Praha – Místo mírových jednání v Minsku duní východní Ukrajinou mohutná palba. Evropští politici a diplomaté zvažují zpřísnění sankcí proti Rusku s odůvodněním, že proruské separatisty vyzbrojuje a ještě jim pomáhá tisícovkami vlastních vojáků.
Ministři zahraničí členských zemí EU dnes v Bruselu jednali o zpřísnění sankcí, pravděpodobně rozšíří seznam osob, na které se budou vztahovat.
Moskva se ale především brání tomu, co lze nazvat s nadsázkou "sankcí hromadného ničení." Před jejím použitím Západ varuje ruský premiér Dmitrij Medveděv a tvrdí, že ruská odpověď nebude ničím omezovaná. Uvedl to portál slon.ru.
Jde o odstřižení Ruska a jeho bank od mezinárodního systému SWIFT. Používají ho banky i jiné instituce pro komunikaci mezi sebou a výměnu dat. Banky, které k němu ztratí přístup, mají velmi omezenou možnost přijímat a odesílat peníze.
Evropská unie má možnost Rusy od systému odříznout, protože jeho centrální sídlo se nachází v Belgii a SWIFT společně spravují centrální banky USA, Kanady, Japonska, Švýcarska a šesti členských zemí EU.
Dopad na stav největších ruských bank a vůbec na obchod v Rusku by byl značný. Přestože ruská vláda už dříve oznámila, že může vyvinout alternativní systém, není jasné, kolik zemí a bank bude ochotných ho používat.
"Osobně si myslím, že pokud odstraní Rusko od transakcí přes SWIFT, bude to znamenat válku," řekl na konci minulého roku Andrej Kostin, ředitel druhé největší ruské banky VTB.
Už loni navrhovala zahrnout SWIFT do protiruských sankcí Velká Británie, ale nedosáhla konsenzu v Unii a proti takovému kroku byla i německá kancléřka Angela Merkelová.
O tom, že tato radikální varianta sankcí má tvrdé dopady, se před třemi lety přesvědčil Írán. Kvůli neochotě jednat o svém jaderném programu byl odstřižen od systému v březnu 2012.
Faktem je, že teprve poté Íránci svolili k pokračování rozhovorů v Ženevě, které se naplno rozběhly v roce 2013.
První vlna sankcí loni má zatím opačný efekt. Ruský prezident Vladimir Putin – ekonomicky zahnaný do kouta – zvolil heslo "nejlepší obrana je útok". Za sílících bojů na Ukrajině přitvrzuje svá slova. Například v pondělí označil ukrajinské ozbrojené síly za legii ve službách NATO.
"Když Rus cítí cizí tlak, nikdy neobětuje svého vůdce. Rusové klidně budou méně jíst a méně svítit," řekl na ekonomickém fóru v Davosu ruský vicepremiér Igor Šuvalov.
V úterý ruská vláda oznámila, že na záchranu ekonomiky vydá dalších 2,34 bilionu rublů (více než 850 miliard korun). Experti očekávají, že ruská ekonomika se letos propadne o tři až pět procent.
Ratingová agentura S&P zároveň snížila své hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o jeden stupeň do spekulativního pásma na známku BB+.
