Washington - Hned dvakrát se americká média v posledních dnech zaměřila na Jareda Kushnera.
Podle listu Washington Post posiluje zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa svoji pozici v Bílém domě, kde už působí jako poradce.
Kushner bude nově šéfovat týmu, který má propojit americkou politiku s nápady nejlepších amerických podnikatelských mozků a inovátorů. Například Billa Gatese (Microsoft), Elona Muska (Tesla aj.) nebo Tima Cooka (Apple).
Jiný americký deník New York Times ale ve stejnou chvíli psal o jiném aspektu Kushnerova působení v bezprostřední blízkosti Donalda Trumpa. Totiž o jeho kontaktech s Rusy.
Muž ze sankčního seznamu
Kushner se podle NYT loni v prosinci setkal s ruským velvyslancem ve Washingtonu Sergejem Kisljakem. A pak se Sergejen Gorkovem, šéfem ruské státní rozvojové banky Vněšekonombank (VEB).
Tuto banku Kreml tiše používá k finanční podpoře klíčových lidí nebo projektů. Podílela se i na ruské zimní olympiádě v Soči v roce 2014. Po kremelské anexi Krymu v roce 2014 se dostala na americký sankční seznam.
Ředitel VEB Gorkov je absolventem akademie Federální tajné služby Ruska, odkud vycházejí příslušníci ruské zpravodajské a bezpečnostní komunity.
Podle mluvčí Bílého domu Hope Hicksové šlo ze strany Jareda Kushnera o rutinní diplomatickou schůzku.
Sergej Gorkov k tomu vydal prohlášení, že s Kushnerem jednal jako s ředitelem jeho realitní společnosti Kushner Companies.
Rozdíl v interpretaci setkání, kdy mluví Bílý dům o diplomacii a Rusové o byznysu, by za normálních okolností nebyl tak důležitý.
Ruské minové pole
Jenže v případě Ruska a jeho pokusů ovlivnit prezidentskou kampaň v USA v roce 2016 se americká politika i celá tamní společnost už několik měsíců pohybují na minovém poli.
V lednu vydaly americké zpravodajské služby zprávu, podle které za loňskými hackerskými útoky na Demokratickou stranu a její prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou stálo Rusko.
O útocích, které měly Clintonovou poškodit, měl podle amerických zpravodajců osobně vědět ruský prezident Vladimir Putin.
Vyšetřování celé aféry teď pokračuje. Zabývají se jí FBI a taky oba výbory amerického Kongresu pro tajné služby, tedy v Senátu i ve Sněmovně reprezentantů.
Američtí republikáni i demokraté se v nich obecně shodují na tom, že je potřeba zjistit, jak výrazně Kreml ovlivnil americké prezidentské volby.
"Jde o ohrožení základů naší demokracie. Představa, že je jiná země podrývá, je obrovská věc. Musíme zjistit, o co šlo," burcuje v listu Washington Post Richard Ledgett, druhý muž americké Agentury pro národní bezpečnost (NSA).
Podle bývalého amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho je možné ruské vměšování brát i jako "válečný čin".
"Faktem je, že (Putin) využil svých prostředků a pokusil se ovlivnit naše volby. Není pochyb o tom, že pan Putin, jeho vláda a jeho organizace silně zasáhli do našich základních demokratických práv," uvedl Cheney.
Americký stranický příkop
Jenže nadstranická shoda se láme na otázce, zda existuje linka mezi ruskými akcemi v USA a týmem Donalda Trumpa.
Nové informace o "ruských" schůzkách Jareda Kushnera tato podezření patrně ještě posílí.
Výbor pro tajné služby v americké Sněmovně reprezentantů právě kvůli aféře a sporům mezi demokraty a republikány v posledních dnech prakticky přestal fungovat. Zrušil několik už dříve naplánovaných zasedání.
Ten v americkém Senátu je na tom o něco lépe.
"Od začátku vyšetřování chceme sledovat fakta, kamkoli nás zavedou," tvrdí ve společném prohlášení republikánský předseda výboru Richard Burr a demokratický místopředseda Mark Warner.
Další jednání senátního výboru se koná ve čtvrtek. Trumpův zeť Jared Kushner už potvrdil, že je ochotný před výborem vypovídat.
Podle mluvčí Bílého domu Hope Hicksové se Kushner "nesnaží nic skrývat a chce být zcela transparentní".
Jde ale o klíčového muže Donalda Trumpa a jeho případné zpochybnění by už mířilo přímo na amerického prezidenta.
Všichni Trumpovi muži
Kushner je v pořadí už šestým člověkem z týmu Donalda Trumpa, který v loňské kampani a v týdnech mezi Trumpovým zvolením a nástupem do Bílého domu jednal s Rusy.
Kvůli setkáním s ruským velvyslancem Kisljakem už rezignoval Trumpův poradce pro národní bezpečnost, generál Michael Flynn.
Nový ministr spravedlnosti Jeff Sessions se ze stejného důvodu (kontaktům s Rusy) stáhl z dozorování celého vyšetřování loňských ruských akcí v USA.
Jsou zde i Paul Manafort, Carter Page a Roger Stone. Všichni byli součástí Trumpovy prezidentské kampaně a zároveň byli, každý jinak, v kontaktu s Rusy.
Nový americký prezident přitom opakovaně a důrazně odmítá, že by Rusové mohli ovlivnit kampaň v jeho prospěch. Vylučuje taky, že jeho lidé by o případných ruských aktivitách cokoli věděli.
Já nic, to Hillary!
Celou věc Trump naopak opakovaně obrací proti své někdejší demokratické protikandidátce Hillary Clintonové i proti svému předchůdci v úřadu Baracku Obamovi.
Před třemi týdny Obamu na Twitteru obvinil, že nechal v době loňské prezidentské kampaně odposlouchávat jeho volební štáb.
How low has President Obama gone to tapp my phones during the very sacred election process. This is Nixon/Watergate. Bad (or sick) guy!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) March 4, 2017
Zatím naposledy pak v úterý na Twitteru Trump vyzval americký sněmovní výbor, ať především vyšetří "Hillary a Billa" a jejich údajné problematické vazby na Rusko.
Pro své výroky, v kterých opakovaně naznačuje široké spiknutí proti svému týmu, ale zatím nový prezident nepředložil žádné důkazy. Celá aféra se mezitím silně zpolitizovala.
Why isn't the House Intelligence Committee looking into the Bill & Hillary deal that allowed big Uranium to go to Russia, Russian speech....
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) March 28, 2017
Názornou ukázkou bylo minulý týden slyšení před výborem ve Sněmovně reprezentantů.
Tamní americké demokraty zajímaly výhradně ruské kontakty Trumpových lidí. Republikáni se zase neustále točili kolem toho, jak je možné, že z amerických zpravodajských služeb unikají informace.
Politický rozklad sněmovního vyšetřování měl ale ještě vyvrcholit.
Ředitel americké FBI James Comey před vyšetřovacím výborem v americké Sněmovně reprezentantů uvedl, že nemá žádné informace, které by podpořily Trumpova tvrzení o loňských odposleších jeho předvolebního týmu.
Republikánský šéf výboru kongresman Devin Nunes ale následně odjel do Bílého domu, aby prezidentovi sdělil - což později potvrdil i novinářům -, že Trumpův tým a možná i sám Trump mohli být loni skutečně odposloucháváni.
Podle Nunese sice jako vedlejší náhodný produkt jiné zpravodajské kauzy. Trump toho ale okamžitě využil a médiím řekl, že obvinění Baracka Obamy se "svým způsobem potvrdilo".
Paralýza systému
Do úplně jiného světla se ale tato věc dostala, když se ukázalo, že republikánský kongresman Nunes získal podklady pro své výbušné sdělení - den před tím, než s nimi šel na veřejnost - v Bílém domě.
Který konkrétní důkazy pro Nunesovo tvrzení tají. A je přitom jediným konkrétním zdrojem, který tvrdí, že má pro něco podobného důkazy.
Američtí demokraté už Nunese vyzvali, aby se vzdal jakékoli další účasti ve sněmovním vyšetřování ruské kauzy.
Podle nich Nunes, který byl v minulosti členem Trumpova přípravného týmu, pracuje na politickou objednávku prezidenta.
Sněmovní vyšetřovací výbor je proto v danou chvíli paralyzován.
"Integrita (našeho) systému je postavena na nezávislosti Kongresu při vyšetřování, které zahrnuje exekutivu. A tohle je tak dalece za čarou, že už vlastně ani žádná čára není," uvedl politolog Norm Ornstein z pravicového think- tanku American Enterprise Institute pro list Washington Post.
Zatím není vůle
Řešením by bylo podle řady expertů zřízení nadstranické vyšetřovací komise. Ta by mohla být složena ze členů Kongresu.
Případně by šlo o zcela nezávislý orgán, jakým byla například komise, která vyšetřovala okolnosti teroristického útoku na USA z 11. září 2001.
Ke zřízení obdobné komise ale není v americkém Kongresu zatím vůle.
