Šéfka centrální banky Elvira Nabiullinová v nezvykle otevřeném prosincovém projevu varovala, že inflaci bude obtížné zkrotit a že ruská ekonomika už nemá mnoho rezerv, ze kterých může brát. Nezávislá ekonomická agentura Romir uvedla, že roční inflace na konci roku 2024 činila 22 procent. Měna překonala hranici sta rublů za jeden dolar a centrální banka zvedla úrokové sazby na 21 procent, což je nejvíce od roku 2003.
V dolní komoře ruského parlamentu (Státní dumě) se dokonce začalo hovořit o zavedení potravinových lístků pro sociálně nejslabší skupiny obyvatel.
"Je pravda, že ceny potravin v Rusku stoupají docela rychlým tempem. Nejvíce podražila zelenina, například rajčata o 6,7 procenta, okurky o více než devět procent. Co se potravinových lístků týče, tyto návrhy opravdu zazněly, ale nejspíše se neuskuteční, protože by to mělo špatný psychologický efekt. Rusové si dobře pamatují sovětské doby, kdy tyto lístky byly několikrát zavedeny a staly se pro obyvatelstvo symbolem bídy a krize," vysvětluje pro Aktuálně.cz Jaroslav Šimov, který působí jako analytik v Rádiu Svobodná Evropa.
Podle údajů agentury Romir podražily v uplynulém roce brambory o 85 procent, cibule o 40 procent a chléb o více než desetinu.
Putin podepsal letošní rozpočet, který drasticky zvedá výdaje na zbrojení a obranu. Ty mají činit 13,5 bilionu rublů (skoro tři biliony korun), tedy 32,5 procenta státního rozpočtu. V uplynulém roce 2024 to bylo 28,3 procenta.
Nárůst výdajů na válku je podle Šimova jedním ze skutečných důvodů, proč ceny stoupají, i když si to možná většina Rusů zatím neuvědomuje. Centrální banka se snaží zvyšováním základní úrokové sazby omezit alespoň poskytování úvěrů komerčními bankami.
"O hypotékách a spotřebitelských úvěrech si čím dál větší množství Rusů může nechat jen zdát. Velkým problémem se pro ruskou ekonomiku rovněž stalo zavedení západních sankcí proti Gazprombank a několika dalším bankám, přes které šly do ruské státní pokladny příjmy z vývozu ropy a zemního plynu do Číny, Indie a dalších zemí, které se staly od začátku války pro Rusko alternativními partnery pro export. Putinova válečná ekonomika zatím funguje, ale je přehřátá a tohle bude čím dál větší problém," soudí Šimov.
Šéfka centrální banky Nabiullinová tvrdí, že za inflaci může i počasí. "Zrychlila především kvůli výraznějšímu zdražování potravin, hlavně zeleniny. To souviselo se špatným počasím, které výrazně zhoršilo úrodu některých plodin. K listopadovým statistikám významně přispělo také zvýšení telekomunikačních a dopravních poplatků," zmínila ekonomka.
Britský časopis The Economist ve své analýze předpovídá, že ruská ekonomika nezkolabuje, ale čekají ji velké problémy.