Atény (od našeho zvláštního zpravodaje) - Minimálně od loňského podzimu zná odbory ADEDY celý svět. Sdružuje zaměstnance řecké státní sféry a když zavelí, vyjdou do ulic statisíce lidí.
V říjnu dokázaly paralyzovat celé Řecko. Zavřené zůstaly vládní úřady, nefungovaly veřejné služby, zastavila se doprava. ADEDY tehdy zorganizovaly nejrozsáhlejší protest veřejnosti za poslední roky.
Těsně před nedělními volbami, které rozhodnou nejen o osudu Řecka, ale i Evropské unie, mluvilo Aktuálně.cz v Aténách s jejich předsedou Costasem Tsikrikasem. O řecké přezaměstnanosti ve veřejném sektoru, okovech zvaných dluhy i o tom, že Řekové rozhodně nejsou línější než lidé ve zbytku Evropy.
A.cz: Mnozí ekonomové tvrdí, že Řecko vůbec nemělo vstupovat do eurozóny, protože na to nebylo připraveno. A že pravou příčinu současné krize lze spatřovat právě tam. Souhlasíte?
Nevím, jestli jsme v roce 2001 byli na eurozónu připraveni hůře než kupříkladu Italové nebo Portugalci. Je ale pravdou, že naši politici tehdy úspěšně zatajili skutečnost, že Řecko má vysoké dluhy.
Nechápu jen, že se na to v Bruselu nepřišlo, půjčovali jsme si po dlouhá léta prakticky všude, vysoké výdaje jsme měli zejména na obranu. Odmítám ale, že si za krizi můžeme sami. Dnes se úplně zapomíná na to, že přišla z Ameriky.
A.cz: Řecko jí ale díky vysokému zadlužení dokázalo čelit hůř než jiné země...
To ano, podívejte se ale na průběh křivky státního dluhu. Prudce začala stoupat až v roce 2008, kvůli spekulacím na trhu s řeckými dluhopisy. Tehdy také začala v Evropě recese importovaná z USA. Na obchodech s obligacemi se navíc podílely především americké hedgefondy.
Padají mzdy, ale ne ceny
A.cz: Mezinárodní měnový fond Řecku vytýká, že po roce 2001 dopustilo příliš rychlý nárůst platů. Do roku 2009 stouply přibližně o polovinu. Nebyla tohle skutečná příčina krize?
Evropská politika znamená mimo jiné postupné vyrovnávání rozdílů mezi nejchudšími a nejbohatšími zeměmi. A v roce 2009 činil v Řecku průměrný plat ve veřejném sektoru 1200 eur.
V Německu jsou tyto platy více než dvojnásobné. Takže se nedá říct, že by se mzdy u nás zvedly příliš rychle. Po posledních vládních škrtech šly naopak o třetinu dolů. Ne však ceny. Dvoupokojový byt o osmdesáti metrech čtverečních stojí v Aténách pět set eur. Za jídlo vydá čtyřčlenná rodina ještě o něco více.
A.cz: Jaká je u vás minimální mzda?
Pět set třicet eur.
A.cz: A průměrný důchod?
Před vládními škrty to bylo tisíc eur. Připouštím, že v poměru k průměrnému platu byly penze slušné. Na druhé straně představuje nástupní plat absolventa vysoké školy pouhých 600 eur.
Jsme si rovni
A.cz: Další výtka evropské trojky, tedy EU, MMF a Evropské centrální banky, je přezaměstnanost ve veřejném sektoru...
To je naprostý mýtus. Řecko má v Evropě podle všeho procentuelně vůbec nejvíc samostatně výdělečných osob, je to téměř polovina práceschopného obyvatelstva.
A.cz: Kolik členů mají vaše odbory ADEDY?
Čtyři sta tisíc, dalších dvě stě tisíc osob stojí mimo naši centrálu. Zaměstnanci v energetice, železničáři a přístavní dělníci mají své vlastní odbory. Dohromady je ve státních podnicích zaměstnán možná milion lidí.
A.cz: A kolik je v Řecku osob v produktivním věku?
Pět a půl milionu.
A.cz: Kdy chodíte do důchodu?
Ještě v roce 2009 jsme mohli odejít do důchodu v jedenašedesáti letech. Po nových vládních opatřeních se tato hranice posunula na pětašedesát let.
A.cz: Státní zaměstnanci ale mohou v Řecku odejít do předčasného důchodu v pětapadesáti…
To se týká jen příslušníků ozbrojených sil, policistů či členů Pobřežní hlídky. I nadále platí, že do plného důchodu může jít člověk až poté, co odpracuje nejméně pětatřicet let.
A.cz: Řekům se rovněž vytýká, že málo pracují. Internetové diskuze těmito argumenty doslova přetékají…
Statistiky jasně ukazují, že v Řecku se díky přesčasům odpracuje za rok v průměru o čtvrtinu hodin více, než činí celoevropský průměr.
A.cz: Dodržuje se siesta?
Někdo ji možná dodržuje, oficiálně ale neexistuje.
A.cz: Řada Řeků si stěžuje na příliš vysoký počet imigrantů, kteří se každým rokem dostávají do země. Představuje to velký problém? Neonacisté z Chryssi Agyi poukazují na to, že přistěhovalci berou Řekům práci…
Máme velmi dlouhou mořskou hranici, fakt je ale ten, že se k nám uprchlíci dostávají hlavně přes hranice s Tureckem. O tom, že by brali lidem práci, nic nevím. Stoupla díky nim ale kriminalita, zejména ta drogová.
Neříkáme, koho volit
A.cz: Chryssi Aygi na tom postavila svou předvolební strategii. S jakou jste šli do voleb vy? Doporučili jste svým členům, jak mají volit?
Jsme pro sociální tržní hospodářství, takové, jaké existuje v Německu či ve Skandinávii. Všichni lidé jsou si rovni a mělo by se to odrážet i v jejich životním standardu. U těch, kteří jsou ochotni tvrdě pracovat. A to většina naší populace rozhodně je.
Narážky na líné Řeky rozhodně odmítáme. Do voleb jsme ovšem nikomu žádné doporučení nedávali. Chceme být autonomní, i když připouštím, že většina našich členů v minulosti volila socialisty.
Nová vláda by ale měla zastavit nástup neoliberální politiky. Věříme také, že se po volbách najde novodobý Héraklés, který Řecko osvobodí z okovů dluhů a pomůže mu ven z krize. Měla by to být nezávislá osobnost.
Příběh řecké rodiny, kterou rozdělila krize:
