Brusel/Washington - Nové americké sankce proti Rusku míří do energetiky.
Podle hesla "když se kácí les, létají třísky" ale mohou zasáhnout i jiné země než Rusko.
Pokud zákon, který přijala v noci na středu americká Sněmovna reprezentantů, schválí i Senát a podepíše prezident Donald Trump, čekají evropské těžařské firmy problémy.
Zákon umožňuje USA mimo jiné uvalit sankce i na jakoukoliv společnost, která se podílí na výstavbě a provozu ropovodů, plynovodů nebo dalších energetických projektů v Rusku.
Dotknout se tak mohou například plynovodu Nord Stream 2, který povede z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
Dále plynovodu Blue Stream mezi Ruskem a Tureckem, plánovaného terminálu na zkapalněný zemní plyn LNG Baltic ve Finském zálivu nebo ropovodu CNC, který povede ropu z kazašského naleziště Tengiz na ruské pobřeží Černého moře.
Poškozené by tak byly firmy jako italská Eni, britsko-nizozemská Shell, britská BP anebo německé společnosti E.ON a Wintershall.
Tři možnosti Evropy
Evropská unie se proto proti zpřísnění sankcí ohradila. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl, že Brusel bude proti zákonu v tomto znění protestovat.
"Americký zákon může mít dopad na naše zájmy a naši energetickou bezpečnost. Pokud naše zájmy nebudou zohledněny, zareaguje Evropská komise během několika dní," pohrozil ve středu Juncker.
Podle listu Financial Times má Evropská komise tři možnosti.
První je vyzvat Trumpa, aby evropské firmy ze sankcí vynechal. Druhou je přijmout odvetné ekonomické sankce proti Spojeným státům.
A třetí je schválit v rámci Evropské unie legislativu, která by firmy členských zemí EU bránila před dopady amerických sankcí.
Paradoxní situace
Jedním z těch, kdo rázně odmítá nové zpřísnění amerických sankcí, je Německo. Samo má totiž zájem na dokončení plynovodu Nord Stream 2.
"Nemůžeme přijmout praxi diktování průmyslové politiky pod rouškou sankcí," uvedl mluvčí spolkového ministerstva zahraničí Martin Schäfer.
Vzniká tak paradoxní situace.
Německo je v Evropské unii jasným zastáncem sankcí vůči Rusku kvůli anexi Krymu a válce na východoukrajinském Donbasu. Zároveň ale kritizuje Spojené státy, které se chystají sankce přitvrdit.
Současný prezident Evropské rady Donald Tusk zase dlouhodobě tvrdě vystupuje proti plynovodu Nord Stream a nad jeho rozšířením požaduje větší kontrolu ze strany EU. Plynovod přitom kritizoval už coby polský premiér.
Podle Varšavy projekt nesnižuje energetickou závislost evropských zemí na Rusku. Navíc staví státy východní a střední Evropy do nevýhodné pozice, protože už nejsou tranzitními zeměmi pro dovoz ruského plynu a ropy dál na západ.
V tom se shoduje se stanoviskem české vlády.
Dost bylo zdrženlivosti
Donald Trump zatím neřekl, zda zákon o zpřísněných sankcích proti ruské energetice podepíše, nebo bude vetovat.
Moskva hrozí, že pokud americký prezident zvolí první možnost, Rusko odpoví tvrdě. "Začínáme být unaveni projevováním zdrženlivosti," řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Dmitrij Peskov, mluvčí prezidenta Vladimira Putina, pak označil návrh nových sankcí za "ránu" pro mezinárodní právo i obchod.
