Rusko je znovu velmocí. Ve vývozu zbraní

man
22. 6. 2006 0:00
Moskva - Ruským výrobcům zbraní se vrátily zlaté časy. Překonali krizi 90. let a je o jejich zboží znovu zájem. Od Putinova zvolení export stoupá.
Velká část zbraní skončí v Africe, kde nikdy nebyla o zákazníky nouze.
Velká část zbraní skončí v Africe, kde nikdy nebyla o zákazníky nouze. | Foto: Reuters

Jen za loňský rok si nakoupili zahraniční zájemci v Rusku zbraně, vojenskou techniku a munici za šest miliard dolarů. Polovina z této částky připadá na Čínu, ale na seznamu jsou i Sýrie, Írán, Barma, Srí Lanka, Indie, řada afrických států a Venezuela.

Ve srovnání s obdobím před rokem 2000 stoupl ruský vývoz zbraní ročně průměrně o sedmdesát procent.

Na Amnesty International Kreml nedá

Organizace jako Amnesty International Moskvu kritizují za to, že bez skrupulí vyzbrojuje i režimy, které zbraně používají při represích vůči vlastnímu obyvatelstvu. Rusové kvůli tomu výčitky ale rozhodně nemají.

Pracovník společnosti Rosoboronexport předvádí v Moskvě zboží, nabízené na export.
Pracovník společnosti Rosoboronexport předvádí v Moskvě zboží, nabízené na export. | Foto: Reuters

"Nedělejme si žádné iluze. Pokud nebudeme prodávat zbraně my, udělá to kdokoliv jiný. Obchod se zbraněmi je příliš výnosný na to, aby se ho svět vzdal. Rusko to chápe. Éru demokratického romantismu nahradila éra obchodního pragmatismu," uvedl v rozhovoru pro časopis Itogi Sergej Chemezov, šéf ruské státní společnosti Rosoboronexport, která má monopol na vývoz zbraní.

Rostoucí export ale nevadí pouze organizacím, zabývajícím se lidskými právy v totalitních státech. Vážné výhrady mají i Spojené státy.  

Na předních místech ruského seznamu kupců totiž figurují státy, jejichž vztahy s Washingtonem momentálně nelze označit za přátelské - Írán, Sýrie a Venezuela.

Rumsfeld zatím nehrozí, jen varuje

Letos už veřejně varoval Rusko i americký ministr obrany Donald Rumsfeld, byť podle něj zásadní zhoršení americko-ruských vztahů zatím nehrozí.

Infobox
Autor fotografie: Reuters

Íránu dodala Moskva protiraketovou obranu, Venezuela nakupuje samopaly Kalašnikov a má zájem o letouny Suchoj. A právě příklon venezuelského prezidenta Huga Cháveze k Moskvě Washington znepokojuje.

Američané totiž vyhlásili vůči Caracasu embargo, protože Cháveze považují za spojence Kuby a Íránu a podezřívají ho rovněž z tiché podpory marxistických povstalců v Kolumbii.

Podařilo se jim přemluvit Španělsko, aby zrušilo prodej vojenských plavidel Venezuele a blokují rovněž chystanou dodávku brazilských letounů, vybavených americkou technikou.

Chávez, který se stal hlavním lídrem opozice vůči Washingtonu v Latinské Americe, se tak obrátil na Moskvu. Kupuje sto tisíc kalašnikovů, usiluje o helikoptéry. Navíc vyhožuje, že staré americké stroje F-16, které z minulosti Venezuela má, prodá Kubě a Číně.

Nový zákazník: Kanada

Ovšem o ruskou výzbroj má nečekaně zájem i Kanada. Delegace z Ottawy nedávno jednala v Moskvě o nákupu letadel a vojenských helikoptér. Jsou určené pro kanadské vojáky, sloužící v rámci mezinárodní vojenské mise v jižním Afghánistánu.

Ruský raketomet Smerč.
Ruský raketomet Smerč. | Foto: Reuters

Experti ale upozorňují, že bez investic do výroby a bez uvedení nových modelů na trh může ruský boom brzy skončit. To, co Rusko nyní prodává, jsou většinou zásoby ze sedmdesátých a osmdesátých let. V některých případech mírně inovované.

"Ve skutečnosti je ruský zbrojní průmysl spíše v krizi, protože jen vyprodává starý materiál a staré nápady. Nabízí velmi málo nového, moderního," řekl agentuře Reuters analytik zaměřený na ruskou armádu Pavel Felgenhauer.

 

Právě se děje

Další zprávy