Bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg už dlouho sní o Bílém domě. V demokratických primárkách do prezidentských voleb 2020 teď vsadil vše na jednu kartu. Vynechal první čtyři volební souboje o kandidaturu a do závodu naskočí na tzv. superúterý, kdy se najednou hlasuje ve 14 státech USA. První výsledky se čekají v noci na středu.
Je to krajně riskantní, ale nikoliv bez šance. Devátý nejbohatší muž planety, osmasedmdesátiletý zakladatel a většinový vlastník globální mediální firmy Bloomberg LP, je dobrý počtář. V systému demokratických primárek, kdy kandidáti získávají za výsledky v jednotlivých státech takzvané delegáty, teoreticky může všechny své soupeře rázem přeskočit.
Bloombergovi konkurenti si dosud rozdělili 155 delegátů. Na superúterý je ovšem v banku dohromady 1357 delegátů. Nebo jinak: v prvních čtyřech státech, kde se už hlasovalo, bylo zatím rozděleno necelých pět procent delegátů. Po superúterý to bude takřka 40 procent.
V tuto chvíli vede senátor Bernie Sanders s 56 delegáty před bývalým viceprezidentem Joem Bidenem. Třetí je senátorka Elizabeth Warrenová. Starosta z Indiany Pete Buttigieg, senátorka Amy Klobucharová a miliardář Tom Steyer po sobotních primárkách v Jižní Karolíně ze souboje o kandidaturu odstoupili.
To ovšem pro Bloomberga nic neřeší, jeho hlavním konkurentem je Joe Biden, který stejně jako Bloomberg zastupuje mezi kandidáty středový demokratický program. Právě kvůli Bidenovi se Bloomberg loni několik měsíců rozhodoval, zda bude vůbec kandidovat.
O kandidatuře vážně uvažoval už loni na jaře. Pak ale řekl svým poradcům: "Porazil bych Donalda Trumpa, ale neprošel bych demokratickými primárkami." Podobně jako většina Demokratické strany měl i Bloomberg za to, že jasným favoritem je bývalý viceprezident Biden.
Jenže sedmasedmdesátiletý Biden pak začal klesat. V televizních debatách se ztrácel, v kampani byl nevýrazný, v průzkumech se na něj dotáhli kandidáti levicově liberálního křídla - Sanders a Warrenová.
Demokratický establishment, podle kterého by Sanders se svým radikálním programem v prezidentských volbách s republikánem Trumpem prohrál, začal bít na poplach. Přišla Bloombergova chvíle.
Čtyři džoby pro Bloomberga
"Kandiduji na prezidenta, abych porazil Donalda Trumpa, sjednotil a znovu vybudoval Ameriku," prohlásil Bloomberg, když loni na podzim na poslední chvíli naskočil do demokratického závodu. Od roku 2013, kdy po dvanácti letech ukončil kariéru starosty New Yorku, se Bloomberg vrátil do americké politiky. A rovnou chtěl na její vrchol.
Už dlouho to ovšem byl jeho cíl. Na konci 90. let byl pokročilý padesátník Bloomberg už úspěšný, velmi bohatý byznysmen. Zároveň dával nemalé prostředky na dobročinné účely a nadacím. Vypracoval se jako "self-made man" z dělnického prostředí na předměstí Bostonu. Studia elektroinženýrství a následně managementu na Harvard Business School si hradil z půjček, které pak splácel.
Z odstupného, které mu vyplatili v roce 1981 při propuštění z investiční banky Salomon Brothers, vyvinul za čtyři miliony dolarů počítačový terminál pro on-line přísun dat a analýz z akciových trhů. Do dvaceti let měla jeho firma 8000 zaměstnanců ve sto zemích světa a vydělávala dvě miliardy dolarů ročně.
"Po mých dcerách a mé firmě jsou filantropie a služba veřejnosti dvě velké lásky mého života. Jen málo lidí mělo takové štěstí jako já. Záleží na pohledu, možná jsem si to zasloužil, možná ne. Ale ať je to, jak chce, mám to," říká podnikatel ve své autobiografii Bloomberg by Bloomberg z roku 1997.
Kromě upřímnosti je v té citaci nejdůležitější zmínka o "službě veřejnosti". Tady chtěl Bloomberg víc. Mezi známými proto začal testovat, co by říkali jeho kandidatuře na starostu New Yorku. "A proč bys to dělal? Víš, co ti lidi jako já provedou?" reagoval jeden dlouholetý politický poradce. Varoval Bloomberga, že politické soupeře bude provokovat svým bohatstvím. Že ho budou napadat jako "oligarchu mimo kontakt s realitou".
"A to je v politice právě špatně," odpovídá Bloomberg.
Když už byl prakticky rozhodnut kandidovat, radil se na jaře roku 2001 s tehdejším newyorským starostou Rudim Giulianim. I on se divil, proč by si chtěl tak úspěšný byznysmen komplikovat život politikou. "Co by vám stálo za to, abyste měnil?" ptal se Giuliani.
Bloomberg odpověděl, že ho zajímají jen čtyři možné funkce: generální tajemník OSN, prezident Světové banky, prezident Spojených států nebo místo starosty New Yorku, které se tehdy nabízelo v blížících se volbách.
Vítězství na sutinách Dvojčat
Bloomberg byl do té doby registrován jako demokrat, ale mezi newyorskými demokraty by jako nováček neměl šanci na nominaci. Rozhodl se proto změnit stranu a kandidoval jako republikán. Byla to odvážná hra, do které ovšem Bloomberg ze svého investoval 74 milionů dolarů, osmkrát více než jeho demokratický soupeř.
Pak přišlo 11. září 2001, při nejhorším teroristickém útoku na USA zahynuly v New Yorku pod troskami Dvojčat bezmála tři tisíce lidí. Bloomberg se v kampani nabídl jako úspěšný manažer, jako "nový, jiný starosta pro nový, jiný New York". Necelé dva měsíce po 11. září zvítězil ve volbách a v lednu 2002 nastoupil do čela newyorské radnice.
Prezidentský úřad měl Bloomberg od té doby jako příští výzvu. Má to s Bílým domem jako horolezci s Mount Everestem. Už jen proto, že tam je, je třeba se o něj pokusit.
Poprvé Bloomberg uvažoval o kandidatuře před volbami v roce 2008. Rok před tím opustil Republikánskou stranu, své šance už viděl spíše jako nezávislý nebo demokrat. Za demokraty ale kandidovala silná Hillary Clintonová a také pozdější vítěz voleb Barack Obama.
Bloomberg se místo toho v roce 2009 stal znovu, už potřetí starostou New Yorku. Když před tím na podzim 2008 využil těžké finanční krize a přesvědčil městskou radu ke změně pravidel tak, aby se mohl ucházet o třetí volební termín.
O kandidatuře na prezidenta přemýšlel znovu před volbami v roce 2016. Ale opět to byla Clintonová, tehdy všeobecně tipovaná na první prezidentku USA, před níž uhnul. A na třetí pokus loni v dubnu nejdříve couvl i před Bidenem. Aby pak v listopadu vše přehodnotil a oznámil kandidaturu.
Reklamní kobercový nálet
Začal pozdě, ale opět s výhodou, ve které mu žádný jiný kandidát, a ani současný prezident Trump, nemohou konkurovat. Na kampaň dosud vynaložil 600 milionů dolarů (skoro 14 miliard korun), což je historicky bezprecedentní suma a zdaleka více, než co zatím dohromady utratili všichni ostatní demokratičtí kandidáti.
Čtyři pětiny peněz šly do kampaně v médiích, především na televizní spoty. Zatímco ostatní demokraté dělali kampaň v podstatě jen v prvních čtyřech státech, kde se zatím volilo, Bloomberg vedl kobercový nálet tam, kde se bude volit na superúterý.
A dlouho vše běželo podle jeho plánu. Biden v prvních třech státech - v Iowě, New Hampshire a Nevadě - vybouchl, zdálo se, že jeho pád je definitivní. Zatímco Bloomberg stoupal v průzkumech. Během třech měsíců se dostal z nuly na současných 16 procent. Sice s velkým odstupem za Sandersem, který je na 29 procentech, ale s rozdílem jen jednoho dvou procent mezi ním a druhým Bidenem.
Těsně před superúterým ale utrpěly Bloombergovy "akcie" dva těžké zásahy. Joe Biden vstal z mrtvých, když v sobotu drtivě zvítězil v Jižní Karolíně. Získal tam takřka polovinu všech hlasů a najednou je z něj opět ten, kdo za demokratický střed může konkurovat Sandersovi na levici.
Sleepy Joe Biden’s victory in the South Carolina Democrat Primary should be the end of Mini Mike Bloomberg’s Joke of a campaign. After the worst debate performance in the history of presidential debates, Mini Mike now has Biden split up his very few voters, taking many away!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) March 1, 2020
A ještě hůře pro Bloomberga - jedním z důvodů Bidenovy překvapivě silné výhry bylo naopak Bloombergovo katastrofální selhání v předchozí televizní debatě demokratických kandidátů.
Nechutně, nemorálně bohatý
Donald Trump na Twitteru rád provokuje, tentokrát ale příliš nepřeháněl, když napsal: "Výkon Mini Mikea Bloomberga byl snad nejhorší v historii debat, a že některé byly opravdu špatné. Klopýtal, mumlal, obrovsky nekompetentní."
Ani Bloombergův tým si před dvěma týdny, kdy se debata v Nevadě konala, neuměl po jejím skončení vysvětlit, co se vlastně stalo. Prý Bloomberga na všechny útoky, které přišly, připravili. Věděl, že ho ostatní kandidáti napadnou za "rasistické postupy", když jako starosta New Yorku podporoval policejní metodu "stop and frisk". Tedy pouliční kontrolu "podezřelých" bez konkrétního důvodu, která většinově dopadla na černochy a Hispánce.
Počítal s tím, že na debatní scénu se vrátí obvinění, že měl zneužívat svého manažerského postavení ve vztahu k podřízeným ženám. Bylo mu jasné, že ho demokratičtí kandidáti osočí, že poškozuje demokratický volební proces, když si chce prostě "volby koupit".
A štáb Bloomberga připravil i na to, že cílem soupeřů se stane jeho obrovský majetek. Tedy to, že je "nemorální", jak mu pak před televizními kamerami vyčetl Sanders, podle jehož slov je Bloombergovo jmění větší, než co vlastní "125 milionů dolních Američanů".
Bloomberg, který všem těmto výtkám v minulosti už čelil, ale najednou neměl odpovědi. Jeho zakřiknutý projev se lišil jako noc a den od obrazu rozhodného manažera a zkušeného politika, který by dokázal vzdorovat Trumpovi.
"Měl jste si vůbec vydělat tolik peněz?" zeptal se Bloomberga jeden z moderátorů debaty. "Ano, tvrdě jsem na to pracoval," odpověděl Bloomberg. Za vydělané peníze se nikdy nestyděl. Když ho například propustili ze Salomon Brothers, koupil manželce sobolí kožich. Chtěl ji uklidnit, že rodina nebude strádat. "Žádný strach, stále máme co jíst, stále jsme ve hře," napsal o tom ve své autobiografii.
Proč v Bílém domě nejsem já?
Bloomberg ovšem také obrovské sumy dává zpět. Podle přehledu Chronicle of Philanthropy byl loni vůbec nejštědřejším dárcem v USA, šlo o 3,3 miliardy dolarů (v přepočtu bezmála 76 miliard korun). A programy, do kterých investoval nejvíce, jsou jak z výkladní skříně demokratických snů. Kontrola zbraní, boj proti klimatickým změnám či zlepšení zdravotní péče.
"Vrtá v něm, že člověk, který není zdaleka tak bohatý, ani zdaleka tak chytrý a ani zdaleka takový filantrop, je prezidentem USA. Věří, že je lepší než Trump, takže proč by neměl být on prezidentem?" popsal Bloomberga pro americký deník Washington Post jeden z jeho přátel.
Demokratičtí voliči během superúterý zatím odpoví jen na otázku, zda chtějí, aby Bloomberg za jejich stranu kandidoval. Nebo zda Michael Bloomberg tentokrát už nepřecenil své schopnosti a sílu svých peněz.
