Washington - S koncem minulého roku se vyrojily stovky "zaručeně pravdivých" předpovědí, výhledů i proroctví, co čeká svět v roce 2012.
Vedle těch, které vznikly teprve nedávno, se objevily i prognózy staršího data. Třeba ta, kterou před padesáti lety zveřejnil IRE (Institute of Radio Engineers), už tehdy jedna z nejvlivnější vědeckých institucí na světě.
Desítky předních světových vědců a techniků dostaly v roce 1962 za úkol popsat, jak bude Země vypadat za 50 let. Čili letos.
Vize "mozků" světové techniky šedesátých let mají k současné realitě často hodně daleko. Svět roku 2012 se měl - alespoň podle drtivé většiny z nich - podobat technologickému ráji s vymoženostmi, o nichž stále jen sní i vědci současnosti.
Co je IRE?
IRE (anglicky Institute of Radio Engineers) byla už v šedesátých letech jednou z nejvlivnější vědeckých institucí na světě. Tou dobou zrovna slavila padesátiny. V roce 1962 proto oslovila 50 špičkových techniků a inženýrů, aby popsali, jak bude vypadat svět za 50 let - v roce 2012.
V roce 1963 se IRE transformovala v IEEE (Institute od Electrical and Electronics Engineers), renomovanou mezinárodní neziskovou profesní organizaci, která má momentálně na 350 tisíc členů ze 175 zemí. Prognózy a pohledy na budoucnost publikují její experti dodnes.
Auta bez řidičů, nemocnice bez pacientů, školy bez žáků, to vše ve světě, kde budou člověk a jeho osobní počítač tvořit jeden jediný, integrovaný a naprosto nerozlučný celek.
"(V roce 2012) de facto nepůjde dělat rozdíl mezi 'já' a 'můj počítač'," napsal před 50 lety jeden z oslovených vědců. "Hledat ho budou snad už jen filozofové."
Jak připomíná list Frankfurter Allgemeine Zeitung, který 50 let starou prognózu rozsáhle analyzoval, optimismus vědců byl tehdy namístě. Technika a technologie zažívaly počátkem šedesátých let nebývalý rozmach, nic se nezdálo být nemožné.
Před padesáti lety začala firma IBM vyrábět obří jednotky pro ukládání programů a dat na magnetické pásky IBM 1311, předchůdce dnešních pevných disků.
Studenti z amerického MIT vytvořili první počítačovou hru Spacewar!, která se hrála ve dvojici a při níž se každý z hráčů snažil zničit soupeřovu vesmírnou loď. A společnost Motorola představila komunikační přístroj HT 200, první "něco-jako-mobil".
Svět začaly dobývat počítače jako Univac Solid State 80/90, IBM 1401, CDC 1604 nebo Honeywell 800.
25. května 1961 prezident USA John. F. Kennedy oznámil, že Američané chtějí do konce dekády stanout na Měsíci a pak se bezpečně vrátit na Zem.
Projděte si, jak si svět roku 2012 kapacity šedesátých let "malovaly". A porovnejte, jaká je skutečnost.
Média, hudba a film
Tak tedy, viděno z perspektivy šedesátých let:
Filmy a hudba se v roce 2012 ukládají holograficky, s pomocí laseru. Televize existují, ale mají obří obrazovky přes celou - minimálně jednu - stěnu. Vysílá se výhradně trojrozměrně, ve 3D. Zvuk je dokonale "plastický".
Papírové noviny už neexistují. Zprávy lidé dostávají výhradně přes speciální komunikační síť, kterou "chytnou" ve svých čtečkách (tu bude vlastnit každý). Čtečky budou přístroje obsahující "tekutý papír".
Komunikace a jazyky
Každý člověk má u sebe malý kapesní telefon, který díky satelitům funguje všude na světě.
Nikdo nemá problém se dorozumět v cizím jazyce. Jeho osobní počítač je schopen okamžitě překládat jakýkoliv jazyk, a to v reálném čase. Překladače umožní i komunikaci s inteligentními zvířaty, například s delfíny.
Domy, kanceláře i obchody jsou opticky i akusticky sledovány a hlídány. Lidé u sebe nosí přístroje, které po zapnutí "vyloudí" zvuk, jenž umožní, aby spolu důvěrně - beze svědků - mluvili.
Aby se lidé mohli plně zapojit do moderního komunikačního systému, novorozencům se - a to do dvou týdnů po narození - implantují do nervového systému u páteře jakési malé přijímače a vysílače signálu. Rodičům, kteří to odmítnou, hrozí "léčba", jakýsi "proces převýchovy".
Počítače
V roce 2012 pracuje s počítačem už úplně každý. Neovládají se klávesnicí, ale pouze hlasem. Počítače nevyrábějí lidé, konstruují se samy. Umožňují třeba naprosto přesnou, 100procentně bezchybnou předpověď počasí.
Vznikla obrovská mezinárodní síť, na níž je každý počítač napojen. Člověk je se svým počítačem nerozlučně spjat.
Medicína
Nemocnice jako budovy, v nichž se koncentrují nemocní pacienti, zásadně ztrácí na významu. Nemocní zůstávají doma, léčí je speciální telemedicínské aparatury.
Operovat se téměř nebude, zákroky jsou neinvazivní. Kdo potřebuje, může vybírat z množství umělých orgánů, které tělo bez problémů přijme. Klasické transplantace skončily.
Kochleární implantáty dosloužily, nahradily je miniaturní počítače, jejichž "nasazení" umožní neslyšícím normálně slyšet.
Školy, znalosti
Děti nechodí do škol, doma je učí speciální učební stroje.
Všechno "vědění" světa je elektronicky uloženo, lidé se k němu dostanou v každé, i sebemenší knihovně.
Práce
Klasická výroba je výhradně v rukou strojů. Lidé pracují hlavně ve znalostních (technologických) telecentrech.
Dobývání vesmíru
Mars je dávno dobytý. Vesmírné cestování zažívá boom, letecká doprava naopak výrazně ztrácí na významu.
Byznysmeni přestávají létat na osobní schůzky, nahradily je videokonference.
Volby, politika a společnost
Volí se všude a jenom elektronicky. Systém je tak důmyslný, že znemožňuje jakékoliv zfalšování výsledků.
Lidstvo řeší problém, že se jim počítače - které se samy programují a řídí - vymykají z rukou. Rasová nesnášenlivost sice bude dávno vyřešená, nastane ale problém s integrací robotů.
Světová populace extrémně vzrostla. Lidé jsou nuceni žít na malém prostoru, protože se na planetu nevejdou. A z toho pramení problémy.
Nakupování
Kreditní i jiné druhy karet dávno vyšly z módy. Při nakupování ostatně nejsou potřeba (což pochopitelně platí i o penězích). K zaplacení stačí otisk prstu.
Mimochodem - jako kriminalistická metoda se snímání otisků přestalo používat. Každý stát má uložené fotografie tváří všech svých občanů. Kriminalistům při pátrání po zločincích pomáhá právě systém automatického rozpoznávání obličejů.
Doprava
Auta už nejezdí na benzín, protože došla ropa, ale na elektřinu. Vozy mají vlastní komunikační systém, takže nepotřebují například brzdová světla. Řidiči za volantem nesedí: auta ulicemi vede precizní satelitní navigační systém.
Ostatně: sen o autech bez řidičů (nebo s řidiči, kteří jsou skoro bez práce) inženýry z IEEE neopustil dodnes. Dokonce mluví o tom, že nejde o sen, ale blízkou realitu.
V říjnu 2011 předpověděli, že auto konce dekády bude vybaveno senzory, které automaticky zabrání dopravním nehodám tím, že vůz v nebezpečí prostě odkloní. Systémy jsou prý už funkční a odzkoušené, zatím ale stojí moc peněz.
"Vozidla bez řidičů" se podle IEEE budou používat například v zemědělství. Senzory proti nehodám prý ale brzy proniknou do běžné výbavy osobních aut. Stejně jako bezpečnostní pásy nebo airbagy.
