"Ten útok byla tragická chyba a já se upřímně omlouvám," řekl před novináři McKenzie. Je podle něj také velmi nepravděpodobné, že auto nebo mrtví patřili k teroristům z Islámskému státu anebo přímo ohrožovali americké vojáky, kteří v té době ještě byli na kábulském letišti.
Podle mluvčího pentagonu ministr obrany Lloyd Austin nařídil vyšetřit útok bezpilotního letadla a z výsledku budou vyvozeny důsledky.
Agentura AP napsala, že Pentagon tak ustoupil od své původní obhajoby útoku. Podle ní Američané chtěli zasáhnout auto s lidmi, kteří se chystali zaútočit na letiště, kde vrcholila evakuace cizinců a domácích spojenců zahraničních misí. Jen o několik dní dříve - 26. srpna - masivní útok, k němuž se právě Islámský stát přihlásil, u letiště zabil nejméně 170 místních lidí a také 13 příslušníků a příslušnic amerických ozbrojených sil.
Média začala pochybovat o oficiální verzi už krátce po útoku. Zjistila, že řidič auta byl dlouhodobě zaměstnán u americké humanitární organizace, a zpochybnila i tvrzení, podle nějž v autě bylo množství výbušnin.
McKenzie řekl, že auto bylo zasaženo v "upřímné víře", že představuje hrozbu. "Teď jsem přesvědčený, že při tom útoku bylo tragicky zabito až deset civilistů včetně sedmi dětí," uvedl generál.
Generál Mark Milley, který vede sbor náčelníků štábů, dva dny po útoku novinářům tvrdil, že šlo o "oprávněnou" akci a že nejméně jeden z mrtvých spolupracoval s Islámským státem.
Po výrocích McKenzieho Milley před novináři věc označil za srdcervoucí tragédii s tím, že armáda bude při objasňování incidentu naprosto otevřená. "V tom vysoce nebezpečném prostředí měli velitelé náležitou pravomoc a rozumnou jistotu, že ten cíl byl správný. Po hlubší pozdější analýze jsme dospěli k závěru, že o život přišli nevinní civilisté," dodal Milley.
USA ukončily stažení z Afghánistánu po dvacetileté přítomnosti v noci na 31. srpna. Od srpna se kontroly nad Afghánistánem ujalo radikální hnutí Tálibán, které zemi vládlo už v letech 1996 až 2001.
