Vilnius (Od našeho zpravodaje) - Dva roky pracovala pro ruskou televizní stanici RT America, než se před rokem stala na chvíli globální celebritou.
Novinářka Liz Wahlová v živém vysílání oznámila, že v televizi končí kvůli manipulování zpráv o tehdy vrcholící ruské intervenci na Krymu.
Později ještě k důvodům přidala to, že s propagandou RT (dříve Russia Today) nemohla souhlasit kvůli svým prarodičům, kteří utekli před ruskou invazí z Maďarska.
O tom, jak se v ruské televizi v USA manipuluje se zprávami, hovořila v rozhovoru pro Aktuálně.cz v litevském Vilniusu. Na konferenci věnované právě ruské propagandě.
Aktuálně.cz: Jak se stalo, že jste začala pracovat pro RT?
Našli mě během náboru. Pracovala jsem pro malou rozhlasovou stanici na ostrově Saipan. Viděli jedno moje video, které jsem dala na YouTube, zavolali mi, že by pro mě měli příležitost, že je to nová stanice, která chce jít proti konvencím a věnuje se zprávám, které mainstreamová média ignorují.
Zdálo se mi to jako dobrá příležitost přesunout se do hlavního města a dělat kariéru a dělat příspěvky, které jsem chtěla dělat. Ano, měla jsem nějaké pochybnosti, ale ujišťovali mě, že to bude novinářsky nezávislé.
Řekli mi, že se nebudu zabývat ruskými záležitostmi, ale americkými - tedy většinou - a v zásadě to tak i bylo.
Když mě v roce 2012 zaměstnali, tak to nebylo s Ruskem takové jako dnes. Bylo jen trochu obav, studená válka měla být skončena, o Rusku nebylo tolik zpráv jako dnes.
A.cz: Byl to pro vás první kontakt v životě s Ruskem?
Ano. Když mě oslovili, tak jsem si prohlížela ten kanál RT America, o čem to je, co vysílají. Všude tam byla Amerika, příběhy o Americe, americké tváře, sice trochu jiný přístup, ale nedalo se hovořit o propagandě.
To byla ta odlišná věc na ruských médiích, i když teď je to už jiné. Ukrajina to změnila. Viděla jsem to sama, když přišla cenzura, kterou jsem předtím neviděla. Až tehdy jsem pochopila, jaké to může mít funkce, jak nebezpečný může být tento aspekt stanice.
Na první pohled se to zdá nevinné, vypadá to, že jen píšete či natáčíte příběhy a zprávy a mnoho z nich je normálních, běžných. Jsem pyšná na mnoho zpráv, na kterých jsem pracovala. Problém je, když dojde na zprávy, v nichž je nějak Rusko politicky angažované. V takovém případě si nad zprávou začínají držet kontrolu, takové zprávy jsou opravdu zmanipulované.
A.cz: Co byl ten rozhodující okamžik, kdy jste začala mít zásadní pochyby a řekla si, že tady je něco špatně?
Těžko se ukazuje jeden okamžik. Byl to spíš způsob, kdy jsem čím dál víc viděla, co se zprávami dělají. A více se tlačilo na to, aby byl znát ruský názor, ruská perspektiva, i když často ani neřekli, že je to ruský úhel pohledu.
Bylo to víc o tom, ukázat odlišný příběh, než ukazoval Západ. Takhle to alespoň obhajovali.
Někdy to funguje, někdy můžete najít zprávy, o kterých se moc nepíše, a máte pocit, že děláte dobrou práci. Pro mě to začal být problém ve chvíli, kdy se mi zdálo, že agenda, kterou prosazují editoři, má za cíl ukázat, že Západ je ten špatný, že USA jsou špatné.
A.cz: Nutili vás dělat něco konkrétního?
Ano, ale má to mnoho různých rovin, ve kterých se to děje. Například se v průběhu práce naučíte, jaký druh zpráv management chce a jaký se jim nelíbí. A když tam chcete uspět, tak se naučíte, jak říkat lež.
Když se té lži snažíte zbavit, tak se jim zpráva nelíbí. Když jsem třeba moderovala a říkala něco, co se jim nelíbilo, tak si mě zavolali do kanceláře a vytýkali mi to. Bylo to divné.
A.cz: Byli to ruští manažeři?
Ano, ruští manažeři stanice.
V RT America ve Washingtonu pracovali hlavně Američané. Měli tendenci najímat ambiciózní, možná mladší Američany, ale ne všechny, nechci generalizovat, ale tohle byl trend. Takže je tam přítomný prvek autocenzury: když chcete uspět, tak nekladete otázky, které se nehodí, držíte řadu.
Někdy když připravujete zprávu z hlavního města, tak máte pocit, že je vše v pořádku, že děláte dobrou práci a že zpráva je korektní a přitom se stále vejdete do toho příběhu, který oni chtějí. Problém nastává, když se to politicky dotýká Ruska nebo jeho spojenců.
Viděla jsem to při moderování, když jsme vysílali něco z Moskvy nebo když jsme vysílali něco o Sýrii, tak to bylo víc o tom, zbavit Asadův režim viny, než opravdu reportovat zprávu. Často to bylo víc o tom, zmást situaci, než vyjasňovat, o co opravdu jde. Stanice se snaží očistit ruské spojence.
Řekla bych, že Ukrajina byla pro stanici obrovský bod obratu. Tam se začalo opravdu manipulovat s událostmi, které se odehrávaly. Ukazovaly se zprávy, které prostě nebyly pravda.
A.cz: Jak dlouho jste žila v tomto dvojím světě? Měla jste, předpokládám, dobře placenou práci v hlavním městě a zároveň jste dělala propagandu...
Řekněme, že měsíce jsem se necítila dobře. A když to viděli, řekli: Fajn, tak Liz nebude dělat tu nebo tuhle zprávu. Takže jsem zůstala u příspěvků, s nimiž jsem se tak nějak cítila v pohodě.
Když jsem je dělala, držela jsem se faktů. Ale pak přišla Ukrajina. Fakta přestala být důležitá a celé to bylo totálně o manipulaci skutečnosti.
Stalo se to nástrojem propagandy. To byl pro mě okamžik, kdy jsem si řekla dost. To bylo před rokem.
Ukážu to na příkladu: Jednou na počátku - ještě předtím, než Putin přiznal, že jsou na Krymu ruské jednotky - jsem v rozhovoru použila výraz "ruská invaze" a to bylo zcenzurováno. To je prostě způsob, jak ruská média mění realitu.
A.cz: Co se dělo, když jste v živém vysílání oznámila, že končíte?
Věděla jsem, že odejdu. Ten den, byla to středa, byl opravdu špatný, propaganda byla šílená.
Každý příspěvek z Ukrajiny byl tak zkreslený, portrét opozice jako nacistů a fašistů. Tak jsem to udělala v živém vysílání. Bylo to pak překvapivě klidné, nikdo mi vlastně nic neřekl.
Pak mě zavolali do kanceláře šéfredaktora, který byl Rus. Zeptal se mě, proč jsem to udělala, tak jsem mu říkala, že jsem víckrát hovořila o větší roli propagandy, že se mi to nelíbí a že mám osobní důvody, abych s tím nebyla spojována. To bylo vše. Sbalila jsem si zbytek svých věcí, odešla blok od redakce, zapnula telefon... a pak vypuklo šílenství.
A.cz: Cítíte se teď být více odbornicí na propagandu, nebo novinářkou?
Ne, jsem novinářka. Ta zkušenost mě strašně moc naučila, především o roli dnešní propagandy. A o Rusku - jak funguje, jak mohou manipulovat realitou a jak nutí lidi, aby tomu věřili.
Mnohem víc jsem si uvědomila, jak je důležité dělat pravdivé zprávy, vysílat či psát pravdu. Když jsem tam pracovala, viděla jsem, jak tomu hodně lidí věří. I když v USA máme svobodná média, je důležité se držet faktů a nepropadat jakékoli propagandě.
A.cz: Jaký je takový typický divák RT America?
Mladší, tedy alespoň v USA jsme se zaměřovali na mladší diváky. Pak si myslím, že nejen v USA, ale celkově se program zaměřuje na lidi, kteří mají tendenci ztrácet iluze o statu quo ve společnosti.
Na lidi, kteří jsou spíš skeptičtí, kteří mají pochyby o západních mocnostech, západních lídrech a vládách. Mohou být z krajní levice či krajní pravice, mají sklon věřit různým konspiračním teoriím, jsou kritičtí až se sklonem k paranoie.
Dává to zároveň platformu těm, kteří se cítí vyloučeni z veřejné diskuse, dává jim to možnost zveřejňovat své názory. RT se snaží vypadat, že dává hlas těm, kteří žádný nemají, kteří nemají přístup do mainstreamových médií, kteří jsou na okraji politického systému. Dává hlas lidem, kteří ztratili iluze, kteří mají pocit, že se na ně společnost vykašlala, kteří mají pocit, že jim Západ udělal nějakou nepravost.
Oni pak mají pocit, že mají nějakou platformu, že najednou je jejich hlas slyšet.
A.cz: Byla mezi těmi prvními telefonními hovory nabídka na novou práci?
Ano, ale nemohu o tom teď mluvit... Situaci v RT nemohu změnit, ale mohou o ní hovořit, posunout se dál. Věnovat svoji práci pravdě a sdílet to, co vím, o technikách, které Rusové používají.
A.cz: Takže to byla nabídka od CIA nebo někoho takového...
... ano, to si lidé myslí. Nebo že jsem tam byla nasazená nějakým jiným médiem...
Objevilo se kolem mě hodně konspiračních teorií. Pak jsem viděla, jak i příběhy o mně byly manipulované, jak se objevily i falešné zprávy o mně. A říkala jsem si: Dá se vůbec tohle uvést na pravou míru?
