Hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) poukazovalo na to, že k nepřiměřeným zákrokům ze strany policie vůči etnickým menšinám dochází často. Požadovalo proto změnu systému.
Ačkoliv se za posledních 12 měsíců Spojenými státy prohnala pandemie koronaviru a došlo k výměně prezidenta v Bílém domě, ke změnám, po kterých demonstranti volali, je stále daleko. Zatím nejvýraznějším momentem bylo v dubnu odsouzení policisty, který George Floyda zabil.
"Nikdy se v americké historii nestalo, že by policista byl obviněn ve všech třech úrovních vraždy. To bylo pozitivní. Ale nejde to srovnat s nějakou reálnou změnou, protože se ty případy dějí dál," vysvětluje pro deník Aktuálně.cz odborník na Spojené státy z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček.
Odsouzení policisty Dereka Chauvina, který Floydovi skoro deset minut klečel na krku, má podle Boháčka ke spravedlnosti daleko. Jen pár minut před oznámením verdiktu policisté ve městě Columbus ve státě Ohio zastřelili patnáctiletou černošku poté, co obdrželi hlášení o násilném incidentu.
Podle serveru Mapping Police Violence, který mapuje policejní násilí, loni policisté ve Spojených státech zabili 1127 lidí. Afroameričané měli v průměru 3x větší šanci být zabiti policisty než běloši. A to i přes to, že pravděpodobnost, že jsou ozbrojeni, je 1,3x menší než u bělošské populace.
Připravuje se policejní reforma
Část aktivistů požaduje ráznou policejní reformu. Podle nich bezpečnostní složky systematicky útočí na lidi černé pleti a mají k dispozici až příliš mocné zbraně. Navrhují, aby měli policisté menší rozpočet a aby ušetřené státní peníze šly do sociálních služeb.
Současný americký prezident Joe Biden slíbil reformu schválit do roka od Floydovy smrti, což se mu nepovedlo. Je otázkou, jestli návrh vůbec najde dostatečnou podporu zákonodárců, zvláště těch republikánských.
Podle reformy by policisté nemohli držet podezřelé za krk a ani do domu podezřelých vtrhnout bez zaklepání. Také by vznikl jednotný registr policejních přestupků a bylo by jednodušší strážce zákona zažalovat.
Myšlenka policejní reformy není nic nového. Už prezident Barack Obama se snažil, aby policejní sbory zavedly mírnější postupy při zatýkání. Dokonce i jeho nástupce Donald Trump se snažil vytvořit jednotný registr přestupků, aby se dala práce policistů lépe kontrolovat.
Analytik Petr Boháček si ovšem nemyslí, že by policejní reforma situaci mohla výrazně změnit. Navíc připomíná, že samotní policisté jsou neustále pod velkým tlakem. Mají mnohahodinové služby, nízké mzdy a nedostatečný trénink.
"Změna musí přijít zevnitř společnosti, nemůže být nařízena shora," tvrdí. "Jsou to problémy systémové, jako je socioekonomická nerovnost, diskriminace nebo systémový rasismus. O těch se teprve teď začíná dostatečně dobře mluvit, aby se v dlouhodobém hledisku mohly měnit," říká Boháček.
Demografický vývoj přinese změny
Podle dat agentury YouGov z letošní května si jen jeden z deseti Američanů myslí, že se vztahy mezi policií a etnickými menšinami za poslední rok zlepšily. Skoro 40 procent lidí má naopak pocit, že se zhoršily. Okolo 65 procent lidí pak tvrdí, že vztahy mezi jednotlivými etnickými komunitami v USA jsou "špatné".
Hlavní změnou je podle Boháčka to, že se o těchto problémech začalo mluvit a Amerika byla konfrontována se svojí historií. "Je to dlouhodobější změna, která bude vyžadovat participaci celé společnosti, ale zejména té bílé většiny. Ta musí cítit potřebu a nutnost s tím něco dělat," říká analytik AMO.
Ve Spojených státech se dlouhodobě zvyšuje poměr nebílého obyvatelstva, zejména Latinoameričanů nebo lidí s asijskými kořeny. "Jakmile se tato demografická změna začne přelévat do politiky, do byznysu, do elitních částí společnosti, které určují její směr, tak se situace bude moci měnit," předpokládá Boháček.
Amerika se tak bude muset v následujících letech vyrovnat se svou minulostí. "Bude muset proběhnout debata o tom, že Amerika zbohatla na otroctví, že krvavě ukradla veškerou svoji zem indiánským kmenům. A to jsou hrozně těžké pravdy, které v Americe lidé nemohou ještě říkat a přiznávat si je. Ale jako u jiných společenských otázek věřím v progresi společnosti a v to, že tato debata bude stále otevřenější a častější," dodává Boháček.
