Stromy jsou "nejsilnější zbraní v boji s klimatickými změnami", říká britský ekolog Thomas Crowther. Poukazuje na jejich schopnost pojmout oxid uhličitý, který potřebují k fotosyntéze.
Podle Crowthera, který se podílí na kampani OSN za výsadbu nových stromů po celé planetě, jsou stromy účinnější než mnoho jiných metod na zmírňování dopadů klimatických změn, jako je využívání větrných turbín v energetice či omezení spotřeby masných výrobků.
Tvrdí, že kdyby bylo na světě vysázeno až 1,2 bilionu nových stromů, pojaly by více oxidu uhličitého, než kolik lidstvo ročně vyprodukuje. Stromy by tak odstranily i emise, které byly vypuštěny do ovzduší v minulých letech, cituje ho britský deník The Independent.
Restoring forests at scale (1.2 trillion new trees) would store enough CO2 to cancel a decade of emissions and out-performing every other method for tackling climate change according to an ambitious new study: https://t.co/3U0dHNPRcv @restoreforward @WRIClimate @ZEROCO2_ pic.twitter.com/FccGErvoZm
— Walter Vergara (@_WalterVergara) February 18, 2019
Této schopnosti chce nyní využít Austrálie, která se dlouhodobě potýká s negativními dopady klimatických změn. Letošní leden se zapsal do historie země jako nejteplejší měsíc za celou dobu měření. Teploty sahaly až k 46 stupňům Celsia, hasiči museli zasahovat u nejméně pěti desítek požárů, vymřela třetina populace kaloňů australských a obětí veder se staly i miliony ryb.
Země se proto rozhodla do roku 2050 vysadit až miliardu nových stromů. Plán oznámil minulou sobotu premiér Scott Morrison.
Do roku 2030 by se tak měly začít snižovat emise až o 18 milionů tun ročně, Austrálie jich přitom každý rok vyprodukuje 500 milionů. Zároveň vzniknou nová pracovní místa a uspokojí se poptávka po dřevě, doplňuje singapurský deník The Straits Times.
Our Government is committed to supporting all Australia’s traditional industries, including forestry. Today I’m in Northern Tasmania with @richardmcolbeck to announce new support for forestry jobs with details of 9 new regional forestry hubs across Australia under our $20m plan. pic.twitter.com/mzooyM1fsx
— Scott Morrison (@ScottMorrisonMP) February 16, 2019
V rámci Pařížské dohody, ve které se skoro dvě stovky zemí v roce 2015 zavázaly ke snížení emisí skleníkových plynů způsobujících globální oteplování, si Austrálie stanovila cíl snížit emise o 26 až 28 procent oproti stavu z roku 2005. Tohoto cíle by měla Austrálie, která je mezi deseti největšími producenty oxidu uhličitého, dosáhnout do jedenácti let.
Koncem ledna vyjádřila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) obavy, že Austrálie limity nesplní. Důvodem je až dvoutřetinový podíl energie z neobnovitelných zdrojů a zvyšující se podíl emisí z dopravy.
S podobným plánem na výsadbu stromů přišel v minulosti i Milán. Vedení italského města počítá s výsadbou tří milionů stromů do roku 2030. Ty by mohly absorbovat pět milionů tun oxidu uhličitého ročně a snížit průměrnou teplotu ve městě o dva stupně Celsia, informoval britský server The Independent.
Stejně tak i pražští piráti slibovali před volbami vysadit milion stromů, a to v následujících osmi letech. Kandidát za Českou pirátskou stranu Zdeněk Hřib se nakonec stal pražským primátorem.
Navíc existuje mezinárodní ekologická iniciativa Milion stromů (Million Tree Initiative). Do ní se zapojila města jako New York, Londýn nebo Šanghaj, která se zavázala snížit emise a zmírnit dopady klimatických změn vysázením velkého množství stromů v betonové zástavbě.
