Simferopol – Ruský prezident Vladimir Putin přijel na Krym, kolem něhož se v minulých dnech rozpoutala nová vlna napětí.
Na anektovaný poloostrov dorazil dva týdny poté, co tajná služba FSB zadržela údajné "ukrajinské diverzanty", kteří měli chystat "teroristické útoky". Kyjev však podobná prohlášení označuje za "lži a provokace".
Ačkoliv média zveřejňují stále nové podrobnosti incidentů, které se měly udát na pomezí ukrajinské pevniny a anektovaného poloostrova, situace je stále nepřehledná. Rusko navíc pořádá na poloostrově manévry, což vede ke spekulacím o novém potenciálním ozbrojeném konfliktu.
Server Krym.Realie citoval izraelského experta Avraama Šmuleviče, podle něhož se "ruské manévry na Krymu mohou stát začátkem skutečného vpádu na Ukrajinu".
Na sociálních sítích kolují zvěsti o zvýšené vojenské aktivitě Rusů. Blogeři upozorňují, že manévry na Krymu začaly o několik dnů dříve, než bylo plánováno. "Pokus o proniknutí ukrajinských diverzních a teroristických skupin na Krym, stejně jako nařízení ukrajinského vedení o uvedení vojsk na hranici do bojové pohotovosti, zjevně přiměly ruské ministerstvo obrany k zahájení manévrů o čtyři dny dříve, než se plánovalo" píše bloger Roman Anin.
Nejmodernější protiraketové systémy
Podle ukrajinských médií se ruská vojska soustřeďují poblíž hranice poloostrova s pevninou a kolem důležitých objektů místní infrastruktury. Server liga.net citoval zástupce státní pohraniční služby Oleha Slobodjana, podle něhož se aktivita ruských sil zvyšuje zejména v noci. "Využívají zářiče a osvětlují naše pozice," uvedl.
Poblíž pásma oddělujícího pevninu od poloostrova se podle jeho slov objevila také nová ruská vojenská technika, jejíž přítomnost však může souviset s rotací.
Rusko krátce po incidentu ohlásilo, že přezbrojilo raketový pluk protivzdušné obrany dislokovaný na Krymu na nejmodernější protiraketový a protiletadlový systém S-400 Triumf. Vojenské velení tento záměr avizovalo sice ještě před vyostřením vztahů s Ukrajinou, avšak média si všímají, že tisková služba Jižního vojenského okruhu zveřejnila zprávu o přesunu raketového systému na Krym zrovna v období vyostření vztahů.
Uvedla, že zbraně, které byly nedávno testovány v Astrachanské oblasti, jsou určeny k ničení leteckých a dalších cílů až do vzdálenosti 400 kilometrů. Ve výzbroji ruského vojska jsou od roku 2007. Armádní zdroje zároveň zdůraznily, že manévry na poloostrově jsou plánované a s incidenty na hranici je nelze spojovat.
Žádná radikální řešení
Liberální ruský list Vědomosti tvrdí, že žádná radikální řešení Rada bezpečnosti Ruské federace, kterou prezident Vladimir Putin svolal po zadržení "diverzantů", schválena nebyla. "Možná to souvisí s reakcí světového společenství. Dalo Rusku najevo, že mu nevěří," uvedl šéfredaktor serveru Ježedněvnyj žurnal Alexandr Ryklin. Zároveň ale upozornil, že Moskva dosáhla faktického zmrazení jednání o Ukrajině v rámci takzvané Normandské čtyřky, tedy zástupců Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa.
Experti tvrdí, že Moskva se posledními kroky snaží zmařit chystané jednání o Ukrajině, které by se mělo konat za účasti světových mocností začátkem září v Číně. "Chtějí odlákat pozornost obyvatel poloostrova a světového společenství od přeměny Krymu na ‘izolovanou vojenskou základnu‘," citovala agentura Interfax-Ukrajina prohlášení ukrajinského ministerstva obrany.
Podle ukrajinského politologa Kosťantyna Bondarenka se Moskva už nechce podílet na jednání s Berlínem a Paříži. "Dává najevo, že nestojí o vložku v podobě Německa a Francie, které nehrají žádnou roli. Není to totiž ‘jejich‘ válka. Zároveň dává najevo Spojeným státům, že by tento problém mohly řešit společně," uvedl v rozhovoru pro server Vesti.ua.
Místo hledání kompromisu teror
Putin k incidentu u hranice prohlásil, že kyjevské vedení "místo hledání kompromisu a pokojného urovnání praktikuje teror". Uvedl zároveň, že za takových podmínek považuje setkání podle normandského formátu za "nesmyslné". Ukrajinský prezident Petro Porošenko vzápětí obvinil z "teroru" Rusko a nařídil zvýšit bojovou pohotovost ukrajinské armády na hranici s Krymem.
Ruské komentáře se rozcházejí v tom, zda cílem "diverzantů" bylo "zabít turistiku na Krymu" nebo "zaútočit na průmyslové objekty". Vládní list Rossijskaja gazeta například tvrdil, že útočníci chtěli vyhodit do vzduchu silnici, která spojuje Jaltu a Simferopol, a to v době, kdy tam měla projíždět delegace ruských papalášů.
Komentátoři zároveň předpokládají, že reakce z Moskvy na záhadné incidenty bude teprve následovat. "Podle všeho si Vladimir Putin dal pauzu a konečná odpověď zatím není stanovena... Určitě ale přijde. Nemůže přeci nechat bez odpovědi útok zahraničních (ukrajinských) diverzantů," napsal Alexandr Ryklin s tím, že "lidé by to nepochopili". "Mysleli by si, že Putin není pravý, že nám ho vyměnili."
Podle ukrajinského tisku byly kontrolní přechody mezi poloostrovem a pevninou po jistou dobu uzavřeny a na několika místech na Krymu nešel několik dnů internet. Moskva to vysvětlovala "technickými důvody".
Pozorovatelé si všímají, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vypukl už tradičně v období olympijských her. Právě po olympiádě v Soči Rusko odebralo Ukrajině Krym, zatímco nedávné zprávy o "diverzích " a "terorismu" na poloostrově přišly v době zahájení letních sportovních slavností v Riu.
Nevylučují, že střetnutí mezi sousedními zeměmi může vypuknout i přesto, že ministři zahraničí obou států ujišťují, že nestojí o přerušení diplomatických vztahů.
