Pravidelné záplavy minimálně jednou ročně postihnou jedny z nejhustěji obydlených oblastí na světě v Číně, Vietnamu, Bangladéši nebo Indii. V Evropě je nejvíce ohroženo Nizozemsko, které leží z jedné čtvrtiny pod hladinou moře, dále Británie a Německo, kde se s problémy bude do budoucna potýkat hlavně ústí Labe s téměř dvoumilionovým Hamburkem.
V bezpečí před stoupající hladinou oceánů nebudou ani světová města jako Londýn, New York, Miami či Tokio, ukazuje podrobná interaktivní mapa institutu Climate Central, který se zabývá změnami klimatu.
Autoři studie k novým poznatkům dospěli za pomoci lepšího zhodnocení místopisu světových pobřeží. Zatímco předchozí modely využívaly satelitních snímků, kde nadmořskou výšku zkreslovaly vysoké budovy a stromy, vědci Climate Central získali data prostřednictvím umělé inteligence, která nepřesné údaje opravila.
Studie zároveň odhalila, že v současnosti žije pod hranicí přílivu 110 milionů lidí. Obyvatelnou půdu jim vytváří systém mořských a protipovodňových hrází a vlnolamů. Důsledky zvyšující se hladiny však pociťuje už například Indonésie, jejíž vláda nedávno oznámila přesun statusu hlavního města z Jakarty, která je čím dál tím více náchylná k záplavám.
"Teď už víme, že hrozba stoupání hladiny moří a zaplavení pobřeží je mnohem větší, než jsme si dosud mysleli," uvedl Benjamin Strauss, výkonný ředitel Climate Central a spoluautor studie.
Zvyšující se hladina oceánů je jedním z nejvíce destabilizačních projevů změn klimatu, k přesídlení může donutit miliony lidí, uvedla agentura Reuters. Podle vědců ji lze zvrátit snížením uhlíkové stopy, výzkumníci proto vyzvali světové vlády, aby přijaly potřebná opatření.
"Při příchodu hurikánu se každý den varování navíc rovná zachráněným životům a majetku. Při přípravách na stoupající hladinu oceánů se počítá každé desetiletí," uvedl Strauss.
