace i navzdory bombardování ukrajinských měst. Evropská unie z Ruska stále dováží mořské plody v hodnotě jedné miliardy dolarů (v přepočtu přes 23 miliard korun).
"Stojí životy několika stovek Ukrajinců za kraba nebo lososa, který se z ruských vod nedostane na něčí stůl?" táže se v té souvislosti jednatřicetiletá Agija Zahrebelská z ukrajinské Národní agentury pro prevenci korupce, která se zabývá sankcemi proti Rusku.
Spojené státy zavedly velmi podobná opatření jako EU, na rozdíl od Evropy ale v březnu 2022 zakázaly dovoz ryb a mořských plodů z Ruska. V prosinci 2023 navíc americká vláda vydala nařízení, kterým podnikla další kroky a zakázala jakékoli mořské plody ruského původu, například lososa, tresku nebo kraba, které byly zpracovány ve třetích zemích nebo podstatně přeměněny na jiný výrobek.
Praní špinavých ryb
Jejich cílem bylo zacelit bílá místa. Protože Rusko nemohlo vyvážet své mořské plody přímo do Spojených států (nebo do Evropy v případě kaviáru), posílalo lodě do Jižní Koreje a Číny, kde byly zpracovány. Tím změnily svůj původ, popsala Stephanie Madsenová.
"Většina amerických spotřebitelů válku na Ukrajině nepodporuje," řekla Sally Yozellová ze Stimsonova centra, nezávislého think-tanku, který se zaměřuje na mezinárodní bezpečnost. "Myslím, že by se cítili velmi nepříjemně, kdyby věděli, že rybí prsty, které si dávají k obědu, jsou složeny z ruské tresky, z Putinovy tresky, která podporuje ruský režim ve válce proti Ukrajině."
Americký systém sankcí uvalený na ruské mořské plody má ale stále mezery, Washington v současnosti jen těžko ověřuje, jestli danou rybu ulovila ruská nebo jiná rybářská loď. Sally Yozellová upozornila, že povinné licence k úlovkům jsou snadno zfalšovatelné PDF soubory.
Ačkoliv má Evropská unie sofistikovanější systém kontrol původu ryb, Rusko by jej podle odborníků obcházelo, i kdyby Brusel sankce na ruské mořské plody v budoucnosti zavedl. Do EU se například ročně dováží asi 740 tisíc tun aljašské tresky, z čehož třetina pochází přímo z Ruska. Další tuny ruských tresek na kontinent směřují přes Čínu.
Od roku 2022 navíc Rusko navzdory napětí kvůli válce na Ukrajině zvýšilo vývoz ryb do EU, a to především přes nizozemské, německé a polské přístavy, uvedl s odvoláním na obchodní údaje ruský deník Kommersant.
Věci se mění. Ale ne dost rychle
Po většinu války byly navíc ruské ryby a mořské plody nejen osvobozeny od evropských sankcí, ale dovážely se do EU v určitém množství se sníženým clem nebo i bez něj. V lednu 2024 Rada Evropské unie toto privilegium ukončila, takže ruské mořské plody již podléhají celním kvótám EU. Nové se schvalují každé tři roky a ty současné budou platit do 31. prosince 2026.
Ne všichni však měli ze zvýšení cel na ruské ryby radost. "To samozřejmě bude znamenat, že se cena (ryb) zvýší, protože tato cla jsou započítána do konečné ceny pro spotřebitele," tvrdil Guus Pastoor, předseda sdružení zpracovatelů a obchodníků s rybami v EU, který se proti novému nařízení postavil. "Chápeme politické důvody, které za tím stojí, ale myslíme si, že to vytváří nebezpečný precedens."
Na druhou stranu podle Vanyi Vulperhorstové, ředitelky kampaně Oceana Europe, stanovení tarifů nestačilo. Od září 2022 spolu s dalšími nevládními organizacemi vyzývá Evropskou komisi, aby na ruský průmysl mořských plodů uvalila sankce.
Na Ukrajině mezitím Agija Zahrebelská nepřetržitě lobuje za přísnější sankce. Stejně jako ostatní členové její rodiny a země je připravena zajít v boji proti Rusku daleko. "Do roku 2014 jsem si myslela, že svobodu a základní práva máme automaticky. Dnes už každý Ukrajinec ví, že svobodu je třeba vybojovat a bránit."
Tento článek byl vytvořen ve spolupráci se serverem Al Jazeera English a faerským rozhlasem Kringvarp Føroya za podpory Journalismfund Europe.
