Brusel/Praha – Vladimiru Putinovi se podařilo to, co by jiný politik asi nezvládl. Přiměl Evropany a Američany, aby pozapomněli na spory ohledně špiclování a šmírování tajných služeb i na hádky kolem toho, jak má vypadat dohoda o společném obchodu a kdo má zrušit jaká cla.
Vše, co Obamu a evropské politiky rozdělovalo, ustoupilo na dnešním summitu v Bruselu do pozadí kvůli Krymu, Ukrajině a Rusku.
Delegace USA a Evropské unie Rusko společně odsoudily.
"Rusko je kvůli svému postupu na Krymu ve světě izolováno. EU a USA svůj postup koordinují a jednají o dalších sankcích," prohlásil Obama po skončení rozhovorů.
Už v úterý si do Vladimira Putina rýpl, když označil Rusko za regionální mocnost. Tedy nikoliv na světovou velmoc.
Washington a Brusel se shodují také v tom, že EU musí být méně závislá na dovozu ruského zemního plynu a ropy.
A toho se ve velké míře týkala debata v Bruselu. Ve Spojených státech se energetická situace zásadně proměňuje. Z někdejšího "žrouta" energií ze zahraničí (především z Latinské Ameriky a Blízkého východu) se Spojené státy staly díky břidličnému plynu jedním z největších producentů.
A Evropané chtějí, aby se americký zkapalněný plyn co nejrychleji dostal k nim a omezil tak potřebu dodávek z Ruska.
Obama po rozhovorech prohlásil, že dosažení euroamerické obchodní dohody, od které se jedná od ledna, usnadní americké dodávky zkapalněného plynu do Evropy.
Velvyslanec Evropské unie ve Washingtonu João Vale de Almeida přiznal v rozhovoru pro televizní stanici Euronews, že vývoz amerického plynu je jedním z hlavních témat summitu.
"Energetika se stává dominujícím faktorem zahraniční politiky. Ve Spojených státech se odehrává energetická revoluce, našla se nová ložiska. Země se stává soběstačnou, co se týká energie, a naším cílem je, aby americká vláda a Kongres povolily export do Evropy," řekl velvyslanec.
Evropská unie je nyní závislá na ruském plynu z jedné třetiny své spotřeby. Větší závislost ale mají středoevropské a východoevropské státy. Česká republika odebírá 75 procent svého plynu z Ruska, Německo 40 procent, Slovensko více než 90 procent, pobaltské republiky 100 procent.
Obama před schůzkou řekl, že by rád odstranil poslední zbytky nedůvěry, které vyvolala aféra Snowden a dokumenty o rozsáhlém sledování evropských občanů a politiků americkou Národní bezpečnostní agenturou (NSA).
To je zřejmě jednodušší než odstranit neshody, které stále brání uzavření dohody o volném obchodu. V některých bodech se vyjednávači obou stran stále nemohou shodnout.
Americký trh se bude muset otevřít evropským firmám ve veřejných zakázkách nebo v sektoru služeb. Federální vláda ale nemá právo nařizovat jednotlivým americkým státům, jak mají tendry organizovat, a tedy ani to, zda mají vpustit zahraniční zájemce.
Dosud například Američané odmítají akceptovat evropské letecké společnosti na vnitrostátních spojích v USA, podobně omezená je i lodní nákladní přeprava.
Na evropské straně zase zlobí Francie. Má výhrady k dohodám o zemědělské produkci, automobilovém průmyslu a v oblasti filmu a kultury.
Na rozdíl od minulých setkání je ale kvůli dění na Ukrajině a v Rusku na lince Brusel – Washington cítit více optimismu.
"Poslední vývoj potvrzuje důležitost pevného transatlantického svazku," citovala agentura Reuters hlavního amerického obchodního vyjednavače Michaela Fromana.
