Puč, který se nestal: Zákulisí dezinformační kampaně, která vystrašila Blízký východ

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
20. 5. 2020 20:15
Čtvrtého května asi hodinu a půl po půlnoci místního času se na sociální síti Twitter pod falešným profilem s fotkou saúdskoarabského krále Salmána bin Abd al-Azíze objevuje tweet se sdělením, že poblíž východokatarského města al-Wakrá došlo k explozi.
Katarský emír šajch Tamím ibn Hamád al-Sání
Katarský emír šajch Tamím ibn Hamád al-Sání | Foto: Reuters

Příspěvku se záhy dostává odpovědi od saúdskoarabského účtu s pouhými několika sledujícími. Tvrdí, že se někdo právě pokusil sesadit katarského emíra.

Po zveřejnění prvních tweetů už vše pokračovalo rychle. Falešná zpráva se exponenciálně šířila, během několika hodin ji okopírovaly tisíce příspěvků s hashtagy "al-Wakrá" a "puč v Kataru". Jen druhý z nich se do dalšího dne objevil ve 150 tisících tweetech.

Katařané v noci opravdu mohli slyšet silnou ránu, kterou pravděpodobně způsobilo prolétající tryskové letadlo. Ve skutečnosti se ale stali obětí masivní dezinformační kampaně. Ta před několika dny nakrátko přesvědčila masu lidí i některá média o tom, že v Kataru právě probíhá pokus o sesazení emíra Tamíma ibn Hamáda al-Sáního.

"Zpočátku neexistovaly žádné kvalitní účty, které by toto tvrzení propagovaly. Hlavní střípky důkazů, na nichž byl příběh založen, byly zfalšovány," řekl serveru al-Džazíra Marc Owen Jones, profesor blízkovýchodních studií na katarské Univerzitě Hamáda ibn Chalífa.

Přímo on se pak pozadí kampaně, která lehce zneužila sociální sítě pro vzbuzení paniky, pokusil rozkrýt.

Videa přesdíleli i prominenti

Jako součást série falešných zpráv o údajném puči v Kataru se šířila také videa. Ta však podle Jonese byla ve skutečnosti staršího data a namísto Kataru zachycovala dění například v Saúdské Arábii nebo Číně. Zfalšované záběry údajně zachycující střelbu poblíž hlavního katarského města Dauhá sdílely i prominentní profily na Twitteru, včetně saúdskoarabského novináře pracujícího pro deník Nezávislá Arábie. Ten příspěvek ze svého účtu později smazal.

Další z videí sice vzniklo ve správný den přímo v al-Wakře, ale i to mělo být upravené a původně vzniklo za jiným účelem. Přes originální záznam zesměšňující šířící se blud někdo dodatečně přehrál zvuky střelby.

Podle šířících se informací měl za pokusem o státní převrat stát katarský expremiér Hamád ibn Džasím, vyšetřovaný kvůli korupci. Falešný účet, který se tvářil, že patří přímo jemu, zprávu o domnělém puči potvrzoval.

Dezinformace se velmi rychle dostala mezi nejšířenější tweety nejen v Kataru, ale zejména v sousední Saúdské Arábii. Právě ta podle serveru v dezinformační vlně sehrála zásadní úlohu.

Stopy vedou do Saúdské Arábie

Podle profesora Marca Owena Jonese představuje celá kampaň zřejmě cílený pokus Rijádu zdiskreditovat a oslabit katarské vedení. Právě ze Saúdské Arábie podle něj totiž pocházela většina anonymních účtů, které výmysl cíleně šířily. Podporovaly je také stovky "evropsky znějících" falešných profilů, které před 4. květnem v arabštině nikdy nic nezveřejnily.

"Důvěryhodné" jádro tvořilo několik ověřených účtů, které ať už samotnou informaci, nebo ji podporující zprávy přesdílely stejně jako zmíněný saúdskoarabský novinář. Byli mezi nimi i saúdskoarabští influenceři nebo moderátor stanice Sky News Arabia se statisíci sledujících. Ten ve stejný den zveřejnil, že nad Katarem přelétaly vojenské letouny, což poplašné zprávě napomohlo.

Druhá vlna byla propracovanější

První vlna falešných zpráv se brzy uklidnila, jenže nebyla poslední. Obdobný, ale propracovanější způsob šíření stejných poplašných informací Twitter zaznamenal i o týden později, 12. května.

Ve druhé vlně zprávu o pokusu o puč sdílely dokonce i ověřené účty několika známých amerických osobností. Někdo se do nich naboural a využil jejich vlivu.

Podle televizní stanice al-Džazíra už dnes řada účtů, které se na některé z vln kampaně podílely, zmizela nebo odkazuje na jiná jména.

Také sdílená videa byla v druhé vlně propracovanější. Záběry zobrazující dva chlapce sledující výbuch na první pohled skutečně vzniklo v Kataru poblíž Dauhá. Jenže exploze, kterou na něm děti sledují, je zřejmě starší a podle Jonese zachycuje únorový ohňostroj.

Zpráv o údajném pokusu o puč se chytila i některá média, která referovala o "zvěstech o puči", čímž dále šířila nejistotu mezi lidmi a pomohla tak dezinformacím plnit jejich obvyklý účel - vyvolávat nejistotu a nestabilitu.

Historie se opakuje

K podobné události došlo v Kataru už v létě 2017, kdy Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a také Egypt a Bahrajn vůči zemi vyhlásily obchodní a diplomatickou blokádu.

Čtveřice států tehdy jako důvod uvedla, že Katar podporuje teroristické organizace a destabilizuje bezpečnost v regionu.

Sociální sítě následně zahltily příspěvky, které tvrdily, že je katarská vláda v krizi a že se v zemi schyluje k pokusu o převrat.

Nynější dezinformační vlna následovala po publikaci článku v deníku Saudi Gazette, který uváděl, že jeden ze členů královské rodiny vyzval emíra, aby abdikoval a nechal vládnout někoho "schopnějšího".

Video: Novinářka pro Facebook vyvrací fake news. Na politiky ukázat nesmíme, říká Mortkowitz

Je to jedna z velkých brzd, kterou ve své práci mám. Označovat příspěvky na stránkách politiků nesmíme, říká Laďka Mortkowitz z agentury AFP. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy