Londýn, Madrid - Evropská dluhová krize se nadále prohlubuje a posouvá pomalu na okraj propasti Španělsko, čtvrtou největší ekonomiku eurozóny.

Úrok, za který si španělská vláda půjčuje, se ve čtvrtek dopoledne dostal vůbec poprvé na rekordní úroveň sedmi procent. Analytici varují, že v této výši je pro Španělsko dlouhodobě neudržitelný a povede k jeho platební neschopnosti.

Server Tradeweb informoval, že na sedmiprocentní hranici vystoupal výnos ze španělských dluhopisů s klíčovou desetiletou splatností. Stalo se tak vůbec poprvé za dobu, co Španělé platí eurem.

Euro po zprávě smazalo zisky a při čtvrtečním obchodování kleslo vůči dolaru na 1,2543 USD. Zájem se naopak soustředil na nákup dluhopisů německé vlády.

Za sílící nervozitou na trhu jsou jednak nadcházející parlamentní volby v Řecku, které mohou znamenat odchod Řecka z eurozóny, jednak ale i postoj ratingových agentur.

Po agentuře Fitch sáhla na rating španělských dluhopisů další a větší skupina, Moody´s Investors Service, která nechala tamní dluhopisy na samém dně investičního pásma.

Úvěrové hodnocení, které vypovídá o tom, s jakou pravděpodobností  vláda své dluhy splatí, kleslo o tři stupně na Baa3.

Podle zástupců agentury se hlavním důvodem stala španělská žádost o pomoc od ostatních zemí. "Z našeho pohledu je to známka slabosti," uvedla analytička Moody´s Kathrin Muehlbronner, podle níž tak dramaticky naroste dluh státu.

"Moody´s se drží nálady na finančních trzích, které nezklidnil ani příslib stamiliardové injekce," komentuje pro agenturu Bloomberg americký ekonom Clay Lowery.

O peníze na záchranu bankovního sektoru zažádal španělský premiér Mariano Rajoy 9. června. Peněžní instituce v této jihoevropské zemi se doposud nevzpamatovaly z poklesu, k němuž došlo po prasknutí realitní bubliny na sklonku minulého desetiletí. Ztrátové byly především půjčky stavebnímu sektoru, ale také hypoteční úvěry, které banky poskytovaly domácnostem.

Přístup k penězům se zhoršuje

Na snížení úvěrového hodnocení španělské desetileté dluhopisy hned zareagovaly. Výnos z těchto cenných papírů se ve středu vyšplhal na 6,75 procenta. Ještě před týdnem se přitom držel na 5,1 procenta. Za rizikovou hranici finančníci považují sedm procent, na niž se úrok dostal už ve čtvrtek dopoledne.

Vyšší úrok ovšem vede k horšímu přístupu k úvěrům - investoři mají logicky strach, že se jim peníze, které vládě poskytli, nevrátí. Španělsko si tedy stále více půjčuje u domácích bank než na zahraničních trzích.

Kromě Španělska Moody´s přehodnotila rating také v případě Kypru. Ten je podle Bloombergu zasažený nejistotou, která je spojena s možným odchodem Řecka z eurozóny. Na jeho bankovní systém je ten kyperský totiž úzce navázaný. O tom, že by finanční injekci mohl potřebovat i Kypr, se přitom hovoří již téměř rok.

Na rozdíl od Řecka, nemluvě o Španělsku, by se jednalo "pouze" o zhruba pět miliard eur. Zástupci EU se však od počátku k této možnosti stavěli odmítavě. Kyperští politici se proto v prosinci 2011 obrátili na Rusko, které uvolnilo 2,5 miliardy eur. Pomoci by tedy mohli Rusové i tentokrát, předpokládá server BBC.