Na nová čísla upozorňuje studie vědců z britské Univerzity v Yorku, kterou autoři představili v pondělí na konferenci v Helsinkách. Právě ve vodě si bakterie umí snadněji vyvinout odolnost vůči antibiotikům, a proto je výzkum tak alarmující. Čím více léčiv se v řekách objeví, tím více hrozí, že bakterie začnou být rezistentní.
Vědci prozkoumali celkem 711 lokalit v 72 zemích světa. Ve dvou třetinách případů objevili antibiotika a na 111 místech pak množství léků přesáhlo bezpečnou úroveň.
"Je to docela děsivé a skličující," komentoval pro britský deník The Guardian závěry výzkumu ekolog z Univerzity v Yorku Alistair Boxall, který se na studii podílel. Vyřešit tento problém je podle něj obrovská výzva.
Podle studie je ze všech řek v Evropě nejvíce zanesený medikamenty Dunaj, který protéká celkem deseti evropskými státy. Vědci nasbírali vzorky v sousedním Rakousku. Ve vodě našli sedm druhů antibiotik, a to ve čtyřikrát vyšším množství, než je bezpečná úroveň. Objevili například klarithromycin, který se používá při léčbě zánětu průdušek nebo zápalu plic.
Bezpečnou úroveň překročila i Temže na britských ostrovech. Analýza ukázala, že v ní plave směsice pěti typů antibiotik. Ve velkém jde například o ciprofloxacin, který léčí infekce kůže nebo zánět močových cest.
Ve všech řekách zahrnutých do výzkumu se pak nejvíce vyskytuje trimethoprim, který experti našli na 307 místech. I tento lék pomáhá při močových infekcích.
Nejhůře si vede Bangladéš
Studie zkoumala nejen vodní plochy v Evropě, ale také v Severní a Jižní Americe, v Asii a Africe. Právě poslední zmiňovaný světadíl vyšel z analýzy nejhůře. Pro vědce to ale nebylo příliš překvapivé zjištění vzhledem k tomu, že africké rozvojové země, jako třeba Keňa, dlouhodobě zápasí s nedokonalým systémem likvidace odpadních vod.
Co se týče samotných zemí, tak ve znečištění vod antibiotiky drží prvenství Bangladéš na jihu Asie.
Odborníci měřili koncentraci léčiv i ve francouzské Seině, italské Tibeře, největší řece Thajska Menam-Čao-Praja nebo v Tigridu v Asii. Přestože některé toky nevyšly ze studie tak špatně jako jiné, podle expertů je i nepatrný výskyt antibiotik nebezpečný.
"I nízká koncentrace zaznamenaná v Evropě může ovlivnit rezistenci a zvýšit pravděpodobnost, že se odolné geny přenesou na lidské patogeny," uvedl v britském listu The Guardian mikrobiální ekolog William Gaze z Exeterské univerzity.
Hrozí smrt milionů lidí
Před nárůstem množství rezistentních bakterií, se kterými si běžná antibiotika nedokážou poradit, varovala minulý měsíc i OSN. Podle této organizace hrozí, že by na nemoci, na něž přestanou antibiotika zabírat, mohlo do roku 2050 umřít až deset milionů lidí.
Antibiotika se do řek dostávají různými způsoby, zejména skrze odpadní systémy, zdrojem jsou ale i lidé a hospodářská zvířata.
Podle Johna Wilkinsona, který se na Univerzitě v Yorku zabývá životním prostředím a geografií, až doteď nevznikla žádná studie tak rozsáhlého významu. "Dosud se většina podobných studií soustřeďovala na Evropu, Severní Ameriku a Čínu. A většinou se zaměřovala jen na pár druhů antibiotik," píše na internetových stránkách univerzity Wilkinson.
Stejný tým, který stojí za nynější prací, chce v budoucnu zkoumat také dopady antibiotik v řekách na ryby, bezobratlé nebo vodní řasy. Vědci se obávají, že výsledky budou podobně závažné jako teď.
