Afghánská armáda, vycvičená Spojenými státy a jejich spojenci, se zhroutila. Prezident Ašraf Ghaní uprchl ze země a požádal o azyl ve Spojených arabských emirátech. Kábulské letiště zaplavili lidé, kteří se s příchodem tálibánců báli o svůj život.
Ruská agrese vůči Ukrajině později úplně vytlačila Afghánistán z médií. Co se tam mezitím dělo a jak to v zemi vypadá o rok později?
Timeline of key events in Afghanistan since the Taliban takeover on August 15, 2021. #AFPgraphics @AFP pic.twitter.com/L4jai5RmoD
— AFP News Agency (@AFP) August 12, 2022
Jedním z pozitiv - možná jediným, které dotázaní Afghánci zmiňují - je konec války. Nikde se nestřílí, nikdo neutíká kvůli bojům. Poprvé po více než čtyřiceti letech v Afghánistánu není válka, byť teroristická organizace Islámský stát na některých místech stále provádí teroristické útoky.
Chudá země se však propadla do ještě větší chudoby. Západní státy většinou přestaly s Afghánistánem obchodovat a pomáhat mu, neziskové organizace se zčásti stáhly. Afghánistán má zmražené veškeré rezervy centrální banky v zahraničí. Ceny pohonných hmot a potravin jsou nyní o padesát procent vyšší než před rokem.
A přidalo se i počasí: sucho a nedostatek deště zničily úrodu pěstitelům melounů a dalšího ovoce a zeleniny.
Návrat do stavu před dvaceti lety
Sliby Tálibánu o tom, že nebude tak utlačovatelský vůči ženám jako v devadesátých letech, zatím vypadají spíše nenaplněně. Dívky například nemohou navštěvovat střední a vysoké školy a mnoho dospělých žen ztratilo práci. Ženy také nemohou cestovat bez doprovodu mužského příbuzného.
V uplynulých dvaceti letech, po pádu Tálibánu v roce 2001, přitom vyrostla v afghánských městech generace žen, které studovat mohly. Staly se lékařkami, novinářkami, právničkami či obchodnicemi. Teď s návratem tálibánců pracovat nemohou, s výjimkou gynekoložek a některých dalších lékařských oborů.
V ulicích znovu působí takzvaná náboženská policie, která dohlíží na nařízené zahalení žen a napadá muže, když nemají dostatečně dlouhý plnovous.
Deník Financial Times v nedávné reportáži psal s odvoláním na své zdroje o tom, že ve vedení Tálibánu se vede o ženské otázce diskuse a že část hnutí je pro to, aby dívky chodily do škol a ženy do zaměstnání. Odpůrcem je ale údajně sám vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda.
Výdělečné opium
Tálibán před rokem také sliboval, že skončí s pěstováním opia a Afghánistán už nebude celosvětovou zásobárnou drog. Na závěry v tomto směru je ještě brzy, přesná data nejsou.
Oficiální zákaz vyhlásilo hnutí až letos v dubnu a není zatím jasné, nakolik se dodržuje a jak moc ho nová vláda vymáhá. "Ti, kdo zákaz poruší, budou zatčeni a souzeni podle zákonů šaría u příslušných soudů," řekl v hlavním městě provincie Hílmand Laškargáhu tálibánský náměstek ministra vnitra pro boj proti drogám Abdul Hak Achund. V roce 2021 Afghánistán vyprodukoval opium odhadem za zhruba 2,5 miliardy dolarů (přibližně 60 miliard korun), což tvořilo asi 14 procent hrubého domácího produktu (HDP) země.
A další závazek dostal nedávno trhliny. Tálibán tvrdil, že nebude poskytovat útočiště islamistickým teroristům a členům sítě al-Káida. Jenže nedávno Američané zaútočili raketami na dům v Kábulu, ve kterém žil vůdce al-Káidy Ajmán Zavahrí. Americký prezident Joe Biden poté oznámil, že Zavahrí byl zabit, a jeho ministr zahraničí Antony Blinken obvinil Tálibán z porušení dohody, kterou hnutí uzavřelo se Spojenými státy v Kataru.
Mezinárodně je Tálibán nadále izolován. Diplomaticky jeho vládu nikdo neuznává, ačkoliv některé země s ním kontakty udržují. Například Rusko, Čína, Pákistán nebo Turkmenistán. Zástupce Tálibánu přijal pozvání na červnové Mezinárodní ekonomické fórum v Petrohradě (PMEF). Fotograf jej však přistihl a zachytil, jak spí během projevu ruského prezidenta Vladimira Putina.
