Atény - Řecko s velkou pravděpodobností čekají opakované volby a další měsíce nejistot, na jejichž konci může být výstup z eurozóny a návrat k drachmě.
Prezident Karolos Papulias pověřil v úterý sestavením vlády vůdce Koalice radikální levice (SYRIZA) Alexise Tsiprase, který tento mandát převzal po vítězi voleb, předsedovi konzervativní Nové demokracie (ND) Antonisi Samarasovi.
Tsipras má ale stejně úzký manévrovací prostor jako šéf ND, který úsilí vytvořit vládní kabinet vzdal během jediného dne. Nový parlament v Aténách je zablokován jak na pravici, tak na levici.
Nová demokracie, jež ve třistačlenném zákonodárném sboru získala 108 mandátů, nepůjde do koalice ani se 33 poslanci nacionalistických Nezávislých Řeků, ani s neofašistickým Zlatým úsvitem, který má 21 křesel.
Levice potřebnou většinu nezíská, i kdyby ji podpořili komunisté se svými 26 poslanci. Koalice demokratické levice, socialistický PASOK a Demokratická levice právníka Fotise Kouvelise dají totiž dohromady jen 112 mandátů.
Komunisté v úterý Tsiprasovu výzvu k vytvoření levicové vlády ostatně odmítli, byť šéf Koalice radikální levice prohlásil, že pokud vládní kabinet sestaví, vyhlásí "moratorium na splácení řeckého dluhu". KKE požaduje nejenom kompletní upsání dluhu, ale ke všemu i výstup země z eurozóny.
Podobně jako u komunistů Tsipras neuspěl ani u Samarase.
"Žádá od nás, abychom podepsali bianco šek záhuby Řecka, a to nikdy neudělám," prohlásil vůdce Nové demokracie citovaný agenturou Reuters v odpověď na otázku, zda by šel do koalice s radikální levicí.
V pátek tak s velkou pravděpodobností dostane jako třetí v pořadí šanci sestavit vládu předseda PASOK Evangelos Venizelos.
Pád Řecka neznamená pád eurozóny
Nové parlamentní volby s velkou pravděpodobností nevyvolají velké posuny voličské přízně, a řecká politická scéna je tak ve slepé uličce.
Jistým východiskem by byla úřednická vláda podporovaná Novou demokracií, PASOK a Demokratickou levicí, které by dohromady daly 168 poslaneckých mandátů.
"Kabinet technokratů podporovaný konzervativci, socialisty a Demokratickou levicí si přeje většina akademické obce," řekl Aktuálně.cz profesor Ioannis Katsoulakos z aténské Univerzity pro ekonomiku a obchod.
Taková vláda by se zřejmě pokusila sjednat s EU posunutí termínu, ke kterému má Řecko nalézt dalších 11,7 miliardy eur úspor, jak to předpokládá memorandum podepsané předchozím kabinetem premiéra Lukase Papadimose.
Reakce z Bruselu na podobné návrhy jsou ovšem krajně negativní.
"Dohody s Unií musí být respektovány a nedokážeme si představit, že bychom je mohli či měli sjednávat znovu," řekl předseda Evropského parlamentu, německý sociální demokrat Martin Schulz.
Řecká ekonomika má letos zaznamenat pětiprocentní pokles a bez dalších peněz z EU a Mezinárodního měnového fondu nebude vláda, ať ji bude sestavovat kdokoli, schopna platit chod státu. Růst má hospodářství země začít až v roce 2014.
Řada ekonomů se vzhledem k dalšímu chaosu, který teď v Řecku hrozí, připravuje na to, že se země skutečně vrátí k drachmě, jak se o tom spekuluje již řadu měsíců. Eurozónu to ale podle jejich názoru neohrozí.
"Pokud se řecké potíže nepřenesou do Španělska a Itálie, je velmi nepravděpodobné, že by otřásly blokem zemí používajících euro jako celkem," tvrdí šéf divize strategického plánování investiční banky ING Valentijn van Nieuwenhuijzen.
Stejného názoru je i vedení ratingové agentury Fitch, která zemi nedávno o něco vylepšila hodnocení investiční důvěryhodnosti. Podle Citibank se teď ovšem pravděpodobnost, že Řecko eurozónu "v horizontu 12 až 18 měsíců" opustí, zvýšila z padesáti na pětasedmdesát procent.
Banka v takovém případě počítá s tím, že by euro přibližně do roka po řeckém návratu k drachmě posílilo vůči dolaru o téměř desetinu.
Řecké možnosti
Příští vláda v Aténách má jen velmi málo možností, jak v letošním roce navýšit příjmy do státního rozpočtu, a tím přispět ke snížení deficitu naplánovanému na sedm procent hrubého domácího rozpočtu.
Do roku 2015 si z prodeje podniků se státní účastí slibuje padesát miliard eur, letos má ale jejich privatizace vynést pouhých pět miliard.
Široce založená akce ministerstva financí, které zveřejnilo seznam těch, kdo státu dluží peníze na daních, zatím větší efekt nepřinesla. Daňové úniky přitom podle konzervativních odhadů činí třicet miliard eur, což je polovina příjmové stránky rozpočtu.
S velkými příjmy z nově zvýšených spotřebních daní vláda také příliš počítat nemůže. Řekové, kterým platy poklesly o téměř jednu třetinu, šetří, kde mohou, a své rodinné výdaje srazili na minimum.
Jedinou možností, jak v rozpočtu ušetřit, jsou proto další krácení mezd a penzí a snižování počtu zaměstnanců státní sféry. Proti tomu ale ostře vystupují odbory, které mají silnou podporu veřejnosti, jež není ochotna k dalším finančním obětem.
Řecko se tak točí v bludném kruhu a pověstné světlo na konci tunelu se neobjevuje. Řecké zadlužení sice letos v březnu v rámci dohody s věřiteli kleslo o 107 miliard na přibližně 250 miliard eur, díky rozpočtovému deficitu ale na konci roku vzroste o dalších nejméně deset miliard.
