Vraždy v rumunské divočině. Někdo zabil dva lesníky, ochránci obviňují dřevorubce

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
23. 10. 2019 20:48
Rumunské pralesy, které rostly stovky let bez lidského zásahu, stále rychleji ubývají. Do hustých lesů obývaných medvědy, vlky a rysy nelegálně pronikají těžaři. Za poslední měsíc nejspíš zabili dva lesníky, kteří se jim v tom pokusili zabránit.
Les v Rumunsku (ilustrační foto).
Les v Rumunsku (ilustrační foto). | Foto: Shutterstock

Správce přírodního parku Liviu Pop dostal minulý týden tip na místo, kde dochází k nelegálnímu kácení lesa. Vyrazil do hor rozkládajících se v rumunské župě Maramureš na severu země. Několik hodin se ale nevracel a nereagoval ani na volání služební vysílačkou. Jeho kolegové znervózněli a zavolali policii.

Ta po několika hodinách pátrání našla v noci třicetiletého správce v lesní soutěsce s prostřelenou hlavou. Někdo ho zavraždil loveckou puškou.

Policie nemá žádné podezřelé. Generální ředitel státní lesní správy Romsilva ale veřejně prohlásil, že správce parku zavraždili dřevorubci.

Za poslední měsíc jde už o druhou vraždu v rumunských lesích. Nedaleko města Pascani, kousek od místa, kde probíhala nelegální těžba dřeva, policie minulý týden našla auto a v něm tělo padesátiletého lesníka jménem Raducu Gorcioaia. Podle policejního vyšetřování ho zřejmě napadla skupina dřevorubců a sekerami mu rozbila hlavu. Z vraždy jsou obvinění tři lidé.

Útoky na ochránce lesů se poslední rok stupňují. Státní lesní správa letos nahlásila 16 útoků na své zaměstnance. Za posledních několik let zemřelo násilnou smrtí šest lesníků.

Nedotčené lesy

V Rumunsku se rozprostírá více než polovina nejstarších pralesů v Evropě. Stejně jako tropické lesy v jihoamerické Amazonii ale rychle mizí.

Podle tamní pobočky neziskové organizace Greenpeace Rumuni ztratí každou hodinu tři hektary lesa, a to i na dosud nedotčených místech.  

V zemi se nachází zhruba 100 tisíc až 200 tisíc hektarů pralesa. V Evropě je takových lesů už velmi málo. I proto jsou pod kontrolou NATURA 2000, což je soustava chráněných území v Evropské unii, kterou společně vytvářejí jednotlivé členské státy. Každá země si zajišťuje ochranu těchto území sama, ale podle společných evropských směrnic. Několik ekologických organizací si před nedávnem stěžovalo, že Rumunsko své povinnosti neplní. 

"Rumunsko je domovem pro poslední rozsáhlé prastaré lesní porosty, ale z nich se stává dřevotříska pro nábytek," vysvětlil pro britskou stanici BBC Gabriel Paun, šéf ekologické organizace Agent Green. 

Dřevo nelegálně vytěžené z rumunských pralesů může skončit kdekoliv v Evropě. Prodává se v podobě stavebního materiálu, papíru nebo nábytku. Rumunská vláda to zatím nedokáže zastavit. Podle Pauna se také stává, že na místech, kde se těží legálně, dřevorubci vykácí mnohem více lesa, než mají v plánu, a přebytečné dřevo prodají bokem.

Lesní mafie

Jen den poté, co policie našla zastřeleného strážce parku, Paun tuto těžařskou taktiku spatřil na vlastní oči ve východních Karpatech. Z místa, kde se les kácí legálně, ho těžaři vyhnali. Tentokrát vyvázl bez zranění, ale z minulosti má s násilím ze strany dřevorubců také zkušenosti.

"Lesní mafie se mě pokusila několikrát zabít. Před čtyřmi lety, když jsem vyšetřoval případ nelegální těžby nedaleko národního parku Retezat, na mě zaútočilo několik lupičů a pokusili se mě zabít," vypráví ochránce přírody. "Zlomili mi žebra, rozbili hlavu a zlomili ruku, než se mi podařilo utéct."

 

Právě se děje

před 56 minutami

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 1 hodinou

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy