Úspěšnou operaci vymyslel a řídil generál Oleksandr Syrskyj, velitel ukrajinských pozemních sil. Po roce poprvé promluvil o pozadí několikadenního překvapivého "šturmu". Nové informace zveřejnil u příležitosti výročí zpravodajský server RBK Ukraine. Operaci nazývá jednou z nejlepších fází války pro Ukrajinu a vítězstvím vojenské vynalézavosti a lstivosti.
Syrskyj přiznal, že o podobné akci, která by osvobodila území jižně od Charkova, přemýšlel už v květnu. Že je možné Rusy vytlačit z velké plochy, mu bylo jasné poté, co ukrajinští obránci v dubnu a první polovině května postupně posouvali frontovou linii dál od Charkova. Rusové se v prvních dnech agrese dostali na předměstí druhého největšího ukrajinského města, ale s výjimkou jednoho konvoje - ihned zničeného - se do ulic Charkova nedostali. Naopak, Ukrajinci přešli v okolí města do protiútoků a v květnu postoupili tak daleko, že okupanti již nemohli centrum města ničit dělostřelectvem.
Rusové ale stále drželi města jižně od Charkova. Důležitou silniční křižovatku Izjum, také Balakliji, Kupjansk, Lyman a Vovčansk východně od města.
"Plánovali jsme ofenzivní operaci na jihu v Chersonské oblasti a já jsem dostal za úkol připravit diverzní akce podle svého uvážení. Když jsme na jihu spustili útok na Cherson, viděli jsme, že nepřítel své síly a techniku přesunul do těchto míst. Řekl jsem si, proč nezkusit útok v Charkovské oblasti," prozradil Syrskyj.
Úprk okupantů
V prvních zářijových dnech se pořád mluvilo o Chersonu a mediální výstupy z generálního štábu působily rutinním dojmem, podotýká RBK Ukraine. Rusové zjevně nepočítali s tím, že by se pod Charkovem mělo něco dít. Ponechali v tomto úseku fronty 18 tisíc vojáků a kolem pěti stovek tanků.
Ale 5. září večer najednou dopadly ukrajinské střely a granáty na ruské sklady munice a na pozice vojáků u Semenivky a Kupjansku. Ukrajinská armáda už měla v té době k dispozici americké rakety HIMARS ve verzi s doletem přibližně osmdesát kilometrů. Druhý den ráno 6. září se ukrajinská pěchota začala valit na východ. Během dne postoupila o dvacet kilometrů. Za další dva dny se Rusové ocitli v Balakliji téměř v obklíčení a Ukrajinci stáli před Izjumem.
Ruský 11. armádní sbor Baltské flotily utrpěl obrovské ztráty, stejně jako ruská 4. tanková divize. Ukrajinci zničili více než stovku tanků T-80. Svět obletělo video, ve kterém stojí maskovaný ukrajinský voják na střeše domu v Balakliji. Vedle něj vlaje ukrajinská vlajka a tu ruskou má pod nohama.
BREAKING: Vladimir Zelensky confirmed the release of Balakliya!
— News from Ukraine (@uasupport999) September 8, 2022
The president posted the video & captioned:
“All in their places. Flag of Ukraine at the free Ukrainian city under the free Ukrainian sky!
Dyakuyu! I'm writing! Take care of yourself! To win!
Glory to Ukraine! 🇺🇦” pic.twitter.com/nOOnUP9zdg
"Pane prezidente, vrchní veliteli, Balaklija je pod naší kontrolou, rozkaz byl splněn. Dnes je 8. září a jsou čtyři hodiny odpoledne," prohlásil. Dva dny nato ruští vojáci bez boje a ve spěchu opustili Izjum a Kupjansk.
Deníkové záznamy nalezené v opuštěných ruských bunkrech novináři agentury Reuters dokládají, že vojáci na místě tušili blížící se ukrajinskou bouři. Stěžovali si, že ruské dělostřelectvo nepracuje, jak má, a že mají málo munice.
Do takzvaných šedých zón na linii dotyku Ukrajinci poslali na vyčištění a obsazení vesnic speciální oddíly Kraken, jejichž příslušníci se rekrutují převážně z místních mužů z Charkovské oblasti. Ruská propaganda líčí "krakeny" jako zabijáky civilistů a znásilňovače žen.
"Přeskupování sil"
Následně Kyjev začal zveřejňovat hrůzné nálezy. V lesích Izjumu Ukrajinci našli hroby se stovkami obětí. V Balakliji zase podzemní místnost, kde ruský velitel s přezdívkou Granit bil a mučil místní obyvatele.
Do Izjumu se jako jeden z prvních cizinců dostal krátce po osvobození český kriminolog a vyšetřovatel válečných zločinů Petr Pojman.
"Přesunuli jsme se s ukrajinskými vojáky ve chvíli, kdy z některých míst ještě zněla střelba a v domech musela být zatemněná okna. Sehnali jsme ubytování a zatemnili okna. Město bylo v katastrofálním stavu, lidé doslova vyhladovělí. My jsme měli v autě 300 kilogramů jídla. Hned zmizelo. Rozdali jsme, co jsme mohli. Obyvatelé byli zmatení, šest měsíců okupace zůstali odstřihnutí od světa," popsal později Pojman v rozhovoru pro Aktuálně.cz
Mluvčí ruských ozbrojených sil Viktor Konašenkov v první reakci na ztrátu 12 tisíc čtverečních kilometrů hovořil v ruské televizi o "přeskupování sil". To, jak Kreml skutečně vnímá katastrofu pod Charkovem, ale odhalilo za několik dní rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina. Poprvé od konce druhé světové války vyhlásil v Rusku mobilizaci.
Současná ukrajinská pozemní ofenziva v Záporožské oblasti se od té loňské liší v jednom podstatném bodě. Rusové se na ni dlouho připravovali, vybudovali obranné linie se zátarasy a zaminované pásy půdy.
Po týdnech se ale Ukrajincům přece jen daří okupanty i tady vytlačovat. Nyní stojí zhruba dvacet kilometrů od strategicky důležitého města Tokmak a dosáhli třetí řady ruského opevnění, takzvané Surovikinovy linie, pojmenované po ruském generálovi a bývalém veliteli okupačních sil na Ukrajině.