Ukrajinští obránci se s nedostatkem zbraní potýkají v obzvlášť složité době. Ruské jednotky zcela ovládly Chersonskou a dobyly většinu Luhanské či Záporožské oblasti. Tvrdé boje se vedou hlavně na Donbasu u města Severodoněck. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj připouští, že jeho země na nynějších frontových liniích v klíčových dělostřeleckých soubojích prohrává. Probíhající střet má přitom podle něj rozhodnout o dalším vývoji války.
"Teď je to dělostřelecká válka - a my z hlediska dělostřelectva prohráváme," vysvětlil Skibickyj britskému listu The Guardian. Ukrajinské dělostřelectvo denně na ruské pozice vypálí pět až šest tisíc nábojů. "Teď vše závisí na tom, co nám poskytne Západ," upozornil.
Ztráty v řadách ukrajinské armády dosahují denně mezi 100 až 200 vojáky. Jejich příčinou je podle šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka právě značná převaha ruské armády v dělostřelectvu, poznamenal pro britskou stanici BBC.
"Poměr mezi ruským a ukrajinským dělostřelectvem je 10:1. Frontová linie měří víc než 1000 kilometrů. Denně dostávám zprávy od obránců: 'Držíme se, jen ale řekněte: kdy máme očekávat zbraně?'," popsal na Twitteru současnou situaci Podoljak.
Ředitel vojenské rozvědky Skibickyj uvedl, že poté, co Ukrajina spotřebovala všechnu svou dělostřeleckou munici, používá náboje ráže 155 mm od zemí Severoatlantické aliance. I evropským zemím ale dochází. Zdůraznil také, že obránci nyní potřebují hlavně raketové systémy dlouhého doletu, které by umožnily zasahovat proti ruskému dělostřelectvu na větší dálku.
Těžké boje na Donbase
Ruské jednotky se nyní soustřeďují především na Donbas, kde usilují o dobytí Doněcké a Luhanské oblasti v jejích administrativních hranicích. Okupační armáda přitom disponuje lepším vybavením, větším počtem těžkých houfnic, raketometů a dostatkem munice. Ukrajinci musí při používání dělostřelectva šetřit. Rusové se zaměřují na přerušování jejich zásobovacích linií, uvádí americká agentura AP.
"Pokud by Rusko dobylo Donbas, mohlo by toto území využít k dalšímu útoku na Oděsu, Záporoží či Dnipro," vyjmenoval Vadym Skibickyj velká města, která stále kontrolují ukrajinské jednotky. Leží však nedaleko oblastí, které jsou již okupované Ruskem.
Jižní fronta
Pro Ukrajince je situace složitá i na jihu země, kde se ruská armáda chystá na dlouhotrvající střet a buduje dvojité či trojité obranné linie. Po okamžité mezinárodní vojenské pomoci volá i Vitalij Kim, gubernátor Mykolajivské oblasti, která leží v blízkosti okupovaného Chersonu.
Ukrajinská vojenská rozvědka věří, že Rusko může pokračovat v bojích se stejnou intenzitou ještě další rok, aniž by vyrábělo další zbraně nebo mobilizovalo obyvatelstvo. Nevylučuje přitom možnost, že Kreml na nějakou dobu boje "zamrazí" ve snaze přimět Západ ke zrušení sankcí. "Pak budou v agresi pokračovat, podívejte se na předchozích osm let," dodává její šéf Vadym Skibickyj.
O další balíček pomoci Ukrajina požádá na středečním jednání ministrů obrany NATO v Bruselu. Generální tajemník Jens Stoltenberg před schůzkou slíbil, že alianční země Kyjevu poskytnou další zbraně včetně těžké techniky.
