Sevastopol (Krym) - Za volantem oranžového nákladního vozu značky Kamaz přejel ruský prezident Vladimir Putin nový most na Krym a zahájil tak jeho provoz. 19 kilometrů dlouhý most překonal v přímém přenosu ruské televize.
Stavba spojující Krym s Tamanským poloostrovem měla být původně otevřena až koncem roku, což Vladimir Putin neopomněl mnohokrát zdůraznit. "Všem srdečně blahopřeji k tomuto svátečnímu, opravdu historickému dnu. Říkám historickému, protože v různých historických epochách, ještě za cara báťušky jsme toužili postavit tento most," prohlásil ruský prezident.
Today, Putin drove a truck across a bridge to Crimea. Now he and Donald Trump can bond over their love of sitting in big-boy trucks. https://t.co/Hw0jJ1r5qA
— Julia Ioffe (@juliaioffe) May 15, 2018
Putinův Kamaz ale zatím bude na nějakou dobu posledním nákladním vozem na mostě, od zítřejšího rána bude umožněn provoz jen osobním automobilům.
Zprovoznění pro nákladní vozy se chystá na druhou polovinu letošního roku, příští rok by měl začít fungovat i paralelně se stavící železniční most.
Myšlenka postavit most přes Kerčský průliv se objevila ještě před první světovou válkou, výrazně o ní uvažovali nacisté a v roce 1944 železniční most postavila sovětská vojska. Ten ale o několik měsíců později zničily lední kry. Kvůli složité geologické situaci a obrovským nákladům všechny plány zůstaly jen na papíře.
Vše se změnilo po anexi Krymu v březnu 2014. Ukrajina postupně uzavřela hranice, přestala dodávat elektřinu a pitnou vodu. Fakticky se Krym z poloostrova stal ostrovem. Všechny náklady a značná část lidí musely být přepravovány trajekty.
"Bylo to nepříjemné, protože hlavně během turistické sezony u trajektů vznikaly fronty, které mohly být až na dva dny. S otevřením mostu očekáváme zvýšení počtu hlavně individuálních turistů," říká bývalá ministryně turistiky Natalija Jurčenková. Problémy byly také v zimě, kdy bouře mohly donutit lodě zůstat i několik dní v přístavech.
Jeden z nejdražších mostů na světě
Stavba mostu začala v únoru 2016, hlavním dodavatelem se stala firma Strojgazmontaž Putinova bývalého trenéra juda Arkadije Rotenberga. Ten již tou dobou byl na sankčním seznamu USA a Evropské unie.
Kritici Putinova režimu tvrdili, že kontrakt je svého druhu kompenzací za nepříjemnosti, které mu kvůli zahraniční politice Kremlu vznikly. Celková částka na jeho výstavbu je podle plánu 228 miliard rublů (asi 3,7 miliardy dolarů), což z něj dělá v přepočtu na kilometr silnice jeden z nejdražších mostů na světě.
Ruskou vládu náklady donutily zmrazit další důležitý projekt, výstavbu mostu přes řeku Lenu v Jakutsku. Podle zdrojů moskevského listu Vedomosti se na Sibiři začne stavět až po roce 2020.
Ukrajina považuje výstavbu mostu za nelegální a připravuje na Rusko žalobu kvůli tomu, že do ukrajinských přístavů severně od mostu nyní nemohou připlouvat velké nákladní lodě, které se pod most nevejdou.
Ukrajinská vláda také oznámila, že všechny firmy, které se výstavby účastní, budou zařazeny na sankční seznam. Zákaz se týká i zahraničních firem, nizozemská prokuratura obvinila sedm společností se sídlem v Nizozemsku, že se nelegálně účastnily výstavby mostu. Firmy se hájí tím, že o využití své techniky nevěděly.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko označil výstavbu mostu za "další důkaz porušování mezinárodního práva Kremlem".
The Boss. A bridge. A truck. #Crimea #Putinhttps://t.co/wDtx7WgVqz
— Eyjafjallajökull (@eyafjallajokull) May 15, 2018