Ruský válečný stroj jede rychleji, než se čekalo. V NATO zazněl varovný důkaz

bb bb
12. 7. 2024 10:00
NATO přiznalo, že Rusko obnovilo svou válečnou mašinérii rychleji, než se čekalo. Podle litevského ministra obrany Laurynase Kasčiunase je důležitým ukazatelem výroba dělostřeleckých granátů. Tu podle nich Kreml rozjel závratným tempem, napsal americký server Business Insider.
Ruská zbraň, která používají 152mm náboje, je i houfnice 2A36 Hyacint-B z dob Sovětského svazu. Střílí i v krutých mrazech a ničivých vedrech. | Video: Reuters

Důkazem mají být statistiky výroby klíčové dělostřelecké munice. Rusko před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 vyrábělo až 400 tisíc kusů 152mm nábojů ročně. Ty mohou být vystřelovány z tažených houfnicových děl ze sovětské éry. Dle Kasčiunase však toto číslo od té doby nabobtnalo na 2 miliony nábojů ročně. "Jde jim to poměrně rychle," řekl během diskuse, která se vedla v době summitu NATO ve Washingtonu.

Ruský prezident Vladimir Putin podnikl významné kroky k tomu, aby ekonomiku země převedl na úroveň, kterou odborníci označují za "sovětský válečný stav". Letos na jaře například vyměnil složení vojenského vedení, aby zvýšil masovou výrobu zbraní, píše Business Insider.

Navzdory snahám Západu způsobit Rusku ekonomické strasti kvůli jeho agresi na Ukrajině, jako jsou například sankce, se podle Kasčiunase ruská "ekonomika ve stavu válečné fáze zotavila rychleji, než jsme očekávali". Podobné hodnocení nabídli podle serveru i američtí představitelé a generálové.

Klíčovým ukazatelem je zvýšená produkce dělostřeleckých granátů. Produkce 152mm ruských střel převyšuje odhady výroby 155mm střel podle standardů NATO. Například v Evropě činí roční produkce tohoto typu dělostřelecké munice méně než 600 000 nábojů a v USA je pod 350 000 náboji.

Kasčiunas uvedl, že Putin investoval velkou část HDP země - údajně téměř 7 procent - na válečné výdaje. Podle Litevce bude muset udržet ekonomiku na této cestě. Kdyby ji chtěl vrátit zpět na předválečnou úroveň, ocitlo by se Rusko v krizi. "K tomu potřebuje mít nepřítele - mít výzvy. Nyní je to Ukrajina. Možná potom někdo jiný," řekl Kasčiunas. 

Litevského ministra podpořily v tvrzení jeho protějšky z Estonska a Lotyšska. Všechny tři země stojí na frontové linii NATO a Ruska a jsou věrnými stoupenci Ukrajiny. Obávají se, že by se Putin mohl v budoucnu zaměřit na ně.

Protože se tyto pobaltské státy rovněž staly terčem hybridních útoků ze strany sousedního Ruska, dlouhodobě mezi členy NATO prosazují zvýšení výdajů na obranu a chtějí, aby vojenská aliance uměla odstrašit Rusko a případně se ubránit velkému Putinovu útoku na Evropu, píše americký server.

Podle Kasčiunase je v tomto případě nutné posílit protivzdušnou obranu a zaměřit se na produkci munice dlouhého doletu. Pobaltí již realizuje několik iniciativ, které mají pomoci tyto nedostatky odstranit. "Postupujeme vpřed, ale jen krůček po krůčku," řekl Kasčiunas.

Znepokojivé dění na Urale. Putinovi už nejde jen o Ukrajinu, obávají se analytici. (Celý článek s videem zde)

Putin kázal obměněné vládě: "Je třeba co nejvíce otevřít ministerstvo obrany". | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy