Žanna Němcovová opustila Rusko v červnu 2015, když dostávala anonymní vzkazy, které jí vyhrožovaly smrtí. Z vraždy jejího otce uznal ruský soud v roce 2017 vinnými Čečence Zaura Dadajeva a čtveřici spolupachatelů. Stopa po objednavateli vraždy podle ní vede ke spolupracovníkům čečenského vládce Ramzana Kadyrova.
Ruska nyní už čtyři měsíce žije v Česku, chce se naučit češtinu a spolupracuje s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Jak říká, práce má teď opravdu mnoho.
"Nadace Borise Němcova, kterou jsem zakládala, se od října podílí na fungování Programu ruských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je zaregistrovaná v Německu, ale v Česku máme mnoho projektů," popisuje Němcovová pro Aktuálně.cz.
Nadaci pojmenovanou po svém otci založila v roce 2015. Organizace kromě jiného uděluje Cenu Borise Němcova za odvahu nebo vyhlašuje stipendium pro ukrajinské občany, kteří kvůli válce zemi opustili.
Němcovová v úterý vystoupila s úvodním projevem na třídenní konferenci Ruský imperialismus, kterou organizuje Ústav pro studium totalitních režimů. V projevu kromě jiného hovořila o tom, že chápe Ukrajince, když ve své zemi bourají pomníky ruského básníka Alexandra Puškina, protože představují podobu ruského imperialismu.
Ukrajincům se snaží pomáhat. "Čtrnácti ukrajinským studentům jsme dali stipendium v Česku. Nadace Borise Němcova pomáhá nejen uprchlíkům z Ruska, kteří utíkají do Evropy - novinářům, lidskoprávním aktivistům, právníkům, intelektuálům -, ale také Ukrajincům. Já sama na Ukrajině nemám pracovní kontakty, mnoho osobních ale ano," uvádí.
Jak se liší Ukrajinci a Rusové
Aktuálně.cz dělalo v roce 2011 rozhovor i se zavražděným kritikem Kremlu Borisem Němcovem. Tehdy v něm kromě jiného řekl, že ukrajinská společnost se velmi liší od ruské, ačkoliv Západ to tak nevnímá. Němcov jako příklad uvedl, že na Ukrajině, na rozdíl od Ruska, netrpí žádnou nostalgií po stalinismu a vládě tvrdé ruky.
"Ukázalo se, že měl stoprocentní pravdu. Ukrajinci jsou jiní. Jsou to lidé, kteří vždy bojovali o svoji nezávislost, zatímco Rusko byla imperiální velmoc," reaguje na otcova slova Němcovová. "Problémem Ruska je, že si zvyklo na snadné peníze z přírodních zdrojů. Na jakýsi život z renty. Hlavně v Moskvě a Petrohradu, kde je vysoká životní úroveň," dodává.
A jak vidí možnost návratu do Ruska? "Řekla bych, že jsem pesimistka s nadějí. Kdybych neměla žádnou naději, nemělo by smysl se ani v exilu o něco snažit. Nebyla jsem v Rusku osm a půl roku. Změnilo se, bohužel, k horšímu. Co bude za pět, deset let, nevím," popisuje bývalá novinářka.
S nadsázkou dodává, že na návrat do její rodné země neustále dostává otázky, až jí připadá, že se jí lidé chtějí zbavit. "Ptali se mě na to, když jsem žila v Německu, v Portugalsku a teď i v Česku," směje se. "Ale vážně, v nejbližších letech nevidím šanci na změnu k lepšímu v Rusku," říká.
Novinařina je minulostí
Jako novinářka už se Žanna Němcovová necítí. V Rusku působila v rozhlasové stanici Echo Moskvy, kterou loni kremelský režim nařídil uzavřít. "V Německu jsem pracovala pro rozhlasovou stanici Deutsche Welle, ale odešla jsem před třemi lety, abych se mohla věnovat nadaci. Novinařina je už pro mě minulost."
Ruská agrese proti Ukrajině podle ní ještě víc ukázala, proč je existence nadace důležitá.
"Nemáme a nehájíme žádné politické zájmy. Pomáháme lidem, kteří uprchli z Ruska a Ukrajiny. Když nás osloví studenti z Ukrajiny, že mají zájem o naše stipendium, snažíme se jim vyhovět. Mohu upřímně s čistým svědomím říci, že se snažím udělat pro Ukrajince vše, co mohu, když se na mě obrátí," vysvětluje Ruska.
Její otec Boris Němcov sehrál podstatnou roli v dějinách Ruska i Ukrajiny. Po oranžové revoluci na Ukrajině v roce 2004 jej tehdejší prezident Viktor Juščenko jmenoval svým ekonomickým poradcem. V roce 2014 Němcov tvrdě kritizoval snahu Ruska odtrhnout Krym a Donbas od Ukrajiny a prezidenta Vladimira Putina nazval "psychiatrickým pacientem". "Tato válka je ostudou naší země. (…) Putin musí být zastaven," říkal už tehdy.
