Stažení ruských vojáků
Ruský generální štáb v bezvýchodné situaci už rozhodl o odchodu ruských vojsk z Charkovské oblasti. Jedinou výjimkou je malá část území za řekou Oskil, kam se Ukrajinci ve své ofenzivě zatím nedostali. Ruské ministerstvo obrany v oficiálním prohlášení v neděli uvedlo, že se "ruská vojska přeskupila, aby lépe chránila Doněckou oblast".
Další stahování by bylo pro Vladimira Putina problematické vysvětlit, protože agresi zdůvodňuje osvobozením Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny. Jenže z Doněcké oblasti nyní Rusové ovládají zhruba šedesát procent. Přitom z Moskvy přicházely ještě na začátku minulého týdne zprávy, že Putin nařídil dobýt celý Donbas do poloviny září.
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov na svém účtu na sociální síti Telegram napsal, že stažení z Charkovské oblasti je chyba a že o tom chce mluvit s Putinem. "Pokud dnes nebo zítra nedojde ke změně strategie, budu nucen promluvit si s vedením ministerstva obrany a vedením země a vysvětlit jim skutečnou situaci na místě. Je to velmi zajímavá situace. Řekl bych, že je to zarážející," uvedl Kadyrov.
Zároveň se také objevují informace - zatím neověřené -, že velení dvaceti tisíc ruských vojáků v okupovaném Chersonu vyjednává s ukrajinskou stranou o odchodu z města. Podmínkou Ukrajinců údajně je, že Rusové složí zbraně.
Ničení kritické infrastruktury a útoky na civilisty
V minulosti ruská armáda často ničivě zaútočila na ukrajinskou infrastrukturu nebo civilní objekty poté, co předtím Ukrajinci zaznamenali úspěch.
Platí to i tentokrát: po porážce v Charkovské oblasti Rusové bombardovali elektrárnu, takže devět milionů lidí na východě Ukrajiny se na několik hodin ocitlo bez proudu. Rakety dopadly také na centra Slovjansku, Kramatorsku a Avdijivky. Na obytnou čtvrť Charkova dopadla ruská raketa S-300.
Protiútok
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v neděli varoval, že ukrajinská armáda musí čerstvé územní zisky zabezpečit, protože Rusové by se mohli rozhodnout zaútočit zpět. Uvedl také, že po týdenní ofenzivě si vyčerpaní ukrajinští vojáci potřebují odpočinout.
Pro Rusy ale bude nyní těžší připravit se na pozemní ofenzivy, protože po ztrátě Charkovské oblasti bude ještě více jejich pozic a skladů zranitelných vůči raketám HIMARS, které má ukrajinská armáda díky Spojeným státům k dispozici a které jsou velmi účinné při ničení ruské výzbroje.
Mobilizace
Jedním z možných řešení problémů na bojištích je pro ruského prezidenta vyhlášení všeobecné mobilizace. Nemusela by ale přinést žádoucí výsledky. Zaprvé je politicky nebezpečná: vyhlášením mobilizace by Putin přiznal, že válka na Ukrajině nejde podle plánu a je neúspěšná. A zadruhé není jisté, jak by ruská veřejnost na vyhlášení mobilizace reagovala.
"Řekl bych, že by lidé reagovali krajně odmítavě. A to i ti, kdo válku dosud podporují. Když se v Rusku někoho ptají, zda podporuje vojenské akce na Ukrajině, obvykle odpovídá: Ano, podporuji. Ale kdyby se zeptali, jestli by sám šel bojovat nebo zda by souhlasil s tím, poslat do války své děti nebo blízké, tak by upřímně odpověděl, že ne. I při veškeré podpoře to Rusové vnímají tak, že válka na Ukrajině je věcí armády. Kdyby se to ale mělo týkat všech, tak by reakce byla negativní," řekl na konci června deníku Aktuálně.cz ruský politolog Grigorij Golosov z Evropské univerzity v Petrohradu.
Další věcí je, zda by ruská armáda vůbec měla adekvátní a bojeschopnou výzbroj pro velký počet odvedenců.
Diplomatická jednání
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v neděli naznačil, že Rusko je připraveno jednat. "Nejsme proti rozhovorům, neodmítáme je," uvedl Lavrov v ruské televizi. Putin se k tomu ale okamžitě nevyjádřil a jeho mluvčí Dmitrij Peskov pak v pondělí řekl, že nevidí důvod k jednání.
Vzhledem k poslednímu vývoji na bojištích ale nyní nechce jednat ani ukrajinská strana - teď by to pro ni nebylo výhodné.
"Situace se změnila. Dostali jsme se už za bod, ze kterého není návratu," řekl o víkendu ukrajinský ministr zahraniční Oleksij Reznikov a dodal, že nyní Kyjev požaduje úplné ruské stažení. Tedy i z Donbasu a Krymu.
Nasazení taktických jaderných zbraní
Nejzazší Putinova možnost, jak ve válce ještě víc takzvaně přitvrdit. Během víkendu někteří radikální Rusové na sociálních sítích volali po nukleárním úderu na západní Ukrajinu. Podle dřívějšího vyjádření mluvčího Kremlu Peskova by Putin sáhl po atomové zbrani jen v případě ohrožení existence Ruska.
"Pokud by to Putin udělal, Spojené státy by si nemohly dovolit nezapojit se. Nemusela by to nutně být jaderná odpověď, možností by bylo více," řekl Aktuálně.cz v květnu bývalý velitel amerických pozemních sil v Evropě generál Ben Hodges. Na Twitteru k tomu v pondělí uvedl, že ani nasazení atomové zbraně by Rusku na bojišti nepřineslo výraznou výhodu.
There is risk of Kremlin using a nuke in this situation but I think it's unlikely. There is no real battlefield advantage to be gained, it would be impossible for US to stay out/not respond, and I don't think Putin or his closest advisors are suicidal. @mccaffreyr3 @tomricks1 https://t.co/ADtqTGybg7
— Ben Hodges (@general_ben) September 11, 2022