Český vědec: Řešíme Amazonii a v Evropě mizí pralesy. V Rumunsku řádí dřevařská mafie

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
11. 11. 2019 6:57
V Rumunsku se rozprostírají jedny z největších pralesů v Evropě, ale rychle mizí. V říjnu tu přišli o život dva lesníci, když se snažili les ochránit před nelegálními těžaři. Vědecký tým vedený Miroslavem Svobodou z České zemědělské univerzity jezdí lesy zkoumat už sedm let. I oni se setkali s výhrůžkami. "Evropa řeší, že v Brazílii se kácí prales, ale sama má máslo na hlavě," říká pro Aktuálně.
Video: REMOTE Primary Forests

Podle rumunské pobočky organizace Greenpeace zmizí každý den v Rumunsku devět hektarů pralesa. Jak vy vnímáte odlesňování za posledních několik let, co tam jezdíte na výzkum?

Máme zdokumentované těžby v našich lokalitách, třeba ve Faragaši. Řada míst úplně zmizela. I na severu v oblasti Maramureš je vidět, že dochází k poměrně silným těžbám. Hodně se tam těžilo i v minulosti, před deseti až patnácti lety. Těžilo se i v národních parcích, pravděpodobně nelegálně, dodnes to ale nikdo neví. Známá je kauza Schweighofer, která trvala několik let. Jde o obrovskou rakouskou firmu, která nakupovala dřevo z nelegální těžby a věděla o tom. To jen tak pro představu, do jaké úrovně byznysu to až sahá.

Má tedy Rumunsko problém s nelegální těžbou, nebo nedostatečnou ochranou pralesů?

Oboje jsou problémy. Po obrovském tlaku rumunská vláda sestavila oficiální katalog pralesů. A slíbila, že lesy, které se tam dostanou, bude chránit. Jenže se ukázalo, že je to pravděpodobně jakási hra. Dostat lokalitu do katalogu je v zásadě nemožné. Snažíme se o to několik let a ještě se nám to nepodařilo. Do takových míst mohou naplánovat těžbu a prales se nakonec vytěží. To ale není nelegální.

Nelegální těžba je ta, která se děje mimo jakoukoliv evidenci. Nikdo o ní oficiálně neví, vytěžené dříví se pak nikde nevykazuje. Bohužel se to často děje v odlehlých regionech, kde je nejvíce lesů.

V Rumunsku je v podstatě dřevařská mafie. Mafie, která obchoduje s nelegálním dřevem. Někam přijdou, vytěží dřevo a pak ho prodají.

Miroslav Svoboda

Miroslav Svoboda. Česká Zemědělská univerzita.

Miroslav Svoboda je vedoucí Katedry ekologie lesa na České zemědělské univerzitě. Se svým týmem začal před deseti lety výzkum původních lesů, posledních sedm let jezdí zkoumat pralesy do Rumunska. Za tu dobu nasbírali nejrozsáhlejší databázi pralesů ve střední Evropě.

To říkáte z vlastní zkušenosti? Setkal jste se s dřevařskou mafií? 

My se přímo nelegální těžbě nevěnujeme, ale o tom, že tam je, se v Rumunsku mluví už dlouho. Místní nevládní organizace, se kterými spolupracujeme, se věnují ochraně pralesů a zároveň upozorňují na nelegální těžbu.

Ti dva lesníci, kteří byli v říjnu zavražděni, se asi snažili ochránit národní park v Maramureši před nelegální těžbou.

V Rumunsku došlo podle zahraničních médií už k šesti takovým vraždám za posledních několik let. Útoků na ochránce lesů je bezpočet. Váš tým se s něčím takovým někdy setkal? Vyhrožovali vám?

Přímo na těžaře jsme nikdy nenarazili, ale už jsme měli nějaké problémy. Konkrétně nám loni ve Faragaši někdo zničil auto. Propíchli nám gumy. Museli jsme zavolat policii a odtahovku. Policie ale nic nevyřešila. Letos nám zase někdo nastrkal za stěrače karty žolíků. Ale nevíme, co to znamená.

Myslíte si, že šlo o výhrůžky? Nemáte strach?

Nevíme, jestli to byla mafie, nebo místní lidé. My jsme tam jen zaparkovali a vyrazili do lesa. Místní samozřejmě moc nechtějí, abychom ho zkoumali.

Začínáme se bát, ale doufáme, že se nám nic nestane, protože jsme cizinci. Máme česká auta a děláme výzkum v našich lokalitách - nelegálním těžbám přímo nebráníme. Ti zavraždění lesníci šli vyloženě na místa, kde se mělo nelegálně těžit, a pravděpodobně měli informace, kdo to dělá. My jsme vědci. Snažíme se neangažovat, abychom měli otevřený přístup k vládním autoritám.

Říkal jste ale, že spolupracujete s místními nevládními organizacemi. Napadlo vás někdy, že možná ohrožujete je?

Víme, že jim vyhrožují. Jsou v nebezpečí. Kvůli spolupráci nás pak místní úřady hází s nimi do jednoho pytle a nechtějí se s námi bavit. Navenek se ale snažíme vystupovat nezávisle.

Je hrozně smutné, co se stalo těm dvěma lesníkům. Ale když se bude veřejně mluvit o tom, že v Rumunsku zavraždili dva lidi kvůli nelegální těžbě, možná to přiměje rumunskou vládu s tím něco udělat. 

Evropa má co dohánět

Kolik v Evropě zbylo ještě pralesů a kde rostou? 

Úplně přesně se neví, kolik pralesů v Evropě je. Existují studie, ale data jsou velmi neúplná. Jedna z mála zemí, která má pralesy zmapované, je například Slovensko. Nejvíce pralesů zůstalo díky historickému vývoji v Rumunsku, jihoevropských zemích a ve Skandinávii. Právě v Rumunsku ale neproběhla žádná inventura pralesů, takže přesná data nemáme. Je to zřejmě několik set tisíc hektarů původního lesa. Podle Greenpeace je to až 400 tisíc hektarů. 

Další jsou na Balkáně, tam ale už vůbec nevíme kolik. V tomhle ohledu má Evropská unie co dohánět.

Jak je možné, že se neví, kolik pralesů doopravdy je?

Protože to nikoho dosud nezajímalo. Evropská unie toto téma neřeší v žádném ze svých programů na ochranu přírody. Není to zakotveno v žádné legislativě a každá ze zemí si to řeší po svém. Žádné evropské koordinované úsilí na ochranu pralesů neexistuje. 

Evropa má svůj program Natura 2000, což je soustava chráněných území. V něm ale nemají pralesy žádnou svou klasifikaci a jednotlivé země nemají povinnost je chránit. Záleží na zákonech jednotlivých zemí. 

Lesy v Rumunsku jsou buď ve státním, nebo soukromém vlastnictví. Tamní ministerstvo zemědělství ale nemá zájem o to, aby se vědělo, kolik je tam pralesů, protože by je muselo začít chránit.

Rumunsko by se mohlo pyšnit tím, že má nejvíce pralesů. Ale nikdo jim jejich ochranu nezaplatí, a tak v nich raději budou těžit dřevo. I když paradoxně kvalita dřeva v pralesích není tak vysoká. Ty stromy jsou staré a často shnilé. Pár tisíc eur za hektar ale vydělají. Biologická hodnota lesa je přitom mnohem větší.

Stalo se vám, že jste už zmapovali nějaký prales, a když jste na místo přijeli další rok, tak byl vykácený?

To se stalo zrovna letos. Přijeli jsme po pěti letech na přeměřování ploch do Faragaše a většina lesů v údolí byla zlikvidována. Byly to 250 až 300 let staré lesy. To už je unikát. V Česku je například 250 let starých stromů velmi málo. Najdete je jen v některých rezervacích a národních parcích.

V Česku máme například Boubín. Ten není tak starý?

Samozřejmě je, ale je to velmi malý les. Dnes se ví, že pro ochranu přírody je potřeba mít ta území poměrně rozsáhlá a kompaktní. Jinak se ta rezervace stává jakousi rakví pro organismy. Nějakou dobu tam budou žít, ale z hlediska  evoluce nemají šanci na přežití, protože na těch čtyřiceti hektarech je malinká populace, která dříve nebo později vymře. Není schopná komunikovat s okolím a je odsouzena k zániku. Potřebovali bychom rozsáhlé celky, které budou mít stovky hektarů.

Proč vadí vykácení pralesa

Jak vlastně takový prales ve střední Evropě vypadá a jak se liší od běžného lesa, který všichni dobře známe?

S definicí pralesa je trochu problém. V zásadě je prales území, na kterém relativně dlouhou dobu nebyl žádný významný vliv člověka. Řádově jde o stovky let. 

My děláme výzkum v lokalitách, kde minimálně 200 let nebyl významný vliv člověka. To poznáme na charakteru a struktuře lesa, na stáří stromů. Nikdo ale nedokáže říct, co se tam dělo před 500 lety. Les dokáže za 500 let úplně smazat vliv člověka.

V Evropě neexistují lesy, ve kterých by nebyl žádný vliv člověka. Ten je úplně všude, už třeba kvůli dálkovému přenosu emisí. Je velmi obtížné říct, kdy je člověk ještě součástí přírody a kdy se už vyčleňuje. V tropické Amazonii žije celá řada původních indiánských kultur, jsou součástí lesa, ovlivňují ho, ale zásadně ho nepřetvářejí.

Prales, tedy původní les, může vypadat různě. Je to relativně heterogenní území. Všichni si prales představují jako les s obrovskými starými stromy a úplně neprůchodnou krajinu. Je ale potřeba si uvědomit, že i tady stromy zákonitě umírají a na jejich místě musí vyrůst stromy nové. I tyhle lesy jsou ovlivňovány přírodními živly, jako jsou vichřice, požáry nebo lýkožrouti.

Jaký je význam pralesů? Proč by se měly chránit?

V původních lesích žije celá řada organismů, které nejsou schopné přežít v naší hospodářské krajině. Jde o různé druhy ptáků, hmyzu, rostlin. Třeba datlík tříprstý nebo strakapoud bělohřbetý. 

Druhá věc, o které probíhá velká diskuse, je uhlíková bilance. Když se les pokácí a promění se v zemědělskou půdu, tak se do vzduchu uvolní obrovské množství uhlíku. A to je důvod, proč Evropa tolik řeší odlesňování v Amazonii.

Prales ukládá a zároveň uvolňuje oxid uhličitý, ale díky tomu, že tam stále rostou nové stromy a dochází k obnově lesa, tak ho zase znovu poutá. A teď se dostáváme k velmi složitému tématu. Existují uhlíkové bilance, které musí jednotlivé země nahlašovat. Role lesa je v tom velmi zajímavá. Ukazuje se, že je chyba, že se pralesy do uhlíkových bilancí nezapočítávají. Pak nejsou země nucené pralesy chránit.

Jestli to chápu správně, tak pralesy ke snižování oxidu uhličitého v atmosféře nijak výrazně nepřispívají. Problém ale nastane, když se vykácí.

Existují studie, podle kterých pralesy na velkých plochách v dlouhodobém měřítku neustále zvyšují svoji zásobu uhlíku. Ale zároveň se rozhodlo, že v tom konkrétním čase jsou uhlíkově neutrální. Proto se nezapočítávají do uhlíkové bilance.

Zatímco plantáž rychle rostoucích dřevin vysazených na zemědělské půdě, která má teoreticky poutat ten uhlík, se do bilancí započítává. Ta plantáž ale často vzniká na místě pralesů. Takže se vykácel původní prales, do vzduchu se uvolnilo obrovské množství oxidu uhličitého, stát si započítal novou plantáž - a řekne se, že se nic nestalo. A po třiceti letech se plantáž zase vykácí.

Biomasa je cesta do pekel

Má tedy smysl v rámci ochrany klimatu vysazovat tisíce nových stromů, jako to má například v plánu i Česká republika?

I kdybychom vysázeli nevím kolik miliard stromů, svět nezachráníme. Mnohem důležitější je chránit ty lesy, které máme, a k tomu zasadit nové.

Nový les nás nezachrání, ale pomůže nám. V krátkodobém horizontu sta let by nám mohl výrazně pomoct, ale znamenalo by to, že bychom ho nesměli kácet. Museli bychom ten uhlík v lese zachovávat a neargumentovat tím, že les je obnovitelný zdroj, a když ho budeme těžit, budeme šetřit planetu. To není pravda. 

V Česku máme lesy, které každoročně přijímají určité množství oxidu uhličitého, protože rostou. My zároveň něco vytěžíme a dřevo zpracujeme. Některé produkty ze dřeva v sobě uhlík udrží. Když z toho ale vyrobíte papír, uvolní se do tří čtyř let. Většina dřeva, co zpracováváme, se používá na toaletní papír a my si s ním utíráme zadky. To problém klimatických změn vůbec neřeší.

Podle Mezinárodního panelu pro změny klimatu (IPCC) zemědělství a lesnictví přispívají jednou čtvrtinou k produkci oxidu uhličitého. Hlavním zdrojem jsou samozřejmě tropické lesy, které se přeměňují na zemědělskou půdu nebo na pastviny. To je důvod, proč Evropská unie kritizovala Brazílii. Je ale pravdou, že to nemáme vyřešené ani tady.

Dá se úplně vyhnout kácení lesů? To se máme vzdát dřevařského průmyslu?

To asi ne, protože bychom místo dřeva museli najít jiný materiál. Je potřeba rozumně zkombinovat hospodaření a ochranu.

Pálení dříví je nejméně vhodný způsob, jak ochránit klima. Evropská unie má máslo na hlavě. Nejenže se v EU vyrábí biopalivo ze zemědělských produktů, ale navíc dotuje výrobu biomasy a spalování biomasy. Biomasa je cesta do pekel. Jde o vytloukání klínu klínem.

Unie dováží obrovské množství biomasy třeba ze Severní Ameriky. Jde o pelety, drobně rozsekané kousky dřeva, které se vyrábějí na plantážích na Floridě. Nasypou se na tanker, přivezou přes Atlantik a tady se spálí. EU si pak může vykázat, že má o pár procent větší podíl obnovitelných zdrojů při výrobě energie. Ale uhlíková bilance je úplně šílená.

Video: Těžaři v Amazonii zabili domorodce, který proti nim bojoval

V Amazonii byl zabit domorodec, který bojoval proti ilegální těžbě | Video: Aktuálně.cz, Reuters
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy