Rakovski (Bulharsko) - Řek Iosif Komninakidis sedí za stolem a nervózně pokuřuje. Žije v ospalém bulharském městečku Rakovski. Přemýšlí nad klesajícím odbytem trendových džínsů, které prodává.
"Prodej v Řecku klesl o 30 až 35 procent. Po květnových volbách lidi přestali nakupovat úplně. Přešlapují a čekají, co bude," říká energický 57letý manažer firmy Staff Jeans & Co. Čekají, jestli se po opakovaném hlasování - které nakonec skončilo tak, jak si přála EU - něco změní, nebo ne.
Komninakidisův byznys ale nečeká. Žije 180 kilometrů od hranic a má nějakých 800 zaměstnanců. Nejistota doma mu vadí. Proto plánuje přemístit do Bulharska ještě víc svých obchodních operací. Je tu levnější doprava a lepší přístup k trhům v Německu a Itálii.
Řekové, vítejte
Zájem řeckých firem o přesun do ciziny považují země Balkánu na jednu stranu za obrovskou příležitost. V postkomunistických zemích se už v 90. letech usídlily například řecká pobočka Coca-Coly nebo potravinářská společnost Chipita.
Od začátku eurokrize je začaly následovat i stovky menších firem. Bojí se politického vývoje stejně jako Brusel.
Vytouženou stabilitu řeckým byznysmenům dvacet let po pádu Sovětského svazu paradoxně nabízí právě Balkán.
"Mají zde pevnou daňovou sazbu 10 procent. Víte přesně, kolik musíte vydělat a pak platit, to teď v Řecku nefunguje," říká Komninakidis, který se do města Rakovski přestěhoval v roce 1999.
Balkán a Středomoří
Další atraktivní destinací byl ještě nedávno Kypr. Je členem EU, má s Řeckem silné kulturní vztahy, stejné daně jako Bulharsko a rozjet podnikání je tam velmi levné a jednoduché. Podle kyperských médií se na ostrov v posledních dvou letech přestěhovalo 1500 řeckých firem.
Teď ale i Kypr naznačuje, že Unii bude muset kvůli Řecku požádat o finanční pomoc.
Loňský rok vzrost zájem o založení firem v Rumunsku o 12 procent, v Bulharsku o čtvrtinu a v Albánii o třetinu.
"IT, výroba plastů, sklo a potraviny, dřevovýroba - v těchto oborech se zájem za poslední dva roky zdvojnásobil," popisuje vývoj Dimitrios Tourikis z konzultantské společnosti Callamus, jež pomáhá byznysmenům v Aténách i Sofii.
Strach z Řecka
Aktivní jsou na Balkáně i řecké banky. Kontrolují čtvrtinu bulharského finančního systému. Pobočky mají v Rumunsku, Makedonii, Albánii a Srbsku.
Od roku 1996 tu investovaly přes tři miliardy eur, pomohly vytvořit 80 000 pracovních míst a připravily půdu pro menší firmy. Vedle obchodních příležitostí tak panují zároveň obavy, že se jihovýchodní Evropa stane obětí řecké krize. Obzvlášť v případě, jestli Atény vystoupí z eurozóny.
"Stát se může všechno. Na případném řeckém odchodu z eurozóny by mohlo Bulharsko vydělat. Řecké firmy sem budou přicházet a tvořit pracovní místa," soudí Jassen Ivanov, manažer DSK Asset Management ze Sofie.
Ani konzultantské firmy si nechtějí nechat bulharský zisk ujít. Flexi Hellas sem přišel teprve před pěti měsíci a už má skoro třicet klientů. Jeden hledá ideální stáčírnu pro řecký olivový olej, jiný chce snížit náklady pro dopravu do západní Evropy.
"Někteří z podnikatelů v Řecku nedokážou pokrýt ani provozní náklady a stát jim přitom dýchá na záda. Nejistota je nutí, aby se porozhlíželi po jiných příležitostech. Radši si vyberou Kypr nebo Bulharsko," dodává Hellas v sídle své firmy Stefi Della.
Podnikání v jihovýchodní Evropě není i přes nízké daně perfektní. Byrokracie může být úmorná, infrastruktura je nedostatečná a korupce je třeba v Bulharsku ještě horší než v Řecku. V Albánii se uplácí dokonce nejvíc z celé Evropy. A stále se to vyplatí.
Korporátní daň se v Řecku pohybuje mezi 20 a 25 procenty, minimální mzda je 586 euro. Bulhaři a Rumuni si v průměru vydělají eur 350.
