Speciální soud na Slovensku rozhodl o nevinně podnikatele Mariana Kočnera a jeho pomocnice Aleny Zsuzsové, kteří podle obžaloby měli zosnovat vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Věc jde k vyšší soudní instanci, která verdikt může zvrátit. Proces přímo v Pezinku sledovala i novinářka serveru investigace.cz Pavla Holcová, která spolupracovala s Kuciakem na několika kauzách. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jak soudci podle jejího mínění k nečekanému rozhodnutí dospěli.
Očekávala se vůbec na Slovensku varianta, že by soudu důkazy proti osnovatelům vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové nemusely stačit?
Ano, mluvilo se i o variantě, že Marian Kočner by mohl být zproštěn viny pro nedostatek důkazů. Osvobození Aleny Zsuzsové ale bylo překvapením snad pro všechny.
Jak hodnotíte nynější práci speciálního soudu v Pezinku? Část - nejen slovenské - veřejnosti mluví o justiční mafii, druhá má za to, že soudci s důkazy, které měli k dispozici, nemohli jednat jinak…
Ten rozsudek mě samozřejmě dostal do kolen. Vyslechnout si zproštění obžaloby Mariana Kočnera a Aleny Zsuzsové v přítomnosti rodin obětí bylo opravdu jen pro otrlé povahy. Když se ale zkusíte od případu odosobnit, pak věřím, že soudci rozhodli na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Pokud se v takovém prominentním soudním líčení rozhoduje o doživotí, musí prokuratura předložit důkazy, které nenechávají žádných pochyb. To se bohužel nestalo. Pochyby zůstaly a vedly k osvobozujícímu rozsudku.
Chápu, že lidé jsou ze slovenské justice frustrovaní a za nepopulárním rozhodnutím hned viděli justiční mafii, já to ale paradoxně vidím spíš jako důkaz, že soudci jsou opravdu schopni rozhodovat nezávisle. A tím myslím jak nezávisle na mediálním nebo společenském tlaku, tak nezávisle na politické vůli.
Kritika se valí na prokuraturu. Odvedli špatnou práci?
Ano. Myslím, že velkou část práce za prokuraturu odvedli právní zástupci poškozených, zejména pak Roman Kvasnica, který ve své závěrečné řeči de facto zrekonstruoval, co vedlo k vraždě i co se dělo po ní. Prokurátoři bohužel moc přesvědčiví nebyli. Ale nejsem právník, je to moje laická interpretace a může tedy být zkreslená.
Co bude dál?
Prokurátor i advokáti rodin se na místě odvolali, takže co bude dál, je jasné - případ poputuje ke slovenskému Nejvyššímu soudu. Vzhledem k tomu, že jeden z prokurátorů odchází do důchodu a druhý do zahraničí, je pravděpodobné, že celou záležitost teď začne řešit někdo nový.
Těžko se asi Slovákům divit, že justičnímu systému nedůvěřují, když byl tak dlouhodobě vystaven nejrůznějšímu ohýbání. Expremiérka Iveta Radičová například tvrdí, že kdyby nebylo éry prokurátora Trnky, tak by Kučiak i Kušnírová ještě žili…
V jistém smyslu má pravdu a bývalý generální prokurátor Trnka je extrémním případem korupce velmi mocného muže. Myslím ale, že problém se slovenskou justicí začal už před Trnkou, a to v osobě Štefana Harabina, kterému se dařilo kumulovat moc a tak slovenskou justici de facto ovládnout.
Vysvětlete roli Zoltána Andruska, který začal s policií spolupracovat. Je to tedy tak, že části jeho výpovědí soud věří a části ne? To je podivné…
Ano, zní podivně, že se z výpovědí jednoho člověka selektuje to, čemu se věřit bude a čemu se věřit nebude. Soud na to ale má právo, tak ho využil.
Ztratil Marian Kočner alespoň trochu ze své arogance?
Ano, ale obávám se, že včera ji zase nabyl zpět. Když ráno vcházel do soudní síně, byl zpocený a v obličeji úplně bílý. Se čtením rozsudku se mu ale barva do obličeje rychle vrátila.
Vražda se stala katalyzátorem politických změn na Slovensku. Robert Fico odešel z premiérského postu, na protikorupční rétorice vyhrál další volby Igor Matovič. Ten nyní říká, že strůjci vraždy se snaží uniknout spravedlnosti. Není té politiky v oné tragédii až moc?
Je a považuji trochu za nešťastné, že se politici vyjadřují k soudnímu případu, aniž by si předtím nastudovali odůvodnění rozsudku, které je k dispozici jen v nekvalitním audiozáznamu a v interpretaci médií.
Obecně mám pocit, že by si politici měli uvědomovat, že vyvolávat tlak na soudce a justici šleháním emocí není dobrý nápad.
Jak jste se vlastně s Jánem Kuciakem poznala? Jaká byla vaše spolupráce?
S Jánem jsme spolupracovali někdy od roku 2013. Naše poslední velká kauza, která bohužel vyšla až poté, co byl Jano zavražděn, se týkala propojení italské mafie 'ndrangheta s tehdejším předsedou vlády Robertem Ficem. Často lituji, že Jano nemohl vidět, co tato kauza na Slovensku odhalila a způsobila.
Změnilo se alespoň postavení novináře na Slovensku? Váží si jich veřejnost více a vnímá, co vše jim může hrozit?
Ano, změnilo. A k lepšímu. My jsme si před Jánovou vraždou nebyli jistí, jestli je o naši práci zájem - to, co píšeme, je často komplikované a málo čtivé. Teď už víme, že ano, že má cenu tuto práci dělat a dělat ji stejně pořádně jako Jano Kuciak.
