Brusel - Řecko sice učinilo na cestě snižování státních výdajů rozhodující pokrok, od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ale další tranši ze schválených úvěrů ve výši 174 miliard eur zatím nedostane.
Na svém úterním jednání v Bruselu se totiž ministři financí eurozóny nedokázali shodnout na tom, jak snížit řecký dluh ze současných přibližně 170 procent HDP na 120 procent. Této hladiny by země měla dosáhnout v roce 2020.
Zatímco MMF navrhuje, aby státy, které Řecku v minulosti půjčily peníze, část dluhu odepsaly, Evropská unie je spíše pro dvouleté posunutí termínu, k němuž mají Atény své zadlužení snížit. To ale naopak odmítá šéfka MMF Christine Lagardeová.
"Diskutovali jsme o celé záležitosti intenzivně, jelikož se ale jedná o komplikovanou otázku, žádné konečné řešení jsme nenalezli," citovala agentura Reuters spolkového ministra financí Wolfganga Schäubleho.
Finanční trhy zareagovaly na výsledek jednání při ranním obchodování propadem o několik desetin procenta, euro ztratilo vůči dolaru půl procenta. V Řecku vyvolal výsledek summitu velkou nevoli.
"Na rozhodnutí našich partnerů závisí osud celé eurozóny," citoval deník Ekathimerini premiéra Antonise Samarase. "Žádné další průtahy si nemůžeme dovolit."
Rozhovory mají pokračovat v pondělí, protože Řecko potřebuje peníze od EU velmi naléhavě, a to již v prosinci. Atény by měly dostat na zvláštní konto, které bude moci kontrolovat Brusel, celkem 44 miliard eur.
Řecká vláda protlačila v říjnu parlamentem další úsporný balíček, na jehož základě se ve státním rozpočtu v příštím roce ušetří devět a půl miliardy eur, zejména díky krácení důchodů a mezd ve státním sektoru.
Proti odpuštění části řeckého dluhu je zejména Německo, hlavní věřitel Atén. Příští rok se totiž ve Spolkové republice konají volby do Bundestagu a vládní strany se obávají odlivu voličských hlasů. Někteří poslanci za Křesťansko-demokratickou unii (CDU) se ovšem domnívají, že peníze jsou pro německé daňové poplatníky tak jako tak ztraceny.
"Nejenom schváleno, ale také vyplaceno bylo již 93,7 miliardy eur," řekl deníku Spiegel on-line Klaus-Peter Willsch, který se již delší čas zasazuje za to, aby Řecko vyhlásilo bankrot a vystoupilo z eurozóny. "Větší část těchto peněz budeme muset stejně odepsat."
Řecko by mohlo odkoupit část dluhopisů miliard eur
Řecko se dál utápí v krizi, úsporná opatření srazila spotřebu domácností i firem a daňové příjmy klesají. Hrubý domácí produkt země se za posledních pět let snížil přibližně o pětinu a vláda v Aténách je odkázána na zahraniční pomoc.
Vládní škrty nicméně přinesly alespoň ten pozitivní výsledek, že primární deficit se v září poprvé po několika letech přehoupl do červených čísel, když ministerstvo financí hospodařilo s přebytkem ve výši 775 milionů eur. Za celý příští rok by to mělo být dokonce 2,2 miliardy z rozpočtu ve výši 85 miliard.
Řecko musí splácet vysoké dluhy a právě tato položka posouvá rozpočet každý rok do minusu. Letošní deficit by tak měl činit téměř sedm procent HDP.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble proto spíše než o odpuštění části řeckého dluhu uvažuje o snížení úroků, které se pohybují 150 základních bodů nad běžnou mezibankovní úrokovou mírou. A to prakticky až na úroveň nulového tarifu.
Diskutována je v kruzích EU ještě varianta umožnit Řecku odkoupení části dluhopisů, a to s pomocí peněz z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který vstoupil v platnost v říjnu a ve kterém se může již záhy nacházet okolo čtvrt bilionu eur. Vzhledem k tomu, že cena řeckých dluhopisů mezitím klesla na přibližně čtvrtinu původní hodnoty, mohly by Atény znovunabytím obligací ušetřit okolo čtyřiceti miliard eur.
